Povinná docházka do mateřské školy by se týkala pouze dětí, které mají sklon k záškoláctví a hrozí, že budou ve škole neúspěšné. Jejich rodiče by navíc nemuseli platit školné ani stravné. (další body vládní strategie najdete zde)
"Není to špatný nápad, jenže by se určitě muselo přihlédnout i k finanční situaci rodiny. Třeba ani bohatí Romové neposílají vždy své děti do školky," říká starosta Nového Boru Jaromír Dvořák.
Navíc hrozí, že začne docházet i k diskriminaci ostatních obyvatel. "Znám spoustu žen samoživitelek, které nemají peněz nazbyt, ale své děti do školky pošlou, protože vědí, že je to důležité. Nikdo je přitom od placení školného neosvobodí," upozornil.
Podle něj předškolní vzdělání dětem ze sociálně slabých rodin chybí. "Postrádají celou řadu sociálních návyků," upřesnil.
Romové o školky nemají zájem
S ním souhlasí i jeho kolega z Tanvaldu Petr Polák. "Míst ve školkách je u nás dost, pokud jde o občana Tanvaldu, má ho pro své dítě zaručené. Od nového roku ještě rozšíříme kapacitu. Jenže ze strany Romů o školky zájem příliš není," dodal starosta.
Prodloužit povinnou školní docházku znamená, že žák by musel do školy chodit do té doby, než by získal minimálně výuční list. Podle starosty Nového Boru je to ale zjednodušení problému.
"V patnácti letech už musí člověk udělat vlastní rozhodnutí, už by měl vědět, co chce a nechce. Devítiletá školní docházka je dostačující a nemyslím, že povinnost chodit do školy deset let něco změní. Ty děti nemají chuť se dál vzdělávat, často vycházejí ze sedmé třídy, protože dvakrát propadnou a do žádného učebního oboru se nehlásí. Možná pokud by to bylo navázané na výplatu sociálních dávek, pak by to nějaký smysl mohlo mít," myslí si Dvořák.
Starostové se shodují, že Romové často nevidí důvod, proč by se měli dál vzdělávat. A to právě proto, že mají jistotu příjmu ze sociálních dávek. "Často marně sháníme na veřejně prospěšné práce člověka, který by měl kvalifikaci. Nepotřebujeme jenom zametače silnic, hodil by se nám třeba dlaždič, ale ti nejsou," zmínil.
Problémy jsou i v Tanvaldu
A problémy s obsazením těchto míst mají i v Tanvaldu. "Máme šestnáct míst, zaměstnávali jsme donedávna i Romy, ale ti teď odmítli nastoupit s tím, že se jim to za dvanáct tisíc hrubého nevyplatí," zdůraznil Polák.
V Tanvaldu přitom mají s romskou menšinou problémy a nálada mezi lidmi není příliš dobrá. Množí se tu krádeže, došlo i k loupežnému přepadení.
"Jsou tu dvě lokality, kde je větší počet Romů. Stěhují se i na sídliště, protože lidé, kteří vlastní byty v panelácích a nepotřebují je, je pronajímají romským rodinám za podstatně vyšší nájemné, než je běžné. A díky tomu, že od státu dostávají na bydlení příspěvek, tak si to mohou dovolit," dodal Polák.
Podle státu by se měl v problémových městech navýšit i počet policistů. To by v Novém Boru uvítali. Tady mají už od konce srpna navíc padesát policistů. "Romové si trochu stěžují, že je často kontrolují. Dosud na to nebyli moc zvyklí," uzavřel.
