O tom svědčí i fakt, že kurz bitcoinu neustále strmě stoupá. Například v pondělí se jeden bitcoin prodával za více než 64 tisíc korun.
Na první pohled vypadá bitcomat umístěný v obchodním centru Forum jako obyčejný bankomat. Když si chce uživatel zakoupit bitcoiny, vloží do automatu peníze a virtuální měnu si pak načte přes chytrý telefon do mobilní peněženky.
To je speciální aplikace, která slouží jednoduše řečeno jako jakýsi osobní účet, na kterém jsou uloženy získané bitcoiny. A funguje to i opačně, tedy že lidé mohou za bitcoiny získat koruny. Vše je bez jakýchkoliv poplatků a bez prostředníka v podobě bankovního domu.
„Za deset let bude zvláštností hotovost“
Počet bitcomatů se dá v Česku zatím napočítat na prstech jedné ruky. Provozovatel libereckého přístroje Martin Pilař je ovšem přesvědčen, že za pár let budou bitcomaty i bitcoiny nedílnou součástí našich životů.
Co je to bitcoin Internetovou měnu bitcoin vytvořil v roce 2009 anonymní vývojář používající pseudonym Satoši Nakamoto. Virtuální měna je navržena tak, aby nikdo, ani autor nebo jiní jednotlivci, skupiny či vlády, nemohl měnu ovlivňovat, padělat, zabavovat účty, ovládat peněžní toky nebo způsobovat inflaci. V síti neexistuje žádný centrální bod, ani nikdo, kdo by mohl o síti rozhodovat. Bitcoin je zcela nezávislý na tradičních měnách. Hodnota bitcoinu vychází pouze z poptávky a nabídky na trhu, a je tedy dána ekonomickou rovnováhou. Bitcoin není kryt zlatem ani jinými komoditami. Konečné množství bitcoinů je předem známo a uvolňování bitcoinů do oběhu je definováno ve zdrojovém kódu sítě. Bitcoiny mohou být uloženy v osobním počítači ve formě souboru s peněženkou nebo uchovávány pomocí služby třetí strany. Je však možné mít peněženku i zcela offline (na papíře). |
„Zájem o placení bitcoiny strmě stoupá, jde o desítky procent měsíčně. Nedá se to ovšem určit přesně, jelikož data jsou anonymní a nevíte, zda určité bitcoiny vedou do peněženky jednoho či více lidí. Tato alternativní měna má obrovskou budoucnost. Jako bude za nějakých deset let vzácností auto s dieselovým motorem, tak ve stejné době bude zvláštností hotovost, klasický peněžní systém,“ domnívá se Pilař.
Faktem je, že z prvních nadšenců do bitcoinů jsou dnes multimilionáři. Například podle serveru Technet v roce 2010 museli experimentátoři dát za obyčejnou pizzu deset tisíc bitcoinů. Teď by stejná částka stačila k nákupu luxusní vily i s pozemkem.
„Mě myšlenka kryptoměn zcela nadchla. Úžasné je třeba to, že každý mikro, mili i centibitcoin, zkrátka každý halíř má své unikátní sériové číslo. To by byla fantastická věc v boji proti korupci. Kdyby se bitcoiny platilo ve státním aparátu, mohli bychom velmi efektivně sledovat tok peněz,“ zamýšlí se Martin Pilař.
Převod peněz? Rychlý jako esemeska
Pilaře fascinuje také rychlost transakcí. „Na rozdíl od peněz se dá bitcoin dělit na mikročástice a ty pak posíláte příjemci rychlostí světla. Když třeba pošlu peníze do Číny či USA přes klasickou banku, nějaký čas to trvá, peníze již nejsou vaše a ještě je nemá ani příjemce. Je to nejistota. Tohle všechno kryptoměna stírá. Tady pošlu měnu a člověk na druhé straně ihned ví, že ji dostal. Je to jak esemeska,“ dodává Pilař.
Prozrazuje také, proč se po Praze, Plzni či Ostravě další bitcomat objevil právě v krajské metropoli. „Ten důvod je prozaický. Za prvé jsem původem z Liberce a za druhé mám tu zázemí a někoho, kdo se o automat postará, když bude potřeba,“ doplňuje Pilař. Další bitcomat by v budoucnu chtěl zřídit v Českých Budějovicích.
V České republice je podle mezinárodní mapy coinmap.org kolem dvou set obchodů a restaurací, které bitcoiny přijímají. Z toho přibližně polovina se nachází v Praze. Bratislava jich má podle stejného zdroje 40, Vídeň padesát a Berlín kolem šedesátky. V Liberci zatím žádný prodejce bitcoiny nepřijímá.
Virtuální měna však má i stinnou stránku. Nevystopovatelnost měny z bitcoinu učinila ideální prostředek pro nelegální transakce. Bitcoin se v prostředí internetu používá například k nákupu drog.
