Nemocnice potřebuje nové dárce krve. Každoročně ztrácí až stovku lidí

Ročně přichází na odběrová místa Krajské nemocnice v Liberci, České Lípě a nově také v Jilemnici (KNL) kolem 300 až 350 nových dárců krve. Vlivem věku či onemocnění jich zhruba 400 až 450 databázi opouští. Úbytek tak činí kolem padesáti až stovky dárců ročně.

Podle primářky transfuzního oddělení nemocnice Renaty Procházkové zatím drobný deficit nepředstavuje zásadní problém a potřeby pacientů nemocnice se daří pokrývat. Je ale otázka, co bude do budoucna, až přijdou demograficky slabší ročníky.

„Tento problém se široce diskutuje celorepublikově. Proto jsme vděčni za každého nového dárce,“ líčí. Za rok 2025 evidují v Liberci zhruba 15 600 tisíc odběrů plné krve a plazmy, v České Lípě kolem tří tisíc a v Jilemnici očekávají letos asi 1 500 odběrů.

Krve není nikdy dost. Její dárci stárnou, mladí k odběrům ve velkém nechodí

„Sháníme prvodárce, snažíme se motivovat firmy a apelovat na jejich společenskou odpovědnost, aby k nám jejich zaměstnanci chodili darovat koordinovaně ve velkých skupinách,“ popisuje mluvčí KNL Václav Řičář s odkazem na Policii ČR, jejíž členové přicházejí ve třech nebo čtyřech vlnách během dvou týdnů. Mezi policisty se přihlásilo také sedmnáct prvodárců.

„Od 1. července probíhá celorepubliková akce I tobě v žilách koluje naše krev,“ připomíná lékařka z transfuzního oddělení Zdeňka Kavanová výzvu IZS, která má pomoci doplnit zásoby krve v nemocnicích, ale i rozšířit registr dárců kostní dřeně.

Na rozdíl od celorepublikových statistik je 64 procent prvodárců KNL ve věku do 35 let, což považuje primářka Procházková za velmi dobré znamení.

„Když někomu, kdo udělá super akci na nové dárce, přijdou prvodárci ve věku padesát plus, tak to ani tak není žádná výhra,“ odkazuje na horní věkovou hranici pro dárcovství, která je 65 let. Podle Procházkové se ale – vzhledem ke zvyšující se délce života – může změnit, což je nyní předmětem diskuzí na evropské úrovni.

Jak se stát dárce krve?

Postup popisuje primářka transfuzního oddělení Krajské nemocnice v Liberci Renata Procházková.

Kdo se může stát prvodárcem?
Člověk ve věku 18 až 60 let bez závažných zdravotních kontraindikací, optimálně občan ČR nebo cizinec s trvalým pobytem.

Jak má postupovat?
Prvodárce může přijít i bez ohlášení, ale je lepší, když se nahlásí dopředu. Když máme ve stejné chvíli méně prvodárců, odcházejí spokojení, protože je čas se jim věnovat. Takže jde o komfort toho člověka. Je dobré, aby se před příchodem podíval na naše stránky, kde si dopodrobna přečte, co dárcovství obnáší a kvůli čemu by sem chodil zbytečně. A kdyby si nevěděl rady, může nám zavolat na bezplatnou linku nebo napsat e-mail, rádi mu odpovíme.

Co jej čeká v nemocnici?
Přijde sem, vyplní dotazník o svém zdravotním stavu; tedy jak se cítí teď, jestli se nevrátil z ciziny, jestli bere nějaké léky nebo jestli prodělal nějaká závažná onemocnění. Také vyplní, kolik váží. Dárce musí mít minimálně 50 kilogramů, přes to nejede vlak. Občas se setkáváme se subtilními dívkami, které bohužel musíme odmítnout, když mají pod padesát kilogramů. Na místě prvodárci vyšetříme krevní obraz, projde vstupním pohovorem s lékařem a potom může vesele pokračovat k odběru.

Jak často je možné krev darovat?
U plné krve jsou rozestupy mezi jednotlivými odběry u žen plus minus čtyři měsíce, u mužů tři měsíce. Vyhláškou jsou stanoveny maximální počty odběrů ročně. A plazma se může chodit darovat jednou za 14 dnů. Jinak si může dárce chodit, jak uzná za vhodné. Když k nám přijde poprvé, dostane přístupový kód a pak už se přes zvací systém může hlásit v Liberci i v Jilemnici, jak mu to vyhovuje.

Dárcovství je bezpříspěvkové, i tak ale přináší jisté výhody?
Pokud dárce chodí do práce, může si v ročním zúčtování odečíst od daňového základu tři tisíce korun. Různé benefity nabízejí organizace, například zoologická zahrada či divadlo. Proplácíme cestu sem, dáváme stravenky a občerstvení, dárcům plazmy poukázky do lékárny na podporu životosprávy. Drtivá většina zaměstnavatelů je benevolentní a umožňuje zaměstnancům/dárcům využít den volna. Všechny benefity jsou na našich webových stránkách a o novinkách se snažíme informovat prostřednictvím sociálních sítí.

Kromě věku a zdravotního stavu ovlivňují zájemce o darování krve ještě sezonní omezení, která souvisejí s cestami do zahraničí a s výskytem přenosných chorob, například západonilské horečky či horečky dengue.

„Máme epidemiologickou mapu, podle které dárci po návratu z určitých oblastí nemohou měsíc krev darovat. Jsou tam vybrané evropské země. A u dárců, kteří cestovali mimo Evropu, tam je to měsíc bez diskuze,“ říká Procházková.

V létě se však méně operuje a v nemocnicích je útlum, takže to zásadní komplikace nepřináší. Tito dárci pak přicházejí na podzim nebo v zimě. Vloni otevřené odběrové středisko v Jilemnici si podle primářky vede dobře. Podařilo se do něj sehnat sestřičky, místní tým se stabilizuje a daří se získávat nové dárce.

Policisté, záchranáři a pražští hasiči se spojili. Kampaní podpoří dárcovství krve

„Jenom za letošní rok máme v Jilemnici 45 prvodárců, což je velmi pěkné,“ konstatuje Procházková. V tuto chvíli probíhají odběry tři dny, na podzim plánují odběry rozložit do čtyř.

Liberecká nemocnice se snaží kromě firem rekrutovat dárce také z řad studentů, na školách se pořádají přednášky, které seznamují mladé lidi s možností darovat krev.

KNL se osvědčila například spolupráce s Gymnáziem F. X. Šaldy. „Máme novou paní doktorku, díky posile si můžeme dovolit opustit pracoviště častěji, takže více rozšíříme kampaně,“ plánuje lékařka Kavanová.