Sobota 15. srpna 2020, svátek má Hana
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 15. srpna 2020 Hana

Pro obec je lepší se s kamenolomem dohodnout, říká starosta o Tlustci

  9:20aktualizováno  9:20
Již tento pátek půjdou lidé v Brništi na Českolipsku k referendu, které rozhodne o osudu kopce Tlustec. Část lidí je proti obnovení těžby, část pro. „Dohodnout se s kamenolomem je pro obec výhodnější, než proti těžbě protestovat a pak z ní nic nemít,“ říká v rozhovoru pro MF DNES Starosta Brniště Michal Vinš (Moderní a nezávislá obec).

Starosta Brniště Michal Vinš, v dáli kopec Tlustec. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Starosta Brniště Michal Vinš žije s rodinou přímo pod kopcem Tlustec. Přesto souhlasí s obnovením těžby čediče.

Jaká je teď atmosféra v obci?
Ano, do konání referenda zbývá už jen několik dní. Nikdy a v žádné obci to nebude jen o jednom pohledu a názoru na danou věc, i u nás v obci máme odpůrce i příznivce těžby. Že to jsou dva nesmiřitelné tábory si nemyslím, jednoduše mají na to odlišné pohledy. V poslední době vnímám, že mnoha občanům už je téma dění kolem kopce nepříjemné, možná i otravné a myslím si, že se těší, až bude po referendu. Ale otázka je, zda ten tlak tím skončí.

Vy jste se zařadil k těm, kdo kývli na těžbu výměnou za nabídnuté kompenzace. Proč?
Ano, zařadil jsem se mezi pětici zastupitelů, kteří hlasovali pro předložený záměr, kdy se těžba dotkne pouze 12 hektarů plochy ze 115 hektarů stanoveného dobývacího prostoru. Navíc záměr počítá s těžbou pouze části lomu v historii již těžbou dotčenou a vrchol kopce zůstane zachován. Podle mého názoru, když to obec nerozporovala při vzniku územního plánu, závazného stanoviska EIA a v dokumentu státní surovinové politiky, tak je lepší se s těžařem domluvit na kompenzaci nad rámec zákona, vždyť obec v lomu nevlastní ani metr čtvereční.

Dočetl jsem se o vás, že prý si vás těžaři koupili a že vám slíbili dobře placené místečko v dole, až se začne těžit...
Za poslední dobu jsem se o sobě toho dočetl hodně a musím a chci se tomu smát. O žádném pracovním místě nevím, ale třeba ten, kdo tuto informaci šíří, ví více a nějaké to místo, byť ho nepotřebuji, mi vyjednává (smích).

Můžete ty těžařské kompenzace nějak vyčíslit a nastínit, co s nimi plánuje Brniště udělat?
V kompenzační dohodě, o které se vyjednávalo od roku 2014 a v nedávné době jsme ji uzavřeli, máme domluvené následující kompenzace: 5 korun za každou tunu kamene s přičtením roční inflace, 300 tisíc korun každý rok jako paušální poplatek a 200 tun kameniva pro potřeby obce na každý rok. Jak naložíme s případnými financemi bude vždy rozhodovat zastupitelstvo. Dovedl bych si představit investice do školství, infrastruktury, bezpečnosti, kultury a kanalizace nebo domácí čistírny odpadních vod. Navrhoval bych, aby si využití části obnosu obyvatelé určili sami. Peníze z těžby by nám mohly otevřít i dveře k dotacím, které bývají podmíněny spoluúčastí.

Sám bydlíte v Luhově přímo pod kopcem Tlustec. Znamená to tedy, že věříte slibům těžařů, že těžba nebude hlučná a že dopravní zátěž v obci příliš nevzroste?
Ano, bydlím s rodinou přímo pod kopcem. Z jednání, které jsem vedl s těžaři, nemám důvod jim nevěřit. Informoval jsem se na ně i v obci ve Středočeském kraji, kde prováděli rekultivaci pískovny a hodnocení bylo pozitivní. Na těžbu byl vypracován autorizovaný posudek, který byl součástí povolovacího procesu EIA, ve kterém se píše, že hlučnost a prašnost budou v normě. Samozřejmě, pokud by byl hluk nebo prach výrazný, budeme to řešit s příslušnými úřady. Doprava podle deklarovaného klíče z EIA by měla narůst o 12 kamionů denně, není to úplně málo, ale vychází to na 1,5 kamionu za hodinu.

