Nejstarší CHKO v republice slaví. Krásy Českého ráje chrání stát už 60 let

  12:20aktualizováno  12:20
Kost, Trosky, Prachovské skály, Dlaskův statek, Kozákov, Drábské světničky… kdo by ta kouzelná místa neznal? Souhrnně je nazýváme Českým rájem. A ráj je potřeba chránit, řekli si před 60 lety. První CHKO v Československu tu vyhlásili 1. března 1955.

Oblíbeným cílem turistů v Českém ráji je také Hruboskalsko. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Termín Český ráj je přitom starší - poprvé jej použil novinář Václav Durych v roce 1886. „Jezdil do Sedmihorek a spolu s dalšími lázeňskými hosty se pro tento název rozhodli,“ líčí Vladimíra Jakouběová, ředitelka Muzea Českého ráje.

V Českém ráji se tehdy masivně prosazovala turistika, jejíž boom odstartoval první předseda Klubu českých turistů Vojta Náprstek, který sem přivedl skupinu výletníků, mezi nimiž byl i básník Jaroslav Vrchlický.

Fotogalerie

Zdejší kraj jim tolik učaroval, že mu v Praze prokázali úžasnou reklamu. Vlaky jedoucí od Prahy byly od té doby plné turistů.

Vyrojila se obří skupina lidí, kteří začali Český ráj propagovat a také dokumentovat.

„Byl to malíř Jan Prousek, historik Josef Pekař a Josef Vítězslav Šimák, etnografové Jana a Josef V. Scheybalovi, ředitel Muzea Českého ráje Jan Knob, básníci Vincenc Matina a Václav Renč a hlavně fotograf a mineralog Jiří Šolc,“ dodává Jakouběová. Právě Šolc v roce 1955 prosadil, že v Českém ráji vznikla CHKO.

Řada významných osobností

Jeho bohatou vědeckou pozůstalost spravuje Muzeum Českého ráje, které ji u příležitostí šedesátého výročí CHKO právě vystavuje.

Další významnou osobností Českého ráje byl i Vojtěch Kopic, lidový umělec, který do skal nedaleko Kacanov vytesal desítky plastik. Z dnešního hlediska by to byl vandal, Kopice však docenila až historie.

„Vysoko na skalních stěnách vytvořil výjimečné dílo, které se řadí k tomu nejlepšímu, co bylo našimi naivními umělci vytvořeno,“ potvrzuje Vladimíra Jakouběová.

Český ráj „zrodil“ ale i řadu novodobých osobností, například nejslavnějšího českého horolezce Josefa Rakoncaje. Než začal dobývat osmitisícovky, učil se lézt na místních pískovcových skalách Břízka a Pěstička.

„Co si pamatuji, tak po vyhlášení CHKO Český ráj se zaváděly různé regule, které omezovaly naši horolezeckou činnost. Často to vedlo až k absurditám, dnes nad tím člověk mávne rukou, ale tehdy to vedlo až k návrhům k zákazu lezení,“ vzpomíná Rakoncaj.

Lidová architektura i středověká sídla

Rakoncajovi, stejně jako ostatním, učarovalo neopakovatelné spojení skalních měst s hlubokými údolími, rybničními soustavami, sopečnými vrcholy s ojedinělou bezprostřední blízkostí lidských sídel.

„Nikde jinde v Evropě nenajdeme na poměrně malém prostoru tolik klenotů lidové architektury, středověkých sídel, cenných biotopů, rybníků, pískovcových skalních měst. Prostor, ve kterém je místo pro člověka, jeho život i rekreaci v cenných krajinných scenériích a biotopy s řadou vzácných a ohrožených druhů,“ komentuje Jan Mocek, ředitel CHKO Český ráj.

Kde je v Českém ráji nejkrásněji? Co člověk, to jiná odpověď. Turisticky nejfrekventovanější jsou hrady a zámky, „ráj“ však nabízí nové zážitky i těm, kdo ho zdánlivě již procestovali.

„Nejčastěji se toulám Příhrazskými skalami. Každý jistě zná Drábské světničky nebo Komárovský rybník, ale málokdo už Hynštu, Duhovou skalní bránu či bránu Doga, kaňony Krtola, Vlčí důl. Vylézt na Starou hradu, stát vysoko nad údolím ponořeným do mlhy a pozorovat vycházející slunce nad Troskami, je parádní zážitek,“ prozrazuje Marián Kábele, fotograf a provozovatel regionálních projektů Český ráj pro všechny a Ze vsi.

Krajina Českého ráje se sice zformovala již ve druhohorách, teprve člověk z ní ale učinil cosi unikátního. A přestože v dobách komunismu přírodě spíše škodil, dnes svůj dluh zase splácí.

„Po vymizení sokola, kterého má CHKO ve znaku, nastal jeho návrat v 90. letech. Žije tu například i orel mořský, luňák, výr, kulíšek. Zimují zde ptáci ze severu. Mezi nejvzácnější rostliny patří evropsky významný vláskatec tajemný nebo orchidej hlízovec Loeselův,“vypočítává Jan Mocek.

Nejčtenější

Liberecký podnikatel vystřelil po mladé rodině, teď mu hrozí osm let

Jiří Vařil na snímku z července 2009

Policie prověřuje incident z poloviny ledna v liberecké části Harcov. Devětatřicetiletý muž tam tehdy vyběhl z honosné...

U Máchova jezera se usadili šakali. S klimatem se něco děje, říká zoolog

Od března doplní vycpaný šakal expozici českolipské fauny v místním muzeu....

Když šéf českolipského muzea Zdeněk Vitáček, před lety začal nacházet v okolí Doks a Provodína charakteristické stopy s...

Šlágr kola v televizi neuvidíte. Kvůli výběru ČT i postoji klubů

Tyler Redenbach z Liberce se snaží překonat brankáře Třince Šimona Hrubce.

Kdo by čekal, že na televizní obrazovce uvidí šlágr středečního kola extraligy, bude zklamán. Hokejový duel prvního...

Zemřel filatelista, který vlastnil zřejmě největší sbírku známek v Česku

Nejznámější český filatelista Ludvík Pytlíček na snímku ze srpna 2010

Ve věku 76 let zemřel filatelista Ludvík Pytlíček ze Semil, donedávna majitel zřejmě největší sbírky známek v Česku....

Seniorka, kterou napadla doga, zemřela v nemocnici. Vyšetřuje to policie

Ilustrační snímek

V pátek v nemocnici v České Lípě zemřela seniorka, která zde byla od středy hospitalizovaná po napadení psem....

Další z rubriky

Liberecký kraj má nejvíc sněhu v zemi, k velké povodni je ale daleko

V Krkonoších i Jizerských horách leží na mnoha místech dva i více metrů sněhu....

Průměrná výška sněhu je z celého Česka největší v Libereckém kraji. Nejmocnější vrstva pokrývá hřebeny Krkonoš nad...

Seniorka, kterou napadla doga, zemřela v nemocnici. Vyšetřuje to policie

Ilustrační snímek

V pátek v nemocnici v České Lípě zemřela seniorka, která zde byla od středy hospitalizovaná po napadení psem....

U Máchova jezera se usadili šakali. S klimatem se něco děje, říká zoolog

Od března doplní vycpaný šakal expozici českolipské fauny v místním muzeu....

Když šéf českolipského muzea Zdeněk Vitáček, před lety začal nacházet v okolí Doks a Provodína charakteristické stopy s...

Najdete na iDNES.cz