Dílo se završilo, poutní chrám v Hejnicích je národní kulturní památkou

  11:52aktualizováno  11:52
Mezi národní kulturní památky v Libereckém kraji se koncem ledna zařadily poutní chrám Navštívení Panny Marie v Hejnicích a areál poutního kostela Navštívení Panny Marie v Horní Polici.

Hejnický chrám je významnou církevní památkou a známým poutním místem. Teď se stal národní kulturní památkou. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

„Radostná zpráva od české vlády je oficiálním uznáním duchovní, kulturní a historické hodnoty jednoho z nejvýznamnějších poutních míst Čech s významným evropským přesahem. Hejnický chrám je pilířem dějin člověčenství v prostoru střední Evropy a Panna Maria Hejnická, Mater Formosa, po staletí ochránkyně milionů věřících mnoha jazyků po celém světě,“ prohlásil hejnický duchovní správce Pavel Andrš.

Na chrámu se podepsaly minulé režimy

Podle něj je duchovní hodnota místa v srdci Jizerských hor zpřítomněním božských ctností: víry, naděje a lásky.

„Na nich bylo toto místo ve středověku založeno a hrabaty z Gallasu a Clam-Gallasu rozšiřováno a podporováno. Řád františkánů, sídlící v přilehlém klášteře, kostel, místní obyvatelstvo i poutníky tři staletí zabezpečoval po stránce duchovní a zdravotní. Františkáni též pečovali o vzdělávání místních.“

Celosvětově proslulé poutní místo mělo ale jeden čas namále.

„Zločinecké a nelidské režimy dvacátého století, nacismus a komunismus, se pokusily o zničení poutního místa. Zejména období komunismu, jemuž předcházelo – jako odplata za hrůzy nacismu – vyhnání a odsun původního německy mluvícího obyvatelstva, proměnilo hejnický poutní areál ve smutný obraz neúcty k člověku a jeho dílu,“ konstatoval Andrš.

Jsou tomu teprve necelé tři desítky let, kdy se kostel po těžkých časech navrátil lidem.

„Díky mému předchůdci Miloši Rabanovi a za pomoci z Čech vyhnaných Němců, Daliboru Dědkovi, fondům Evropské unie a celé řadě dalších přispěvatelů je hejnické poutní místo opět prostorem setkávání,“ promluvil Andrš.

Památkou bude jen kostel, ambit, soška a prostranství

Původně odborníci diskutovali o tom, zda do návrhu na prohlášení národní kulturní památkou zahrnou v Hejnicích kromě kostela i okolní stavby. Nakonec z nich vyjmuli bývalý františkánský klášter.

„Historický, krajinářský i duchovní význam hejnického areálu je nesporný. Z pohledu památkářů je ale problematická razantní přestavba kláštera po roce 2000, po níž se klášter změnil na Mezinárodní centrum duchovní obnovy,“ upozornila radní Libereckého kraje Květa Vinklátová. Titul národní kulturní památky tak nese jen kostel s ambitem a soškou Mater Formosy a také prostranstvím před chrámem.

Hejnický chrám vznikl díky staré legendě o sošce Panny Marie, která zde roku 1159 zázrakem uzdravila manželku a dceru chudého řemeslníka z nedaleké vesničky Lužec. Událost se záhy roznesla po celém okolí a v Hejnicích u staré lípy, kde se zázrak udál, vzniklo poutní místo.

Postupně tu vyrostla dřevěná kaplička, kamenná kaple a nakonec na konci 15. století stavba s deseti okny a šesti oltáři; na tom hlavním pak stála soška Panny Marie v zasklené pozlacené skříňce.

Soškou Panny Marie uloupila Kateřina z Redernu

Roku 1558 koupil frýdlantské panství rod Redernů. Protože nebyli katolíky, ale protestanty, kostel v Hejnicích záhy uzavřeli. Nepomáhaly ani četné protesty lidí z Hejnic a okolí. Kateřina z Redernu dokonce v roce 1609 uloupila a odvezla celý hejnický kostelní majetek i se soškou Panny Marie na svůj liberecký zámek.

