Agregáty má sklárna tři, v každém je 33 tun skloviny. Kdyby býval výpadek trval jen o něco déle, šly by škody do stamilionů. Bylo to hraniční, řekl v pondělí generální ředitel Tomáš Januš. Za více než 50 let existence sklárny nikdo nic podobného nezažil.
Rozsáhlé výpadky elektřiny postihly Českou republiku v pátek 4. července kolem poledne. Bez proudu byly například části Prahy, Středočeského, Libereckého a Ústeckého kraje a také východ Čech.
Poučení z blackoutu? Infrastruktura selhala, je čas na její modernizaci |
V Liberci nejezdily několik hodin tramvaje, v některých oblastech Libereckého kraje se dodávky podařilo obnovit až po bezmála pěti hodinách.
Crystalex byl bez proudu čtyři a půl hodiny, firma má podle Januše záložní generátor, na tavení ale výkon nestačí, slouží k udržení operačního systému.
Výpadky už firma zažila, většinou se dodávku podařilo obnovit do hodiny. „Bylo docela štěstí, že jsme před týdnem v pondělí jednu vanu vypustili. Začíná generální oprava, dělá se každých šest let a přijde to skoro na 100 milionů korun,“ řekl Januš.
Pec by museli zbourat
V provozu tak podle něj byly jen dva agregáty. Pokud by se dodávky nepodařilo včas obnovit, hrozilo, že sklovina v nich ztuhne, což by pec zcela zničilo. „Ona nejde znova nastartovat, musela by se zbourat a postavit nová,“ poznamenal. Škoda na každé peci by tak dosáhla zhruba 100 milionů.
Crystalex patří k největším výrobcům skla v Česku, automatizovaná výroba zaměstnává 700 lidí, zdejší linky každou minutu vyrobí zhruba 110 skleniček. Vyřazení pecí by znamenalo úplné zastavení výroby, což v nákladech dělá podle Januše denně kolem tří milionů korun. Agregáty naštěstí výpadek ustály, skláři tak odepsali jen zboží, které bylo v chladicích pecích.
„Je potřeba počítat, že máte dvouhodinovou výrobu v chladicí peci a tu musíte vyhodit, protože nevíte, co se tam stalo, tak nemůžete někomu prodávat skleničku, která mu pak praskne v puse, protože v ní bude pnutí,“ vysvětlil ředitel.
Nefungovaly ani telefony
Výpadek podle něj v Crystalexu trval čtyři a půl hodiny, plně obnovit výrobu i kvalitu skla se podle ředitele podařilo až v sobotu odpoledne. Ve střepech tak skončilo i zboží vyrobené při náběhu linek po výpadku, než se sklovina znovu dostatečně protavila.
„Bylo vlastně štěstí, že se to stalo v pátek v poledne, kdy byli všichni v práci. Nechci domyslet, co by se stalo, kdyby to bylo třeba v noci, kdy je tu lidí mnohem méně,“ poznamenal Januš.
Velkým problémem byla totiž podle něj nefungující komunikace – nešly mobilní telefony ani pevné linky v rozsáhlém areálu sklárny. „Všechno jsme museli obíhat, za to odpoledne jsem po sklárně nachodil snad deset kilometrů,“ dodal.
13. ledna 2025 |
