„O přítomnosti rysa na české straně hor jsme věděli už delší dobu, ale chyběl důkaz. Pozorovali jsme ho a viděli stopy. Fotka teď naše předpoklady potvrdila,“ komentoval Jiří Hušek, ředitel regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny. „Je to potvrzení, že životní prostředí Jizerek se zlepšilo.“
Rys byl v severních Čechách vyhuben v 18. století, v Jizerských horách je poslední záznam o zastřeleném rysovi dokonce až z roku 1600, kdy byl jeden kus uloven na frýdlantském panství. Rysové si však cestu do Jizerek našli sami.
Loni byl rys spatřen na polské straně Jizerek, kde jej vyfotil Artur Pałucki z polské pobočky Krkonošského národního parku. Není zřejmé, jestli jde o stejné zvíře, které teď pouze přešlo do Čech, nebo o rysa z Krkonoš, či Šumavy. O šelmách je totiž známo, že při hledání místa k životu ujdou obrovské vzdálenosti.
Záběry z března 2015 potvrzují přítomnost rysa v Jizerkách:
26. března 2015 |
Rys reguluje přemnoženou zvěř
„Je to výborná zpráva pro milovníky naší přírody i pro lesníky. Rys se živí především srnci, občas i kolouchy nebo laněmi. V přírodě tak rys plní důležitou funkci - reguluje přemnožené kopytníky a pomáhá tím udržovat přírodní rovnováhu,” zdůraznil Miroslav Kutal, expert na velké šelmy v Hnutí Duha.
Rys ostrovid Rys ostrovid je skutečným králem mezi šelmami. Své jméno má díky dokonalému zraku, který mu umožňuje zmerčit králíka vzdáleného 300 metrů. Perfektně slyší, i díky štětičkám na uších. Mohutné tlapy využívá jako sněžnice. Loví ze zálohy, není totiž příliž zdatný lovec. V přírodě tedy zlepšuje ostražitost zvěře. |
Rys na aktuálním snímku je dospělý jedinec, který je překvapivě světle zbarven. Má doslova skandinávské „rysy“. Rys je přitom charakteristický svojí skvrnitostí.
Jedinečné skvrny na srsti však přírodovědcům umožní spolehlivou identifikaci zvířete, až snímků z fotopastí přibude. Přírodovědci jsou totiž přesvědčeni, že rysů žije v Jizerkách víc. „Mohlo by jich být pět až sedm. Rys je plaché a samotářsky žijící zvíře, takže na fotce těžko bude více než jeden. Každopádně Jizerky by jich tolik spolehlivě uživily,“ konstatuje Hušek.
Přírodovědci teď odhadují, kam povedou kroky zvířete dál. Zůstane v Jizerkách, nebo zamíří do Krkonoš? Podle Huška jsou Jizerské hory nejvhodnější. „Paradoxně jsou tu každoročně desetitisíce turistů, ale zároveň odlehlá místa na severní straně Jizerek, obtížně přístupná lidem. Zde by se mohl trvale usadit,“ přibližuje.
Rysovi nevadí blesk
Rysa se povedlo zdokumentovat právě díky Hnutí Duha, které šelmy v české přírodě dlouhodobě monitoruje. Hnutí má v Jizerkách osm fotopastí, tedy důmyslně ukrytých fotoaparátů, které se spouštějí jen tehdy, když kolem zaznamenají pohyb. Kuriozní je, že rysa fotopast zvěčnila v noci za použití blesku. Ani ten ale majestátní zvíře neznervóznil.
„Je to pro laiky možná zvláštní zjištění, ale šelmy na blesk nereagují, nespatřují v něm nebezpečí. Máme mnoho záběrů rysů, kdy fotopast bleskala zvířeti snad stokrát do očí a ani sebou necuknul,“ popisuje Miroslav Kutal.
Další osud rysa v Jizerkách bude záviset hlavně na postoji lidí, zejména myslivců. Není tajemstvím, že právě ti mají na rysa nejvíce spadeno. V anonymních dotaznících mezi myslivci vyplývá, že každý desátý už rysa zastřelil. Legendární je i výrok myslivce Vladimíra Jindry z Horní Plané, že člověk, když uvidí rysa, musí „střílet, střílet, střílet. Nic jiného se s ním dělat nedá. Je to jako s kůrovcem, je potřeba včas zasáhnout a zničit ho.“ Za svá slova dostal „ocenění“ Ropák roku.