Protistrana z přípravného výboru referenda odmítla naši nabídku k rozhovoru, tedy alespoň citujme jejich argumenty: bojí se nárůstu hluku, prachu i poklesu cen nemovitostí. Oprávněné obavy to podle vás tedy nejsou?
Hluk a prach byl řešen v procesu EIA, který byl těžaři potvrzen v roce 2017. Pokles cen nemovitostí? Lom na Tlustci není žádnou novinkou, je tu od 60. let, proč by tedy měl právě teď ovlivňovat ceny nemovitostí? Chápu, že lidé se bojí, pamatují komorové odstřely z 80. či 90. let. Asi to bylo skutečně drancování, při němž se řešil jen kámen a na životní prostředí nikdo nedbal, ale věřím, že technologie v dnešní době nabízejí jiné možnosti.

Podle vyjádření těžařů bude většina kamene odvážena po železnici, nákladních aut má být 12 denně. I to se mnohým lidem zdá hodně. Kolik nákladních aut dnes jezdí po Brništi a jaké za ně máte kompenzace?
Naše obec je vcelku velká, máme zde několik firem, které používají nebo se nechávají zásobovat nákladními automobily. Přes naši obec denně projede zhruba 45 nákladních automobilů včetně velkoobjemových zemědělských strojů. V obci jsou uhelné sklady, zemědělská družstva, zinkovna, pila, zelárna, pískovna, odpadová firma a výroba krmení pro psy a kočky. Již několik let se uprostřed Velkého Grunova těží štěrkopísek, každý den tudy projede dvanáct plně naložených nákladních vozidel. Kompenzace od těžaře je asi tisíc korun za rok. Prach i hluk vzniká i při zemědělské činnosti a občané se s tím také sžili. Žádné kompenzace nám z toho neplynou. Prostě každá činnost nese určité zatížení, ale na druhou stranu je i určitou dividendou pro obyvatele, a to ve formě pracovních příležitostí.

Těžaři se musí vypořádat se všemi účastníky řízení. Co by se tedy dělo, kdyby lidé v referendu obnovu těžby odmítli?
V první řadě bych uvedl, že vypořádání se nerovná souhlas, tak jak je často zmiňováno. Pokud občané těžbu v referendu odmítnou, dojde k vypovězení kompenzační dohody. A v případě, že by k těžbě došlo, by obec přišla o značnou část financí. Bez dohody bychom dostali každoročně pouze zákonných asi 400 tisíc korun, s dohodou téměř pět milionů korun, což odpovídá čtvrtině našeho rozpočtu. Za 20 let těžby může do obecní pokladny přibýt až 100 milionů korun.

Tlustec jako kopec je stále v režimu důlního díla, tedy je tam zákaz vstupu, hrozí zde úraz. Pokud by se tedy teoreticky netěžilo, co bude s kopcem dál?
V tomto stavu by kopec neměl zůstat, jde o nebezpečné důlní dílo. Měla by proběhnout sanace zbytku technologického zařízení a rekultivace celého prostředí. Hovoříme zde o finančních prostředcích v řádech milionů. Kdo by to zaplatil? Pokud by stát v minulosti nepočítal s obnovou těžby na Tlustci, tak mohl v roce 2006 odepsat zásoby ložiska, zrušit dobývací prostor a provést sanaci a rekultivaci.

Je jisté, že kámen by v takovém případě v kopci zůstal. Myslíte, že tím by snahy o jeho dotěžení nadobro skončily?
Pokud by proběhla rekultivace, odepsání zásob a zrušení dobývacího prostoru, tak ano. Ale to v roce 2006 nebylo učiněno.

