„Tak dlouho jsme lítali a sháněli opravdu profesionální výrobek, až nám nezbylo nic jiného než začít vyrábět multicopter v Jablonci,“ říká Sejkora.
Shodou náhod začal spolupracovat s Lukášem Kostkou, jedním z největších odborníků na bezpilotní prostředky v Česku.
„Už jako student vyvinul koncept dronu Flydeo Y6“, vzpomíná Sejkora.
A tak se zrodil šestivrtulový dron, takzvaný hexacopter.
„Má rozpětí kolem metru a je určený zejména pro pozorování. S pozorovací kamerou vydrží rekordních 70 minut. Na to jsme hodně pyšní, protože to je jeden z nejlepších letových časů. Navíc se nám povedlo všechny součásti schovat v těle dronu, takže je vodě i prachu odolný.“
Trup dronu je neuvěřitelně lehký. „Je z uhlíkového kompozitu. Je to nejlehčí a také nejpevnější materiál, který je v dnešní době dostupný. Dron musí být co nejlehčí, ale musí být i co nejpevnější, aby mohl létat co nejdéle a hlavně, musí být bezpečný,“ vysvětluje Sejkora.
A právě bezpečnost je jednou z nejdiskutovanějších otázek. „Pokud spadnou ty nejmenší drony, které se dají dnes koupit třeba za tři tisíce korun, je velká šance, že se nikomu nic nestane. Ty velké, jako je třeba ten náš, ale váží běžně 8 až 20 kilogramů. Když spadnou, mohou nadělat pěknou paseku,“ říká Sejkora.
To, co by tedy mělo větší drony zbrzdit, je záchranný padákový systém. „I ten pochází z našeho vývoje a cesta k jeho výrobě byla opravdu složitá. Momentálně naše padáky testujeme a certifikujeme. A když jsme byli před deseti dny na výstavě Aero Friedrichshafen, setkali jsme se s velkým zájmem. Dokonce nám volala holandská policie, že je naše drony zajímají a chtěli by si s námi o nich promluvit,“ popisuje Jan Sejkora.
On i Lukáš Kostka věří, že novodobý ufo-dron má velkou budoucnost. „Technicky jde vývoj hodně kupředu, ale zaostává legislativa,“ říká Kostka.
Podle něj chybí zákony a přepisy, které by měly říct, kdo, s čím, jak a kde drony může používat. Jestli je nutné je vybavit odpovídačem, aby je registrovali piloti letadel, za jakých podmínek mohou létat nad objekty, veřejnými komunikacemi nebo dokonce volně létat nad lidmi.
Létání s drony je potřeba regulovat opatřeními, která tato pravidla vymezí.
V Česku tuto legislativu řeší Úřad pro civilní letectví, který vydává povolení pro létání s drony.
A o tom, že je to potřeba, svědčí podle Kostky i stále se rozšiřující okruh jejich nasazení.
Už dnes se používají kromě focení a filmování například k pátrání po ztracených lidech, k monitorování objektů a jejich ostraze, ke sledování ovzduší, k revizním pracem na mostech a komínech, v kartografii nebo v zemědělství.
„Drony mohou třeba doručit někomu na nepřístupném místě léky nebo hodit tonoucímu záchranný kruh dřív, než k někomu dorazí jiná pomoc. Jejich využití je opravdu nekonečné,“ dodává Kostka.
