Po dlouhých letech se krajinou kolem Horní Police na Českolipsku znovu rozletěl zvuk zvonů. Zatím ovšem jen zkušebně. Zvonař Petr Rudolf Manoušek, který odlévá zvony pro kostely po celé Evropě, je totiž zrovna instaloval do nově opravené barokní zvonice v poutním areálu kostela Navštívení Panny Marie.
Na požehnání si ovšem zvony se jmény Marie, Anna a František musí zatím počkat. Požehnání by mělo proběhnout 27. června, pokud to situace kolem koronaviru dovolí. V ten den se veřejnosti po dlouhé době znovu otevře i celý poutní areál. Ten je zatím uzavřený kvůli náročné rekonstrukci.
Dělníci na kostele pracují už dva roky. Na konci dubna by měli mít hotovo. „Když jsem sem v roce 2014 nastupoval, všechno tu padalo, chátralo. Vypadalo to, že poutní místo nebudeme schopni zachránit. Spousta věcí tu byla v havarijním stavu. Nakonec se nám ale podařilo sehnat peníze z evropských fondů. Bez nich by to asi byla pohroma. Třeba krovy v kostele už byly v takovém stavu, že tesaři říkali, že ještě jedna zima a střecha se zřítí,“ popisuje administrátor farnosti Stanislav Přibyl.
Do Horní Police proudily davy
Kdysi přitom do Horní Police proudily tisícihlavé davy poutníků. Kostel Navštívení Panny Marie z roku 1723 byl vedle Bohosudova nejnavštěvovanějším poutním místem v severních Čechách. A to díky dřevěné sošce těhotné Panny Marie, která do Police připlula neznámo odkud po řece Ploučnici v roce 1523. Lidé sošku považovali za dar z nebe. Jenže od té doby uplynuly stovky let.
„Dnes má zdejší farnost asi třicet lidí. Ale věřím, že opravený areál přitáhne pozornost dalších lidí, kteří se sem budou rádi vracet. Je to uchvacující místo. Dlouho se mělo zato, že všechno postavila známá dvojice Broggiů, otec a syn, kteří se podíleli i na výstavbě zámku v Zákupech. Nedávno se ale přišlo na to, že značnou část postavil Václav Špaček, který hodně věcí odkoukal od Santiniho,“ říká Přibyl.
Překvapení přitom návštěvou areálu nebudou nejen přespolní, ale i místní. Ti byli zvyklí, že poutní areál je celý do žluta. Teď se mu ale vrátila původní barevnost z doby baroka. Žlutou na fasádě tak nahradila růžová, bílá a šedá.
„Prokoukl i vnitřek kostela. Restaurátoři objevili nádherné barokní nástěnné malby. Co je ale bomba, je hlavní oltář. Ten byl celý natřený takovou kávově hnědou barvou, stejně jako dva boční oltáře a kazatelna. Teď ale budou celé zářit. Pod hnědým nánosem se našlo původní plošné stříbření a zlacení, takže jsme to nechali obnovit. Vypadá to nádherně,“ líčí Přibyl.
Na opravu oltářů už peníze nezbyly
Rekonstrukce barokní perly stála přes 114 milionů korun. Kromě kostela už je opravená i samostatně stojící zvonice, na ambity kolem kostela se vrátily věžičky, obnovily se varhany a proměnou prošlo i nádvoří, kterému budou dominovat čtyři lípy.
„Víme, že kdysi byly stromy i kolem dokola mezi kostelem a ambitem. Tak jsme nechali dát symbolicky pár lip aspoň na nádvoří. Připravujeme také muzejní expozici o historii areálu, která bude instalovaná na emporách kostela,“ říká manažerka projektu renovace areálu Jana Chadimová.
Nezasvěceným by se mohlo zdát, že v areálu teď nebude nic, co by se neopravilo. Jenže renovace se dotkla ve skutečnosti jen části poutního místa. Peníze už nebyly například na deset bočních oltářů či staré kostelní lavice.
„Díky pomoci z Německa ale nakonec bude opraven aspoň jeden z těch oltářů, který už byl celý rozpadlý. Odnesli ho odsud v plachtě, jak byl prožraný červotočem. Příští rok by mělo dojít ještě na opravu ambitu kolem kostela, ten je také hodně zchátralý. Zatím máme patnáct milionů, ale to nestačí. Stejně tak nejsou peníze na záchranu čtrnácti obrazů z křížové cesty, které jsou celé potrhané. Rádi bychom tu také zřídili infocentrum, zázemí pro návštěvníky, nechali opravit faru ze 17. století, kostnici v suterénu ambitu, máme také bohatou sbírku šatečků na sošku Panny Marie, které by stálo za to ukázat a tak dále. Je toho spousta, co je ještě před námi,“ sdělil farář Přibyl.
Podle něj se snad podaří sehnat peníze ještě na čtvrtý zvon do zvonice, který tam zatím chybí. A jeho přáním je vydat i obsáhlou monografii o poutním areálu, který nechala vybudovat Anna Marie Františka, dcera zemřelého majitele panství Julia Františka, vévody Sasko-Lauenburského.
„Spolu se svou sestrou Sibylou Augustou trochu soupeřily. Sibyla nechala v Rastattu u Baden-Badenu vybudovat nádherný zámek podobný Louvru a Anna se nechtěla nechat zahanbit a nechala zvelebit právě areál v Horní Polici, který byl velmi vyhledávaným poutním místem,“ dodal Přibyl.
