Česká beseda je přitom domem starým bezmála 500 let. V minulosti tu byl slavný hostinec, sídlil zde Sokol, občanská záložna nebo v poslední etapě kino.
Nejvíce je spojen s vlasteneckým spolkem Česká beseda, který razil české myšlenky v německy silném prostředí. Po něm má dům i jméno. Radnice se rozhodla na nejslavnější éru domu navázat a vrátit jej do veřejného života včetně majestátního názvu.
„Česká beseda bylo centrum veškerého spolkového života v našem městě. Vnímám to jako návrat k tradici – tancovalo se tam, diskutovalo, chodilo se tam do hospody. A když to stačilo ve 20. letech, kdy spolkový život byl nepoměrně bohatší, tak to bude stačit i dnes,“ komentoval starosta Českého Dubu Jiří Miler.
Dům vypadá jako v době největší slávy
O opravě domu se mluvilo od roku 2007, kdy zde skončilo kino. Digitalizovat sál ve zchátralém domě nemělo již smysl. Radnice nejprve usilovala o dotaci, nedosáhla na ni. Nakonec si půjčila peníze a za 30 milionů třípatrový dům stojící v památkové zóně citlivě zrenovovala s důrazem na to, aby svým vzhledem co možná nejvíce respektoval svůj starý historický ráz. Slavnostní otevření se plánuje na 19. prosince, aktuálně v domě probíhají dokončovací práce.
Snímek domu z 80. let
„Veškerou kulturní a společenskou činnost ve městě přesuneme sem. V sále pro 150 lidí se budou konat divadelní představení, budou zde zasedat zastupitelé, hrát kapely. Aby se tu mohly promítat filmy, pořídili jsme mobilní sklápěcí hlediště pro sto lidí, které se dá po představení zase složit a zabírá jen asi metr a půl z celého sálu,“ pochlubil se starosta.
Dům má i několik menších kluboven, kde mohou například cvičit divadelníci, mohou zde zasedat valné hromady nebo se konat školní besídky a jiná představení. Existence domu je doložena od roku 1527, do historie se ale zapsal po roce 1865, kdy jej koupila rodina Havlů a otevřela legendární hostinec.
Z hostince se stal ostrůvek českého vlastenectví
V roce 1886 se zde narodil Václav Havel, pozdější zakladatel a první ředitel Podještědského muzea. Právě Havel učinil z tehdy ještě hostince jakýsi ostrůvek českého vlastenectví v jinak z poloviny německém prostředí.
„Hostinec u Havlů se již od svých počátků stal centrem českého společenského života v Podještědí. Hostinec začal být nazýván Českou besedou. Šlo o regionální vlastenecký spolek založený v roce 1865 v Liberci, posléze rozšířený do dalších národnostně smíšených česko-německých měst severního pohraničí.
Přestože šlo o spolek územně spíše regionální, mezi jeho členy patřily mnohé osobnosti celonárodního významu a věhlasu, například básník Jan Neruda, politik F. L. Riegr, spisovatel Karel Sabina nebo tajuplná postava novodobých dějin, podle některých indicií pocházející z Českého Dubu, cestovatel a dobrodruh Enrique Stanko Vráz,“ informovala ředitelka českodubského muzea Helena Gollová.
