Výsledkem je zmrazení činží až do roku 2017. Někteří místní obyvatelé se snaží s městem jednat o jeho snížení. Tvrdí, že město nemá morální nárok neustále zvyšovat činži bez toho, aby do domů řádně investovalo.
Poukazují i na fakt, že v činžácích žijí především lidé v důchodovém věku a platby za bydlení pro ně překročily veškerou únosnou mez.
Sídliště na Olešce vzniklo na přelomu 50. a 60. let a působí poněkud omšelejším dojmem. Někde jsou stále původní okna či klasické dřevěné sklepy z dob budování socialismu.
"Za dvacet let, co tady bydlíme, nám nic nedali," zlobí se Alžběta Rychterová, která v jednom z domů bydlí.
Před lety jí zemřel manžel a z důchodu není schopna vyžít. Více než polovinu měsíční gáže jí spolknou náklady na bydlení a na celý měsíc jí nezbude ani ne tři tisíce korun. Nebýt podpory syna, nevyžila by. Už dva roky hospodaří v minusu.
Na Olešce se aktuální výše nájmu pohybuje kolem 46 korun za metr čtvereční a měsíc a po dva roky by se měla činže zvedat na konečný stav. Zhruba o dalších 5,50 korun na rok.
Jan Honců, další místní obyvatel, tvrdí, že se zdejším bytovým podnikem válčí od roku 2006, kdy nájemné začalo strmě narůstat.
"Za poslední roky nájem vzrostl takřka o čtyřicet procent. Ve vybydleném sídlišti na to nemají morální ani faktické právo," tvrdí a opírá se o nový občanský zákoník, který umožňuje zvyšovat nájemné maximálně o dvacet procent za tři roky.
Předpis také praví, že pokud majitel domu učiní bydlení komfortnějším, například zateplením, může po dohodě s dvoutřetinovou většinou nájemníků bytů zvýšit nájemné až o deset procent z ceny úprav ročně.
"Není tu práce a lidé odsud utíkají"
Na druhou stranu nově zákon připouští i snížení nájemného, pokud jeho obvyklá cena v místě klesla. To může navrhnout i nájemník. A pokud se nedohodne s vlastníkem, rozhodne soud.
"Ve městě není práce, lidé odsud utíkají, důchodcům nepřidávají. Vyměnit byt 2+1 za menší není možné, protože byty tu přidělují obálkovou metodou nejvyšší nabídce," popisuje Rychterová.
Možností, jak si vylepšit často nuzný rodinný rozpočet, je požádat úřad práce o pomoc v případě, že náklady s bydlením přesáhnou 30 procent jejich příjmů formou příspěvku na bydlení nebo požádal o pomoc v hmotné nouzi.
"Od roku 2012 tyto příspěvky nevyplácíme a ani netušíme, kolik procent lidí má s platbou nájmu problémy," říká Radka Andrlová, vedoucí odboru sociálních věcí semilské radnice. Podle ní však počet občanů, kteří přestávají na nájem mít, ve městě prudce roste.
Semily přijaly před lety plán na postupné zvyšování nájmu a jeho dorovnání na tržní výši.
O dvacetiprocentní hranici navýšení za tři roky, kterou zmiňuje nový občanský zákoník, ví i první místostarostka obce Marcela Volšičková a už podnikla první kroky k tomu, aby město nájemné takzvaně zastropovalo.
"Další zvýšení by pak připadlo až v roce 2017," vypočítává místostarostka podle materiálu, který míří na schválení radou města.
