Budova měla na délku zhruba 60 metrů, na šířku přes 20 metrů a na výšku skoro 30 metrů. Pracovníci liberecké stavební firmy ji za pomoci demoličního bagru strhávali postupně. „Museli jsme postupovat opatrně kvůli sousedním objektům i komunikaci, aby nebyla poškozena,“ uvedl Ondřej Paclt, mluvčí firmy Syner.
Suť z budovy podle něj nikam neodváželi. „My jsme odstraňovali havarijní stav,“ dodal Paclt. Areál patří do vlastnictví skupiny Middle Europe Investments (MEI). Jejím záměrem je tento zanedbaný kout nedaleko dolního centra proměnit v živé město. Zatím jsou to ale jen plány. Nová čtvrť by měla nabídnout bydlení v zeleni.
Předchozí dvě století se v tomto místě nacházela textilní továrna. V dobách její největší slávy v ní pracovalo až 3000 lidí. Nejstarší budovou byla barvírna příze z roku 1806. Velký rozmach zažila textilní továrna od druhé poloviny 19. století díky rodině Liebiegů.
Po znárodnění byla známá pod názvem Textilana a ještě na počátku 90. let 20. století byla největším výrobcem vlněných tkanin v zemi. Výroba v ní skončila v roce 2001, když Textilana v soukromém vlastnictví zkrachovala. Devítihektarový areál od té doby využití nemá, žádný z představených plánů se do realizace nepodařilo dotáhnout.
V Textilaně se zřítila budova už dřív, odhaluje autorka knihy o fabrice |
Téměř všechny budovy včetně osmdesátimetrového továrního komína v areálu byly zbourány zhruba před 20 lety. Zůstala jen budova bývalé přádelny v Mlýnské ulici, která se bourala nyní. Dlouhodobě neměla žádné využití a i kvůli tomu byla ve velmi špatném technickém stavu.
Byl to vybydlený objekt bez oken, kde občas přebývali bezdomovci. Dva z nich uvnitř zemřeli loni o Vánocích při požáru. Částečné zřícení budovy z konce letošního ledna se obešlo bez zranění, uvnitř v té době nikdo nebyl.