Ložiskový geolog Josef Godány z České geologické služby nedávno varoval, že hrozí surovinová krize, neboť do sedmi let se polovina z 222 využívaných kamenolomů v Česku dotěží. Když tedy ne Tlustec, tak kde by se měl otevřít nový lom? Existuje vůbec místo, které by aktivistům nevadilo?
To asi není otázka pro mě, ale spíše měla být položena aktivistům, aby uvedli, kde jinde nový lom otevřít, předpokládám, že jejich odpověď by byla nikde. To ale asi nevyřeší vzniklou surovinovou krizi. Toto téma se projednávalo v rámci vznikajícího dokumentu surovinové politiky Libereckého kraje, kde se uvádí, že se s Tlustcem jako alternativou počítá.

Ano, se zásobami kamene na Tlustci nadále počítá Regionální surovinová politika Libereckého kraje, přitom krajští politici jsou bezvýhradně proti těžbě. To je trošku schizofrenní přístup. Proč jsou politici naoko proti těžbě, ale reálně proti ní nic neudělali?
Zkuste se zeptat oněch politiků, co je k tomu vedlo. Současná platná surovinová politika Libereckého kraje byla schválena v roce 2014 a již tam se s Tlustcem počítalo. Na druhou stranu stát chce těžit nerosty, ale co pro okolní obce udělal, myslím tím obchvaty obcí a měst, kde se od 90. let diametrálně zvýšilo dopravní zatížení kamionovou dopravou? Toto by mělo být jedno z hlavních témat pro politiky.

Obnovení těžby získalo platný dokument EIA a všechna další potřebná povolení, počítá s ní územní plán i ministerstva. Pokud je těžba pro lidi tak zásadní téma, proč neproběhlo referendum už dávno dříve?
Referendum o samotné těžbě se mělo konat v době tvorby územního plánu a řízení EIA. A proč neproběhlo dříve? Možná proto, že o tomto tématu nebyli lidé dostatečně informováni. Možná proto, že tento problém nebyl tolik propíraný médii a sociálními sítěmi jako dnes. Možná proto, že občané neměli potřebu to řešit. Všechno je jen možná a kdyby.

Zákon hovoří o tom, že vše, co je pod zemí, patří státu. Proč vlastně stát ložiska prodával soukromé firmě a netěží zde sám? Dohoda mezi oběma stranami by pak možná byla snazší.
Pokud by stát vlastnil lom, tak obec podle paragrafu 20 horního zákona by musela s těžbou souhlasit, aby jí následně mohl Báňský úřad povolit. K tomu, aby stát mohl začít těžit sám, by musel založit státní těžařský podnik, ale to od 90. let neučinil. Takové řešení bych uvítal, stát by si výhradní ložiska těžil sám. V případě soukromé firmy může obec podat námitky proti těžbě, ale ty mohou být v povolovacím řízení vyvráceny a Báňský úřad tím může těžbu povolit i bez souhlasu obce, jelikož se s její námitkou vypořádal. V opačném případě by to nešlo.

Všechny kopce jsme vyrabovali. Další bude Říp?

Ekolog Miroslav Hudec nesouhlasí s těžbou na Tlustci.

Nejsrdnatější a nejvytrvalejší. Takový je v boji proti těžbě na Tlustci Miroslav Hudec. Zastupitel, psycholog, člen Strany zelených a předseda českolipské pobočky Společnosti pro trvale udržitelný život se v otázce Tlustce angažuje už 20 let. A je přesvědčen, že těžit se na kopci nebude. Má totiž v rukávu několik es, která chce ještě vytáhnout.

Miroslav Hudec

Miroslav Hudec

„Pokud se lidé v referendu vysloví proti těžbě, čemuž osobně věřím, přibude těžařům jeden problém. Věc přijde do správního řízení, kam se přihlásíme my a jistě i další subjekty. Podáme námitky. Pokud by i poté Báňský úřad těžařům vyhověl, odvoláme se. Kdyby naše odvolání zamítli, podáme správní žalobu,“ předestírá budoucí postup Hudec.

