Mužské jméno jí dal sklář Franz Riedel. Šlo o výraz díků hraběti Kristiánu Clam-Gallasovi za souhlas s vybudováním sklárny na Jizerce.
Vilém byl totiž Kristiánův syn a zemřel jako jednadvacetiletý v roce 1822. Podlehl nervové horečce. V první třetině 19. století nechal Franz Riedel na území dnešní Jizerky vztyčit kamennou pyramidu a věnoval ji památce předčasně zesnulého Viléma Clam-Gallase.
„Současná chata Pyramida a Panský dům se připojily k našemu roku Gallasů a Clam-Gallasů,“ říká Lucie Bidlasová, mluvčí Národního památkového ústavu v Libereckém kraji. „Přidala se do něj i Šámalova chata na Nové Louce.“
Přijede i sám hrabě
Horské chaty Panský dům a Pyramida patří manželům Renatě a Ondřejovi Dudovým. „Clam-Gallasové vlastnili panství, kde Riedlové zakládali svoje sklárny,“ uvádí Dudová. „Význam Clam-Gallasů pro sklářskou osadu Jizerka připomeneme na konci července při Anenské slavnosti. Do jejich programu jsme zařadili také příjezd hraběte Kristiána Clam-Gallase.“
Sklářské kořeny má i další slavná jizerskohorská chata - Šámalova. Jako jediná zůstala z bývalé sklářské osady na Nové Louce v hlubokých lesích za Bedřichovem. Byla tehdy Panským domem. Clam-Gallasové ho přestavěli na lovecký zámeček. V současné době patří Lesům České republiky. Pronajímají ho podnikateli Petru Polákovi.
„Představitelé Lesů České republiky udržují s potomky rodu Clam-Gallasů dobré vztahy,“ prozrazuje Polák. „Přijíždějí s nimi pravidelně na Šámalovu chatu na návštěvy. K roku Gallasů a Clam-Gallasů jsme se připojili, protože není vůbec špatné, abychom o nich dali našim hostům vědět.“
Italské šlechtice připomene i pivo
Projekt Gallasové/Clam-Gallasové, noblesa severních Čech, stojí na Národním památkovém ústavu a jeho třech památkách.
Původem italští šlechtici sídlili na Lemberku, Grabštejně a Frýdlantě. V Libereckém kraji smekne před Clam-Gallasy také zámek Sychrov a instituce mimo Národní památkový ústav.
„Jde o Oblastní galerii Liberec, chrám Navštívení Panny Marie v Hejnicích, klášter ve stejném městě, Lesy České republiky, libereckou a frýdlantskou radnici, libereckou knihovnu a Technickou univerzitu, Liberecký kraj a Zámecký pivovar ve Frýdlantě,“ konstatuje Miloš Kadlec, ředitel Národního památkového ústavu v Libereckém kraji.
Frýdlantský pivovar vymyslel recepturu na pivo, s jehož pomocí uctí Clam-Gallase. „Poprvé ho představíme ve druhé polovině května na frýdlantských Valdštejnských slavnostech,“ tvrdí majitel pivovaru Marek Vávra. „O jménu a stupňovitosti piva ale nechceme rozhodnout sami. Radíme se s památkáři, s Centrem duchovní obnovy v Hejnicích a také s potomky Clam-Gallasů.“ Podle Vávry uvaří pivovar určitě ležák.
„Z historického pohledu by se hodilo spíše svrchně kvašené pivo. Ve Frýdlantě ho naši předchůdci vařili až do poloviny devatenáctého století,“ dodává Vávra. „Pro rok Gallasů a Clam-Gallasů však uděláme spodně kvašené, tedy typicky české pivo. Uvítáme, pokud bude k dostání na památkách. Ale zvládneme ho prodat i sami.“
Rok severočeského šlechtického rodu vyvrcholí v prosinci dvěma delikatesami. V hejnickém chrámu Navštívení Panny Marie se naskytne šance na prohlídku rodové gallasovské a clam-gallasovské hrobky. „V Oblastní galerii Liberec začne 13. prosince 2019 reprezentativní výstava o rodu Gallasů a Clam-Gallasů v Čechách. Ponese název Spravedlnost bez bázně,“ podotýká Kadlec.
