„Řekl mi, že tygr uhynul na selhání ledvin,“ uvedla veterinářka při hlavním líčení před českolipským soudem. Formulář Berouskovi potvrdil také jiný veterinář, který vypovídal u předchozího jednání.
Sedmašedesátiletý Berousek je jedním z obžalovaných. Podle spisu pocházeli tygři z jeho zooparků. Policie a státní zástupce mají zato, že se jejich těla následně využívala na výrobu produktů tradiční čínské medicíny.
Obžaloba tvrdí, že těla šelem na tygří víno nebo masox zpracovával šestatřicetiletý preparátor Miloš Hrozínek ze Zbyn u Doks.
Třetím obžalovaným je sedmapadesátiletý Xuan Vu Le, který podle obžaloby ilegální obchod s chráněnými tygry organizoval a vyrobené produkty prodával. Mimo jiné v pražské tržnici Sapa. Dnešního líčení se nezúčastnil a požádal, aby soud jednal v jeho nepřítomnosti.
Za nelegální nakládání se zvířaty, která jsou na pokraji vyhynutí, hrozí obžalovaným až pět let vězení. Ti vinu odmítají.
Ludvík Berousek poukazuje na to, že šlo o uhynulé tygry. Jednu ze samic například zabil při páření samec. U soudu se obhajuje tím, že nešlo o čistokrevná zvířata z volné přírody, ale křížence, na něž se nevztahuje stejná ochrana.
„Tygři, co vlastním já, cirkusy, soukromé zoologické zahrady, to nejsou zvířata z volné přírody. Jsou to všecko kříženci a bastardi. Když mi uhynuli, mohl jsem s nimi nakládat. Můžu tu kůži, ten orgán z něj použít,“ hájí se Berousek.
Státní zástupce to ale vidí jinak. „Zákon nerozlišuje, jestli to je čistý druh z živé přírody nebo už několikanásobný kříženec chovaný v zajetí. Zákon chrání tygra Panthera tigris jako takového. I kdyby nebyl usmrcen a byl by zadáven jiným tygrem, musí se s ním nakládat v souladu se zákonem. Nesmí se vařit a prodávat na produkty čínské medicíny. To je to neoprávněné nakládání,“ je přesvědčen žalobce Michael Dostál.
V případu se posuzují tři úhyny tygra z loňska. Podle obžaloby byl jeden z tygrů zastřelen do oka a krku, aby nebyla porušena kůže.
Ne všechny šelmy měly dostatečně velký prostor
Policie při domovních prohlídkách zajistila nejen kůže, ale i tygří drápy a další části, včetně vyrobeného masoxu. Našla rovněž sadu varných nádob a forem používaných pro výrobu produktů tradiční asijské medicíny.
Obžalovaní ale odmítají, že by šelmy zabili, aby z toho měli finanční prospěch. Berousek také uvedl, že úhyn každého zvířete může doložit fotografií ze zabaveného mobilního telefonu.
U soudu vypovídal i znalec, který zjišťoval, jaké jsou podmínky pro chov v Berouskově zooparku u Prahy. Ne všechny šelmy tam měly dostatečně velký prostor. „Úklid nedosahoval potřebné úrovně,“ vypověděl znalec. Poblíž jedné z klece byl například hnůj a z něj hrozila infekce. Znalec ale nezjistil, že by zvířata byla týraná nebo podvyživená.
21. ledna 2019 |
