Co stálo u zrodu myšlenky na nový areál?
Jsme na trhu 36 let a začínali jsme v paneláku. Pak jsme se přestěhovali do garáže v Hodkovicích, kde jsme se dostali do nějaké velikosti, a chtěli jsme se rozvíjet. Město mi to nejdřív povolilo, poté jsme narazili na územním plánu. Kvůli tomu jsem utekl do Liberce, kde jsme se vyvíjeli. Až jsme se dostali do situace, kdy jsme zjistili, že Františkov pro rozvoj dál není. Narazili jsme na limity jako sousedi, omezená dopravní situace. A tak jsme vyprojektovali na základě poznatků ze světa pekárnu.
Proč zrovna v lokalitě na Kunratické?
Aktivně jsem hledal vhodný pozemek. Šel jsem se nejdříve zeptat na město, jestli nám na pozemku, který patřil soukromému vlastníkovi, dovolí stavět, abychom nekoupili pozemky a nestalo se mi něco podobného jako v Hodkovicích. Došel jsem na odbor rozvoje města, který to má na starosti, a představil jsem jim projekt, který bychom chtěli dělat. Oni mi nabídli jejich pozemky kousek od toho místa. Já jsem ale v té fázi už měl rozjednanou konkrétní lokalitu, takže jsme to dál neřešili. Následně se ale ukázalo, že soukromý vlastník nám chce pozemek rozdělit a část si ponechat. V tu chvíli jsem znovu oslovil město, zda to ještě platí.
Liberecký velkopekař plánuje nový provoz. Opozice nesouhlasí a volá po bytech |
Jak postupovalo jednání s městem?
Znovu jsme se sešli se dvěma zastupiteli panem Lenertem a Šolcem, díky němu a jeho nadšení pro dané území jsme posunuli projekt o řadu prvků, jako jsou Křišťálové údolí, Mamutíkovy stráně. Sešli jsme se, oni mi řekli, za jakých podmínek bychom tam mohli stavět. Jejich zájem byl, aby tam nevznikla jenom nicneříkající hala.
Jaký charakter má mít nový areál pekárny?
Udělali jsme zelenou pekárnu. Jsem dlouhodobý blázen do energií a nechci vyhazovat peníze zbytečně. Vyvinuli jsme třeba tepelné úložiště, kdy ukládáme energii ze solárních panelů do kamene, a pak si ji bereme zpátky v noci pro topení pecí. Zrovna tak už dlouhodobě pracujeme se solární energií, pracujeme ale i s ukládáním do baterií. Zatěžujeme tak méně životní prostředí. Na základě poznatků jsme vyprojektovali pekárnu, aby co nejméně zatěžovala okolí. A přišli jsme na to, že nepatří do středu města. Takto se to běžně dělá ve světě. Stavějí pekárny na okrajích měst nebo na pozemcích, kde to nebude zatěžovat okolí, a zapojí do toho i veřejnost. Dneska to je běžná záležitost.
 |
V praxi to bude fungovat jak?
Potřebujeme být napojeni přímo na dopravní situaci co nejrychleji, protože rozvážíme po celém kraji. Začínáme ve dvě ráno, a to všechno ovlivňuje to místo. Pět let se nám ho nedařilo najít. Když jsme nějaké našli, tak jsme zjistili, že se do něj nevejdeme. Až jsme našli lokalitu na Kunratické. A domluvili jsme se, že bychom případně přikoupili od města Vratislavic pak kousek ještě dál s tím, že ale nevíme, jestli nám město Liberec dovolí stavět. Nevymysleli jsme jen samotnou halu, ale bude tam i reprezentativní prodejna pro ty, kteří jezdí kolem. Okolo jezdí 20 tisíc aut denně, takže proč to nevyužít. Ale je to i pro turisty, protože je to hlavní trasa nahoru do Krkonoš nebo do Jizerských hor. Vyprojektovali jsme k tomu stezku v oblacích. To znamená, že lidi, kteří by se chtěli kdykoliv podívat na Liberec z téhle perspektivy, by mohli k nám na střechu. Byla by přístupná pro veřejnost, ani jsme nepočítali s tím, že bychom ji zpoplatňovali. Počítáme s farmářskými trhy, kde by prodávali místní producenti své zboží. Z pekáren se stávají komunitní místa setkávání lidí.
V návrhu je i školka a jesle. Pro koho mají být?
