Vadí jim také, že s nimi nikdo nepočítal jako s partnery. Přitom místní terén znají lépe. „Po prvním týdnu ulovili policisté u nás jeden kus černé zvěře,“ informoval Jan Žitný, hospodář MS Hubert v Jablonném. „Kdyby se s myslivci více diskutovalo, řekli by, že vybrané období není pro odstřel vhodné. Bylo umrznuto a poměrně dost žaludů. Zvěř u nás v tu chvíli opravdu nebyla, protože šla do hlubších lesů. To všechno šlo sdílet,“ dodal.
Africký mor se na území Libereckého kraje prokazatelně vyskytuje přes dva roky. Poslední pozitivní kus potvrdila laboratoř v srpnu 2024. S odstřelem divočáků začali policejní střelci loni v listopadu u Rádla na Jablonecku. Akci, při níž padlo 44 zvířat, a jejíž náklady se odhadovaly na 14 milionů korun, i tehdy kritizovaly myslivecké spolky.
Čtvrteční schůzka, kde se sešly všechny dotčené strany u jednoho stolu, měla zhodnotit druhou etapu kontroverzních odstřelů. Podle Romana Šebesty z krajské veterinární správy ale není na místě porovnávat efektivitu a úspěšnost myslivců a policistů.
14 milionů za 14 prasat. Myslivci se posmívají policii za odstřel divočáků |
„Máme tady africký mor prasat. A abychom zamezili jeho šíření a snížení dopadu na ekonomiku České republiky, tak musíme přijmout další opatření. A využít třeba i tu policii k tomu, aby se v této oblasti pokud možno v co nejkratší době populace prasat redukovala,“ upozornil.
Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ) navrhovala státní veterinární správě (SVS), aby více těžila ze zkušenosti myslivců. Po řádném monitoringu oblastí s předpokládaným výskytem prasat by tam myslivci druhý den uspořádali lov. To by předseda ČMMJ Jiří Janota považoval za efektivnější a levnější řešení.
Tisková konference Policie ČR a myslivců u příležitosti ukončení odstřelu divočáků kvůli africkému moru (13. února 2025).
Chybu však nevidí ani na straně policie. Plnila úkol, o němž rozhodla vláda. „Doufám, že se někdy dozvíme, kolik ta akce ve skutečnosti stála peněz,“ poznamenal. Policie podle něj není od toho, aby snižovala stavy zvěře. „Od toho jsou v Česku jen myslivci,“ konstatoval.
Před lety na Zlínsku byli policisté úspěšnější
Osobně byl na Zlínsku, kde se v roce 2017 policie do likvidace divočáků také zapojila, a to s dobrými výsledky. Tehdy šlo ale o jinou situaci. V létě se prasata držela v oblasti několika honiteb, která byla zabezpečena elektrickými ohradníky. Plodiny na polích se nesklízely a divočáci tak neměli tendenci území opouštět. „Podařilo se tam eliminovat a snížit počet prasat na minimum,“ uvedl Janota.
Na Zlínsku byl podle Šebesty z krajské veterinární správy virus charakteristický tím, že měl vysokou úmrtnost až 97 procent. Prasata hynula do tří až pěti dnů po nakažení. Kdežto ve zdejších podmínkách – stejně tak v Sasku či Dolnoslezském vojvodství v Polsku – se chová ale virus jinak. Smrtnost se pohybuje mezi 65 až 75 procenty a nakažení divočáci přežívají i 28 dnů a déle.
Postřelené prase napadlo rybáře a myslivce nedaleko místa, kde loví policie |
Jestli budou policejní odstřely pokračovat, záleží na vývoji či posunu nákazy. Pokud se neobjeví nový případ, bude se touto otázkou SVS zabývat po prázdninách.
Současná opatření, kterými veterinární správa reaguje na africký mor, jsou v souladu s českým a mezinárodním právem i legislativou Evropské unie. Mimořádné povinnosti se dotýkají také chovatelů prasat, provozů, kde tato zvířata porážejí, Vojenských lesů a statků ČR, zpracovatelů vepřového masa nebo obchodníků či preparátorů.
