Vlčici na Českolipsku někdo zastřelil. | foto: Petr Slaba

Vlčici, kterou u silnice našli houbaři, nesrazilo auto. Někdo ji zastřelil

  • 53
Vlčici, jejíž tělo našlo houbaři 8. listopadu mezi Dubou a Ždírcem na Českolipsku, má na svědomí neznámý střelec. V oblasti hlavy a temene měla zbytky střely, což potvrdila pitva a rentgenový snímek. Původně se mělo za to, že zvíře uhynulo po střetu s autem, leželo totiž v příkopu u silnice.

„Podáváme trestní oznámení na neznámého pachatele. Případ si teď převezme policie. Měli jsme podezření už předtím, neboť loni v dubnu někdo zastřelil jinou vlčici nedaleko obce Konětopy na Mělnicku. Naše podezření se tedy potvrdilo,“ řekla MF DNES Karolína Šůlová, mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK).

Podle zákona na ochranu zvířat pytlákovi hrozí až tři roky vězení.

Jde již o druhý prokázaný případ zastřelení vlka v České republice. Třetí případ nikdy nebyl objasněn, šlo o zabitou vlčici v Branné na Českolipsku v roce 2015. Zde však nejspíše šlo o průstřel, kulka se nikdy nenašla.

Ředitele AOPK Františka Pelce zjištění o příčině smrti vlčice pobouřilo. „Vlků v České republice žije pouhých několik desítek a fakt, že někdo takto vzácná zvířata střílí, je opravdu ostudný. Není ale bohužel novinkou, že šelmy a dravci se u nás stávají obětmi pytláků. Letos na jaře byl v Beskydech zastřelen rys Olda, na Pálavě otrávený vzácný dravec luňák červený, na Litoměřicku orel mořský a výčet by mohl pokračovat. Bohužel se ani v jednom případě policii nepodařilo viníka vypátrat. Doufám, že policie jej tentokrát skutečně odhalí, už jen proto, že je to v regionu již druhý případ,“ komentuje Pelc.

Miroslav Kutal, vedoucí programu Šelmy ekologického Hnutí Duha míní, že pytlákem byl bezesporu nějaký myslivec. Nikdo jiný podle něj nemá motivaci, schopnosti ani vybavení, aby vlka střelil.

„Turisté nebo houbaři by asi těžko pobíhali s puškou v lese a pálili po vlcích,“ říká Kutal. „Nemůžeme teď nikoho konkrétního obvinit, pravdou však je, že skryté pytláctví je mezi myslivci velmi rozšířené a tolerované. Myslivecká jednota by se od toho měla důrazně distancovat, což ale dosud neudělala,“ doplnil.

Myslivci, kteří mrtvou vlčici na Českolipsku počátkem listopadu ohledávali, však informacím o zastřelení nevěří. Honitbu, kde k nálezu došlo, má v nájmu Petr Slaba. Podle něj jde o odporný případ, jak vrhnout na myslivce špatné světlo a vzbudit vůči nim nenávist veřejnosti.

„Byli jsme na místě čtyři. Vlčici jsme kompletně ohledávali, rozhodně na těle neměla vstřel ani výstřel. Myslivec by to poznal. Ono kdyby někdo vypálil z kulovnice na vlka, tak tam bude na těle nejméně pěticentimetrová díra ven. Tuto vlčici rozhodně nikdo nezastřelil, jsem si tím jistý na sto procent,“ tvrdí Slaba.

Podle něj se ochránci přírody chtějí pouze zviditelnit a neváhají proto lhát. „Je mi z toho špatně. Jsou to kecy. Chtějí se jen zviditelnit, asi je štve, že toho vlka nenašli sami první,“ dodává myslivec.

Proti vlkům se mnohdy staví také farmáři chovající ovce. Nezabezpečená stáda se totiž snadno stávají terčem útoků vlčích smeček.

„Nepředpokládáme však, že by to byli právě chovatelé, kdo po vlcích střílí. Stát jim případné škody na hospodářských zvířatech hradí, je možné získat finance i na preventivní zabezpečení stád. Zkušenosti z Německa ukazují, že dobré zabezpečení dokáže odvrátit 80 až 95 procent vlčích útoků. Právě proto také u nás stát poskytuje na zabezpečení stád dotace ve výši sto procent,“ zdůraznil Pelc.

Vlci plní v naší přírodě důležitou roli, pomáhají totiž snižovat počty přemnožených prasat divokých, jelenů a srnců, kteří působí škody v lesích a na polích v řádech miliard korun ročně.

Divoce žijící zvířata tvoří podle výzkumů více než 98 procent vlčí potravy, hospodářská zvířata maximálně dvě procenta.