V pondělí zavítal do Liberce Pavel Suchan, tiskový tajemník Astronomického ústavu ČR a zároveň předseda skupiny pro tmavou oblohu. Suchan navíc od roku 2001 stál u zrodu prvních rezervací tmy, a to jak v Čechách, tak i na Slovensku nebo v Polsku.
„Světelné znečištění je klínem pro životní prostředí i celkovou psychickou pohodu. A pokud Poláci skleníky desetkrát rozšíří, bude z nich vyzařovat desetkrát více světla a pak můžeme na tmavou oblohu zapomenout úplně. Tohle je přece úplný nesmysl,“ prohlásil astronom.
Ten chce upozornit především na to, že v Jizerských horách byla první vyhlášená oblast tmavé oblohy na území Evropy. A zatím je i jediná přeshraniční na světě, která zasahuje na území dvou států - České republiky a Polska.
„Trochu nás zaráží, že naši polští kolegové s tím nic moc nedělají, i když jsme s nimi v kontaktu. Měření provádějí kromě nás ještě Němci. Také jim se záře ze skleníků nelíbí,“ upozornil astronom.
Na světelné znečištění nepamatuje zákon
Podle něj je největší problém, že ani jedna země na světelné znečištění nepamatuje v zákoně.
„Mohli bychom se inspirovat u jiných evropských států. Jako první se začala v roce 2000 světelným znečištěním zabývat Itálie, když začal platit zákon v Lombardii a o čtyři roky později zpřísnili zákon a dnes platí ve třinácti regionech. V roce 2007 se přidalo i Slovinsko, Francouzi zase zakázali svítit ve výlohách od jedenácti v noci do rána,“ vypočítal astronom.
Řešením světla z polských skleníků je jejich odstínění. „Máme rozpočtovou nabídku holandské firmy, která se věnuje zaclonění skleníků a podle ní by to přišlo na 455 tisíc euro,“ přiblížil Suchan.
Odborníci se shodují, že světelné znečištění je vážné a má obrovský dopad na přírodu. Ohrožená jsou především zvířata závislá na nočním životě, kdy si hledají potravu. A negativní dopad může mít i na člověka.
„V průběhu noci stačí minuta bílého až modrého světla a zamezí se tvorba melatoninu na tři hodiny,“ zdůraznil astronom.
O sklenících už ví i premiér
Oranžová záře ze skleníků vadí i lidem v obcích Frýdlantska. „Když půjdete v noci a je oblačnost, od níž se světlo ještě odráží, tak si můžete klidně číst noviny,“ řekl Milan Götz, starosta Kunratic.
Skleníky navíc kazí i činnost astronomického kroužku pro děti. Ty toho kvůli přesvícení na obloze moc nevidí. „V noci by měla být tma, a ta tady není,“ podotkl starosta.
Proti skleníkům bojuje i hejtman Martin Půta a zasvětil do něj už i premiéra Bohuslava Sobotku. V úterý bude mít schůzku i s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem, který ve středu zavítá do Polska.
„Odeslal jsem už dopis i polské velvyslankyni v Praze a českému velvyslanci ve Varšavě. Ve spojení jsem i s okresním starostou ve Zhořelci, který však moc nechápe, kde je problém, protože z pohledu zákona o žádné znečištění nejde,“ vysvětlil hejtman.
Ten si domlouvá i schůzku s majitelem firmy Citronex, která skleníky provozuje. „Obávám se nicméně, že vyjednávání s Polskem bude složité,“ dodal.
Podle Josefa Jadrného, náměstka hejtmana, by mohl k řešení přispět i mediální tlak. Ten už prý možná začal působit. Z webových stránek firmy totiž nejdříve zmizela zmínka o rozšiřování skleníků, nyní je dokonce přístup na ně blokovaný heslem.
