Pro některé je požadavek možná neetický a zavání xenofobií. Podle odborů jsou ale obavy podložené skutečnými případy.
Letos se v libereckém Densu objevila u jednoho ze zaměstnanců otevřená tuberkulóza. Muž ze Slovenska pracoval na lince několik týdnů. Nejbližší kolegové prošli kontrolou na plicním oddělení a nenakazili se. Zaměstnanci ale měli obavy.
Odběry musejí firmy platit
„Podle zákoníku práce by zaměstnavatelé měli vyhledávat rizika nemocí. Nebývá to ale dostatečné. V zemích mimo EU, odkud k nám zahraniční pracovníci přijíždějí, bývá tuberkulóza nebo žloutenka mnohem rozšířenější, systém očkování tam třeba není na takové výši jako u nás. U závodního lékaře nestačí jen změřit tlak, ale zapotřebí je udělat odběry. Ty ale firmy musejí platit,“ upozornil Milan Šubrt, krajský šéf Asociace samostatných odborů. „Firmám se do toho ale nechce. Dělá to jen část z nich.“
„Naši současní agenturní zaměstnanci pocházejí pouze ze zemí EU. Kmenoví zaměstnanci, ať se státní příslušností ČR nebo cizí, procházejí všemi vyšetřeními v rámci pracovně lékařské praxe tak, jak stanoví zákon. Obecné riziko nevnímáme,“ reagovala mluvčí Denso Manufacturing Czech Markéta Dousková.
Lidé přivážení z různých evropských, ale někdy i asijských zemí, mohou představovat z hlediska možného přenosu nemoci riziko i podle krajských hygieniků.
„Samozřejmě to jisté riziko je. V těchto zemích mohou být jiné standardy lékařské péče nebo prevence. V současnosti to ale nevidím jako zásadní problém,“ řekl Jaroslav Harman z protiepidemického oddělení Krajské hygienické stanice v Liberci.
TBC se projevila u lidí z Mongolska
Jenže to se může brzy začít měnit. Ministerstvo zahraničních věcí vychází vstříc volání českých firem po pracovní síle a připravuje pro ně přednostní dovoz pracovníků z Vietnamu, Mongolska a Uzbekistánu. O pracovníky z Východu je velký zájem hlavně kvůli rekordně nízké nezaměstnanosti v Česku.
„Mám radši prevenci, předcházení problémům. Domnívám se proto, že vstupní vyšetření, které by vyloučilo aktivní plicní onemocnění, je na místě u všech cizinců, kteří k nám přicházejí z jiných zemí se žádostí například o uplatnění na trhu práce,“ řekla primářka plicního oddělení Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa Magdalena Popelková.
V roce 2008 se TBC na Českolipsku projevila u lidí z Mongolska. Kontrolou prošla i skupina dělníků ze závodu ve Stráži pod Ralskem.
„Vítám, že mezi plicním oddělením českolipské nemocnice a největšími zaměstnavateli na Českolipsku funguje v tomto spolupráce, tato vstupní vyšetření pro ně provádíme,“ řekla Popelková.
Pracovníci absolvují prohlídky ve své zemi
Společnost Magna pilotně zkouší projekt Ukrajina – zaměstnávání ukrajinských občanů do kmenového stavu.
„Podstupují stejné lékařské prohlídky jako čeští zaměstnanci a k tomu musí navíc projít vyšetřením na TBC,“ sdělila mluvčí společnosti Magna Lucie Mazáčová.
Lékařské prohlídky v Magně běží u závodního lékaře na náklady agentury práce. Standardně ale nejsou součástí odběry. Mluvčí pokládá standardizované lékařské prohlídky za dostačující. „Tito pracovníci totiž absolvují prohlídky a vyšetření ještě ve své zemi, bez nich by ani nedostali vízum,“ míní Lucie Mazáčová.
Tito pracovníci mohou nastoupit až po dodání dokladů a lékařského potvrzení ze své země a kontrole u závodního lékaře Magny.
Do projektu Ukrajina se zapojila i kolínská automobilka TPCA a na Ukrajině nabírá desítky zaměstnanců.
„Zdravotnímu stavu těchto lidí věnujeme velkou péči. První zdravotní prohlídkou projdou přímo na Ukrajině, kde je vybíráme. Musí doložit i výpis ze zdravotní dokumentace. Po získání pracovních víz a příletu do ČR projdou standardní zdravotní prohlídkou jako všichni zaměstnanci nastupující do TPCA. Navíc je ještě na naše náklady testujeme na přítomnost TBC,“ řekl mluvčí TPCA Marek Hovorka. Zdůraznil, že ze 150 ukrajinských zaměstnanců neodhalily kontroly ani jeden případ TBC.
„Máme obavu, že dokumentace ze země původu nebývají důvěryhodné. Hodnověrné by podle nás bylo jen kompletní vyšetření u nás,“ domnívá se Šubrt.