Odpůrci mají ještě další pojistku. Tou je žaloba, kterou podali proti výjimce z ochrany zvláště chráněných živočichů. Když jim soud vyhoví, věc bude znovu na začátku a řízení o povolení těžby se zastaví. „I kdyby soud těžařům jejich výjimku potvrdil, z naší strany bude následovat kasační stížnost,“ popisuje Hudec. Z uvedeného vyplývá, že věc se může táhnout ještě řadu let.

Hudec myslí hlavně na budoucí generace. Vadí mu, že vytěžením Tlustce se připravíme o cenné zásoby, které jednou můžeme potřebovat.

„Všechny kopce v našem kraji jsme stihli vyrabovat za život jedné generace. Tachov, Maršovice, Lipka, Kamenický vrch... Co bude dělat generace lidí po nás? Dojde snad na Ralsko nebo dokonce na Říp?,“ ptá se Hudec. „My bychom se neměli ptát, kde seženeme kamenivo na všechny naše stavby, ale spíš kolik staveb postavíme z kamene, který máme. Nejde říct, že chceme stavět a dejte nám na to šutr. To je stejné, jako by rodina, která má měsíční příjem 40 tisíc korun, plánovala, že chce nové auto, chatu a dovolenou v Egyptě.“

Současná těžba na Tlustci mu přijde zbytečná. Vychází z výpočtů, že by se zde ročně mělo získat 840 tisíc tun čediče. Ten ale dle Hudce nenajde upotřebení v Libereckém kraji. „Před pár lety se rekonstruoval železniční uzel Česká Lípa, měnilo se kolejové lože na 33 kilometrech kolejišť. Spotřebovalo se na to 82 tisíc tun kamene, tedy ani desetina toho, cos se ročně vytěží na Tlustci. Kdybych sečetl co se vytěží na Tlustci za 10 let, tak za to můžeme zrekonstruovat koleje na 3300 kilometrech železnic. Ale tolik kolejí ani nemáme,“ vypočítává Hudec.

Argumenty, že čedič se může použít nejen na železniční svršek, ale i jako podklad silnic a nebo přísada do betonu, neuznává. „To je upotřebení, kde stačí mnohem méně kvalitní kamenivo, než jaké je na Tlustci. To si široko daleko nejkvalitnější čedič vyplýtváme do betonu?“

Podle Hudce jsou v Libereckém kraji stovky menších lomů, které v současnosti netěží. Ty by podle něj bylo vhodnější využít zejména pro stavby v nejbližším okolí. „Poplatek za tisícitunový vlak vychází 35 až 52 korun za kilometr. Těžaři tvrdí, že by čedič z Tlustce vozili na stavbu dráhy Praha – Drážďany. Nejbližší styčný bod je Litoměřicích, tedy 65 kilometrů daleko. Prostým výpočtem zjistíte, cena čediče tím stoupne o 3 až 4 korunu na tunu. Přitom 25 kilometrů od Litoměřic je lom Měrunice, kde je také čedič. Tlustec prostě není konkurenceschopný,“ míní Hudec.

Jeho odpor k těžbě pramení též z nedůvěry ke Kamenolomu Brniště. Tvrdí, že jeho argumenty jsou nepravdivé. „Uklidňují místní, že nebudou provádět odstřely. Že prý mají novou technologii. A je to pár dnů, kdy na Městský úřad v Jablonném, který je účastník řízení, přišla žádost o vyjádření k trhacím pracem menšího rozsahu,“ suše konstatuje.

  • Nejčtenější

Byl to poděs. Smrti druhé ženy se dalo předejít, říkají známí vraha

Záhada dvou vražd žen v Českém ráji je rozluštěna. Spáchal je dvaačtyřicetiletý K.Š. z Rovenska pod Troskami. Mezi...

