Luxusní apartmány na dlouhodobý pronájem či prodej, hotelové pokoje i ubytování v hostelu. Architekti chtějí nalákat do ekonomicky slabé oblasti návštěvníky na přírodní krásy, gastronomické zážitky, špičkové wellness, market s lokálními potravinami, kulturní centrum či konferenční prostory.
Studii k využití historického areálu si nechala zpracovat společnost Lapid Czech Republic od libereckého studia Mjölk architekti.
Areál tvoří skladovací zemědělská plocha a čtyři budovy, mezi nimiž se nachází čtvercový dvůr. Statek částečně slouží místní střední škole hospodářské a lesnické, která jej opustí v roce 2027. Část prostoru využívají další nájemci a zbytek se kvůli špatnému technickému stavu a bezpečnosti nevyužívá.
Kraj, jemuž areál patří, má dva roky na to vymyslet, co s ním bude, až ho škola nebude potřebovat. Podle studie, kterou kraj představil veřejnosti, se navzdory mnoha nešťastným zásahům ve 20. století podařilo zachovat původní jádro místní architektury. Podle architektů lze místu vrátit jeho původní slávu.
„Je to odvážná studie. Když jsem ji viděl poprvé v roce 2023, tak bych slovo odvážná podtrhl dvakrát. Dnes už jsem přivyklejší a myslím, že ten nápad je skvělý,“ konstatoval hejtman Martin Půta. Liberecký kraj chce nyní získat práva ke studii a poté objednat u studia Mjölk takzvanou knihu standardů.
Díky této technické dokumentaci obdrží případný investor bližší informace o jednotlivých objektech a lépe tak vyčíslí náklady na přestavbu. Kraj plánuje najít investora a budoucího vlastníka prostřednictvím veřejné soutěže.
Druhá možnost je nabídnout areál realitním kancelářím, k tomu se podle Půty ale kraj uchylovat nechce. „Chceme mít záměr co nejdéle pod kontrolou, abychom dokázali ovlivnit nejen to, jak bude vypadat, ale i to, jak bude naplňován,“ zdůraznil hejtman.
Kousek do Lipska i Wroclawi
Studie mimo jiné vyzdvihuje strategické umístění statku – není to z něj daleko do Lipska, Prahy, Drážďan, ani do Wroclawi. Společnost Lapid Czech Republic, která se věnuje rozvoji bývalých Sudet, odhaduje investice zhruba na miliardu. O areál má zájem.
„Byli bychom velmi rádi, kdyby se tento projekt podařil uskutečnit. My na to máme investiční prostředky připravené. Jsme si vědomi, že to bude velmi nákladné,“ konstatoval Jan Ramzer z Lapidu. Velký turistický potenciál vidí i v trojzemí. Statek by mohl být centrem, odkud se lidé budou vydávat za poznáním dosud neobjevených lokalit Frýdlantského výběžku.
Podle hejtmana je v kraji ubytovacích kapacit nedostatek, Frýdlantsko poskytuje zpravidla nižší standard, než řada turistů očekává. Nad tím, jak návštěvníky do regionu dostat, se zamyslel starosta Hejnic Jaroslav Demčák.
„Máme tu jednodenní turistiku. Lidé na Frýdlantsku nechtějí spát, takže nám nepřinášejí vůbec nic. Přinesou si s sebou i svačinu. Zajímalo by mě, jak je sem chcete dostat,“ dotázal se při prezentaci studie.
Jídlo i lázně přímo v areálu
Podle architekta Jana Macha ze studia Mjölk je jisté, že lidé jezdí za službami. A míst, kde se kýženého standardu dočkají, není mnoho. Kromě dostatečné kapacity pokojů je podle něj zásadní vytvořit v okolí cíle, aby měli turisté důvod zůstat déle než jeden den. A dalším lákadlem má být i nabídka samotného areálu – od wellness po gastronomii.
„Lidé jezdí tam, kde budou mít několik dní klid. Takové místo se dá vytvořit téměř kdekoliv. Služby pokryjeme uvnitř areálu. Velký bonus je tady i to okolí,“ zmínil. Nabízené služby musejí být citelně lepší, než jaké v okolí momentálně nabízejí.
„To, co prezentujeme, je koncepční materiál, není to architektonická studie,“ upozornil architekt Mach. „Když si stoupnete před budovu, tak máte výhled jako ze 16. století. Kolem stavby neproběhl divoký development. Ten pohled je až zajímavě historizující a chceme, aby to tak zůstalo i po rekonstrukci. Budeme se snažit o citlivý přístup k místu,“ ujistil.
Přestože má podle něj areál, který stavěla šlechta, historické kvality, není památkově chráněný. Což z pohledu projektantů a investorů vnímá jako výhodu. „Nebudeme toho muset tolik projednávat s památkáři,“ dodal s nadsázkou. Frýdlant vidí jako bránu do méně známé části Jizerských hor, ale i jako centrum a základnu pro různé sporty.
Obavy z chátrání
Podle starosty Frýdlantu Dana Ramzera je statek významnou dominantou města, sloužil jako hospodářské zázemí pro frýdlantský hrad a zámek i pro celé panství šlechtického rodu Clam-Gallasů.
„Byl bych velmi nerad, aby se z úžasného areálu, který Frýdlant zdobí více než tři sta let, stala Tiba nebo novoměstská Textilana,“ připomněl chátrající továrny v okolí.
Představená studie pro něj ztělesňuje příležitost k diskusi všech, kterých se budoucnost statku dotýká, a současně příležitost k rozvoji Frýdlantska. „Byl bych rád, kdybychom ji chytli za pačesy. Je nejjednodušší statek prodat a nechat být. Pokud tu příležitost promarníme, tak nepůjde zopakovat,“ poznamenal.