V roce 1636 přichází na Frýdlantsko rod Gallasů. Právě za jejich panování dosáhl věhlas poutního kostela svého vrcholu. Podle místní kroniky v letech 1699 až 1725 dorazilo do Hejnic přes milion poutníků. Bylo potřeba kostel zvětšit. 1. července 1725 se uskutečnilo vysvěcení kostela v podobě, jakou známe dnes.

Po útrapách s Rederny osud nepřál hejnickému kostelu ani za vlády Marie Terezie a jejího syna Josefa II.

Podle jejich nařízení se totiž musely všechny stříbrné bohuslužebné nádoby odevzdat do Vídně. Chrám začal chátrat. Nezajímal už ani zloděje, protože v něm nezůstalo nic cenného. S opravami se zde začalo až počátkem dvacátého století pod vládou Clam-Gallasů.

Záchrana přišla po roce 1990

Po roce 1948 se začaly léty ustálené poměry měnit a vše vyvrcholilo v únoru 1950, kdy došlo k vyhnání mnichů z kláštera. Za své tehdy vzala například část jedinečné klášterní knihovny. Klášter pak sloužil pro různé účely, přičemž ani jeden z nich jeho stavu neprospěl.

Záchrana přišla po roce 1990. Nový hejnický duchovní správce Miloš Raban nechal opravit celý polorozpadlý klášter a vybudoval v něm Mezinárodní centrum duchovní obnovy. Chrám se dočkal nového vymalování, fasády a dalších oprav

Nejčtenější

Policie našla dívky, které na sociální síti oznámily, že se chtějí zabít

Ilustrační snímek

Na sociální síti TikTok se objevilo krátké video, v němž dívka oznámila, že chce s kamarádkou spáchat sebevraždu....

Slavia - Liberec 1:0, duel bez diváků rozhodl Masopust, Stanciu nezářil

Slávisté se radují z branky, kterou otevřel Lukáš Masopust skóre v utkání s...

Slávističtí fotbalisté ani napopáté v novém ročníku nejvyšší soutěže neprohráli a zůstávají první v tabulce. Před...

V domě na sídlišti v Liberci vybuchl plyn, hasiči evakuovali obyvatele

V panelovém domě na libereckém sídlišti Králův Háj kolem čtvrté hodiny ráno...

V panelovém domě na libereckém sídlišti Králův Háj kolem čtvrté hodiny ráno vybuchl plyn. Exploze způsobila požár v...

Hotovo, talent Oscar už patří Slavii. Na podzim bude hostovat v Liberci

Oscar Dorley pózuje po přestupu s dresem Slavie.

Fotbalová Slavia dotáhla přestup 21letého liberijského záložníka Oscara Dorleyho, který už v Edenu podepsal čtyřletou...

V Jablonci se rozpadla koalice, kvůli sporu o střet zájmů primátora

Jablonecká radnice

V Jablonci se rozpadla koalice. Zastupitelé odvolali dva zástupce Společně pro Jablonec. Piráti zůstávají. Pro odvolání...

Další z rubriky

Farníci proti ní protestovali, teď je výstava téměř nepřístupná

Na snímku Stanislav Kubín, který se na uvedení výstavy podílel.

Jako by ta výstava v kostele byla nechtěná, říká rozladěně Stanislav Kubín k obrazům ukrajinského malíře Michaila...

Obří socha se po padesáti letech do Liberce nevrátí, dědička se odmlčela

V roce 1969 stála socha u budovy libereckého soudu, letos měla spočinout na...

Měla být dárkem k výročí padesáti let od výstavy Socha a město. Připomínkou, že Liberec v roce 1969 patřil sochařům....

Lidé se potkají u pračky jako ve filmu, v Liberci otevřela veřejná prádelna

První veřejná prádelna v Liberci

S byznysem, se kterým se Češi dosud setkávali spíše ve filmech hollywoodské produkce, se snaží dobýt liberecký trh...

Najdete na iDNES.cz