Nejen pro zaměstnance, ale i pro veřejnost. Velkou část našich zaměstnanců tvoří ženy a často řeší hlídání dětí. Díky tomu samozřejmě víme, jaké jsou potřeby. Čím dříve se dítě dostane do kolektivu, tím je odolnější a najde si v kolektivu svůj prostor.
Kávu v libereckém pekařství připravuje robot, časem bude i malovat do pěny |
Proč by měl dostat přednost právě váš projekt před navrhovanými byty?
Ekonomicky to nedává smysl. Vstupují tam vysoké náklady. Pozemek je navíc přímo součástí silnice. Je tam ochranné pásmo. Bude se tam muset udělat odhlučnění od silnice, takže to zabere zase další území. V ten okamžik na daném pozemku společně s autobazarem, který tam je, bude maximálně 112 bytů. Ale při investici čtyřiceti milionů do pozemků, dalších přibližně dvaceti milionů za autobazar, dvaceti milionů do silnice, deseti až dvaceti milionů do přeložení. A ještě se nebudují ty domy. Když to shrneme, máme sto milionů korun, vydělím je počtem 112 bytů, tak se dostáváme do toho, že každý ten byt už je zatížený milionem. A co samotná stavba? Dnes se běžně metr čtvereční stavby pohybuje v rozmezí 50 až 60 tisíc korun. A pak se prodává od 100 do 120 tisíc korun za metr čtvereční. Za mě to je neprodejné a jakýkoliv developer, který by do toho měl jít, tak od toho dá ruce pryč. A může tam klidně vzniknout nějaký obchodní dům. Myslím si ale, že tady bychom se dostali dál v tom využití, že by to bylo pro lidi.
Co říkáte na názor, že podobné projekty na okraji města mohou přispívat k vylidňování centra?
Jestliže lidé bydlí na kraji města, nedává smysl, aby jezdili nakupovat do centra. Udělejme byty ve městě. Peníze, které chceme investovat do toho, že budeme stavět na krajích, dejme klidně lidem ve středu města třeba dotačně. Kdo nadotuje prodejny ve středu města, kdo jim dá peníze na výdělek a zaplatí prodavačky, když tam lidi nenakupují? My jsme byli v Moskevské ulici a měli jsme tam kšeft do doby, dokud v centru bydleli lidi. Dneska je tady hromada prostorů, které jsou neobydlené, protože jsme kdysi umožnili, aby z toho vznikly podnikatelské prostory. Dnes už tam nikdo nechce podnikat, protože jsme tam omezili průjezdy. Takže ty prostory jsou prázdné a mohly by z nich být zpátky byty. Mohli by tady bydlet lidi. V ten okamžik se vrátí zase život zpátky do města. Jestli v centru bydlím, pak tady budu nakupovat. Proč bych jezdil s nákupem někam na okraj? A jestliže bydlím na okraji, nemám důvod jezdit do města nakupovat, nemám kde zaparkovat.
Jaké jsou podmínky v územním plánu?
Územní plán jasně říká, že maximální výška budovy jsou dvě patra. To znamená přízemí a dvě patra. Je tam i přesně daná výška, do které se může stavět. My s tím, že bychom chtěli jedno patro vyšší a jedno nad tím nižší, se do toho krásně vejdeme. Nepotřebujeme víc a nebude to zaprvé rušit ráz krajiny a zadruhé ani ovlivňovat výhled.
Poslanec Bláha přirovnal Ondráčka k Horákové. Pobouřil politické vězně |
Do soutěže o pozemek se může přihlásit kdokoliv. Co budete dělat, když v soutěži s vámi bude někdo další?
Půjdeme do soutěže. Máme nějakou představu; uvidíme, jestli nám ji město umožní. My máme už podrobný projekt. I s tím, jak to bude vypadat uvnitř, protože pekařskou provozovnu nenaplánujete jen tím, že uděláte obvodové stěny. Tam na to musí vycházet logistika. Je tam zásobování a všechny věci, které musí na sebe navazovat.
Jaký je případně časový horizont?
Minimálně rok bude samotná příprava. V okamžiku, kdy by se to dařilo, a opravdu nám vyšly úřady vstříc, tak by to byla otázka jednoho roku. I když mé zkušenosti z poslední doby jsou, že rok a půl mám zažádáno a pořád nic. Tak věříme tomu, že nějakým zvýšeným úsilím by se nám to třeba do roka podařilo. A pak bychom maximálně do dvou let chtěli otevřít. Aspoň základní prvotní variantu a k tomu by se poté samozřejmě dodělávaly celky.
