Z evropských strukturálních fondů sem putuje 95 milionů korun na záchranu barokního hospodářského dvora, dalších 85 milionů korun pak získali památkáři ze státního rozpočtu na opravu krovů a střechy.
„Připravujeme vypsání obou zakázek, což by mělo být do dvou měsíců, jakmile nám přijde rozhodnutí o přidělení dotace. Očekávám, že letos na podzim předáme vítězné firmě staveniště a do konce roku 2021 by mělo být hotovo,“ informoval ředitel územní památkové správy Národního památkového ústavu na Sychrově Miloš Kadlec.
„Přidělení dotace považuji za důstojný dárek dlouho opomíjenému zámeckému areálu k výročí sta let, kdy je zámek majetkem státu,“ komentuje kastelán zámku Petr Weiss.
Barokní hospodářský dvůr přiléhá k zákupskému zámku, je ovšem lidem nepřístupný. Jde o jednu z nejohroženějších památek v Česku, svou hodnotou převyšuje samotný zámek. Komplex budov o čtvercovém půdorysu z poloviny 17. století nechala vystavět česká šlechtična Anna Marie Františka Toskánská, stavbu navrhli legendární italští stavitelé Giulio Broggio a Giovanni Domenico Orsi.
Působí majestátně i dnes. Kdysi tu byl pivovar, chlévy a konírna. Právě konírna, tvořící asi třetinu celého dvora, se dočká obnovy. Zemědělská družstva, která tu za komunismu „hospodařila“, areál tak vybydlela, že v 70. letech se zřítila část stropu a užívání budov se ukázalo být nebezpečné.
Projektant se nechal životně pojistit
Privatizace a porevoluční roky neúdržby se na něm podepsaly také. Teprve v roce 2003, kdy hospodářský dvůr koupil za 100 tisíc korun stát, začala pomalá stabilizace a první kroky k záchraně této mimořádné památky. Stav hospodářského dvora je dnes tak děsivý, že lidé mají obavy do něj vůbec vkročit.
„Projektant se raději nechal životně pojistit, když jsme ho tam vzali, jak moc se bál, že na něj něco spadne,“ podotkl Karel Kibic, architekt Národního památkového ústavu.
Zdivo je vydrolené, statika zdí narušená. Střechy propadlé, do budov zatéká, balustrády hrozí zřícením, štukové prvky odpadávají, vodní systém je dlouhodobě nefunkční.
„Areál je skutečně sice mimořádně zdevastovaný a zdálky se jeví jako ruina, budovy mají statické závady a dřevěné části jsou napadené dřevokaznou houbou, ale postaveno je to dobře. Nepochybuji o tom, že jakmile skončí oprava konírny, bude to pro návštěvníky obrovský kontrast. Uvidí na jednom místě původní i rekonstruovanou část,“ slibuje si Kibic.
Starosta Zákup Radek Lípa informaci o přidělení dotace pro zámek přivítal. „Jako kluk jsem tam s tátou chodíval střílet zajíce. Už tenkrát to bylo dost zpustlé. Myslím, že ta záchrana by se nepodařila bez přispění kastelána Petra Weisse, protože on se o zámek stará jako o svůj dům. Je to jeho zásluha a všichni jsme mu zavázáni,“ svěřil se starosta.
Budoucnost? Dvě expozice dopravy i historické pokoje
Sám zámecký kastelán Petr Weiss svou úlohu zlehčuje. „Za výsledkem je velký zástup lidí naladěných na jednu notu. Nechali se vtáhnout atmosférou úžasného zákupského zámeckého areálu a intenzivně projekt společně chystali a díky tomu se to podařilo,“ vysvětluje.
Co bude s hospodářským dvorem, až se jej podaří opravit? Památkáři o tom mají jasno už dlouho. V přízemí bude expozice nazvaná Doprava za Habsburků, v dalším patře pak expozice nazvaná Zapomenuté zámky.
„V ní bychom rádi lidem přiblížili exponáty ze zámků, které už zanikly a nebo jsou nepřístupné, například Sloup, Mimoň, Zahrádky nebo Svojkov. V našich depozitářích máme originální mobiliář z těchto zámků, vlastníme i originální fotografie jejich interiérů, takže zde nainstalujeme skutečné historické pokoje, které vytvoří přesvědčivou iluzi dnes již zaniklých památek,“ zmiňuje Miloš Kadlec.