Záhadná smrt na krásné vyhlídce. Lidé v Rovensku mají strach

Premium Pětatřicetiletá Lucie si v penzionu, kde byli ubytovaní, dala v sobotu 25. července rychlou večeři a zamířila s...

Muž se přiznal k vraždě dvou žen na Turnovsku, motiv je zatím nejasný

Kriminalisté obvinili dvaačtyřicetiletého muže z Kutnohorska z dvojnásobné vraždy. Podle vyšetřovatelů na Turnovsku...

VIDEO: Na pláži ve Sloupu řádilo „tornádo“, vzduchem létaly i paddleboardy

Vzdušný vír zaskočil v pátek odpoledne návštěvníky koupaliště ve Sloupu v Čechách. Vzduchem létala lehátka, z vody se...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Vyšetřování tragédie neukázalo, že by matka s dvěma dětmi nabourala schválně

Vyšetřování policie neprokázalo, že by loňskou nehodu se třemi mrtvými u Mníšku na Liberecku způsobila úmyslně řidička...

Pastrňák i Kvitová. Sportovní hvězdy skupují v Praze luxusní nemovitosti

Premium Rezidence na Smíchově, byty v Karlíně nebo na Vinohradech. To je jen malý výčet nemovitostí, které vlastní české...

Doba prsatá. Odhalená ňadra jako důkaz měnícího se světa kolem nás

Premium Až se teď v létě vydáte k vodě, rozhlédněte se kolem sebe. Jedním z dokladů změn světa kolem nás jsou proměny vzhledu...

Android Auto a CarPlay v každém autě. Poradíme vám, jak na to

Premium Chcete používat oblíbenou navigační aplikaci na displeji v autě místo telefonu? Přečtěte si, jak to udělat a neutratit...

  • Další z rubriky

Kašna na turnovském náměstí už 22 let propouští vodu, příčina je neznámá

Marné snažení už 22 let vynakládá Turnov. Pořád dokolečka opravuje kašnu na náměstí Českého ráje. Ta už od první sezony...

Komunisté odstřelili hrad dynamitem, nádvoří teď hostí kulturní akce

Premium Kde je k čertu ten hrad? Nejednomu turistovi probleskne hlavou tato otázka, když v centru České Lípy hledá Vodní hrad...

Práci policie na vraždách v Českém ráji kritizuje i exčlen pražské mordparty

Premium I bývalý elitní policista, člen pražského oddělení vražd, Roman Pavlík kritizuje práci policie v případu dvou mrtvých...

Turnov je nejlepší adresou v kraji, ale pozemek na stavbu tu lidé nekoupí

Nejlepším místem k životu v Libereckém kraji je podle oficiálního průzkumu opět Turnov. Metr čtvereční pozemku ke...

WhatsApp se brzy zbaví toho, co nás na něm nejvíc štve

Populární chatovací aplikace WhatsApp chystá změnu, která leckoho potěší. Brzy bude mít podporu více aktivních zařízení...

Češi bydlí na Papui již tři roky. Byl to ze začátku šok, ale nelitují

Manželé se rozhodli vydat za prací do zahraničí. Zlákala je Papua Nová Guinea, kde žijí od roku 2017. Nejdříve v městě...

Modelka po plastice nedodržela sexuální abstinenci, praskl jí zadek

Šestadvacetiletá Amanda Nicole z Los Angeles se živí jako modelka a je samozvanou dvojnicí herečky Scarlett...

Doba prsatá. Odhalená ňadra jako důkaz měnícího se světa kolem nás

Premium Až se teď v létě vydáte k vodě, rozhlédněte se kolem sebe. Jedním z dokladů změn světa kolem nás jsou proměny vzhledu...

Herečka Prachařová bydlí na Letné. Nezvaní návštěvníci jsou už pryč

Při pohledu na starý činžák by jen málokoho napadlo, v jak krásném bytě dcera herců Dany Batulkové a Davida Prachaře...