Po vzoru zahraničního rodinného bydlení vzniká v prostoru bývalých Montážních závodů v Liberci moderní rezidence s 98 byty. Následuje stejný koncept jako rezidenční dům v pražských Kobylisích, který funguje již sedm let. Ten se pyšní 98procentní obsazeností a podle jeho zakladatelky Anny Ježkové je zájem seniorů o zdejší bydlení tak velký, že noví klienti většinou čekají tři až pět měsíců, než se pro ně uvolní místo.
„Dosud jsme se nemohli s lidmi v Liberci potkávat, ani projekt pořádně představit. Přesto máme podepsaných asi patnáct procent smluv. Když se nám podaří libereckou rezidenci stoprocentně obsadit do konce příštího roku, tak budeme spokojeni,“ řekla Anna Ježková.
Kolaudaci komplexu plánuje na květen 2022, ve stejné době by mohla mít novou podobu i sousedící náplavka. Dům pro seniory má mezigeneračně propojit důchodce s okolním světem – budou se tady konat koncerty a přednášky, v dosahu má být praktický lékař i městská doprava.
„Myslím, že se generace seniorů mění a s tím i jejich preference. Hledají služby a moderní bydlení častěji, než tomu bylo dřív. Spouštěcím mechanismem pro přestěhování bývá životní zkušenost. Lidé se k nám stěhují ve chvíli, kdy potřebují změnit prostředí,“ uvedla Ježková, zakladatelka center RoSa.
Podle České správy sociálního zabezpečení pobírali důchodci z Libereckého kraje v loňském prosinci průměrně 14 325 korun měsíčně. Nezařízená garsonka v nové liberecké rezidenci včetně základních služeb začíná na 16 500 korunách. Větší byty 3+kk, ve kterých mohou žít i dva lidé, stojí kolem 24 000.
Jeden důchod nestačí
„Já zdaleka nemám takový důchod. Byt bych si nemohla pořídit, i kdybych chtěla. Je to spíš pro lidi, co mají hodně našetřeno. Nebo vlastní byt a kvůli těmhle nadstandardním službám ho pronajmou. Z toho mají peníze a krásně si bydlení v rezidenci doplatí. Z jednoho důchodu bez dalších příjmů je to pro mě nedosažitelné,“ konstatovala čtyřiasedmdesátiletá Lída z Liberce.
O kulturní akce, které se v budoucnu mají v centru pořádat, projevila ale zájem. „Třeba to trénování paměti mě už teď zaujalo. Nebo bych chodila na angličtinu, kterou se celý život učím a pořád ji neumím,“ dodala se smíchem.
Kulturní vyžití je jedním z velkých taháků, který zlákal i pár sedmdesátníků. Zvažují, že uzavřou smlouvu na byt i přesto, že cena podle nich není zrovna malá.
Na bydlení seniorům přispívá rodina
„Roky přibývají a člověk ztrácí chuť vytvářet příležitosti. Chceme být v kontaktu a nečekat jen doma za dveřmi, co se bude dít. V centru bude víc lidí podobného věku s podobnými zájmy. Setkáme se, popovídáme, něco vytvoříme,“ uvedl liberecký sedmdesátník. Finální rozhodnutí páru se bude odvíjet od konkrétní nabídky bytů.
Podle Ježkové důchodcům na bydlení přispívá rodina, nebo prodali svou nemovitost, případně získávají peníze z pronájmu svého bytu. Mezi pražské klienty patří aktivní důchodci, kteří nechtějí jíst oběd za 75 korun z krabičky i tací, kteří jsou závislí – alespoň částečně – na svém důchodu, aby si bydlení v rezidenci mohli dovolit.
„Rádi bychom šli s cenou níž, ale nemůžeme. Bojujeme s cenami stavebních prací, které se za poslední dva roky extrémně zvýšily. S něčím jsme na začátku počítali a teď je to jinak,“ shrnula Ježková.
