Oba se ve stejný rok v Jablonci narodili a znali se již od dětství. V roce 1885 společně začali studovat na Státní průmyslové škole v sousedním Liberci, ale po maturitě se již každý vydal jiným směrem. Nyní se architekti Robert Hemmrich a Josef Zasche opět setkávají.
Ke střetnutí dochází na půdě Městské galerie My. Její sály hostí výstavu nazvanou Architektura pro horské město. Děje se tak u příležitosti letošního kulatého výročí - muži, kteří zásadně proměnili vizáž rodného města, spatřili světlo světa před 150 lety.
Kromě historických fotografií, životopisných údajů či stavitelských plánů si lidé mohou v expozici prohlédnout i modely původní podoby Hemmrichových rozhleden. „Modely jsou zapůjčené z majetku Národního technického muzea v Praze. K vidění jsou i zajímavé dochované prvky z již zbořených staveb,“ odhalil za galerii Jan Strnad.
Rozhledny na jižních svazích Jizerských hor jsou kromě desítek staveb po Jablonci asi nejvýraznějším stavebním zásahem staršího z obou architektů. Dodnes tu stojí čtyři, postavené převážně ze žuly – Černá Studnice, Tanvaldský Špičák, Bramberk a Proseč.
Zatímco Zasche zamířil ze severu Čech na výtvarnou akademii do Vídně a později zakotvil v Praze, Hemmrich až na menší výjimky zůstal Jablonci věrný.
„Jeho výjimečnost pro město spočívá v tom, že zde navrhl několik stovek staveb a svým architektonickým rukopisem vtiskl městu osobitý charakter. Navrhoval městské lázně, školy, obytné a exportní domy, vily i průmyslové objekty. Jelikož úspěšného kolegu napodobovali další jablonečtí architekti a stavitelé, vznikly celé části města ztvárněné v hemmrichovském stylu,“ upozornil Strnad.
Zascheho stavbami se pyšní i Praha
Nejzřetelnějšími upomínkami na stavitele jsou ve městě především lázně a sebastian porodnice. Kromě Jablonce je architektova stopa patrná též v Liberci, Loučné, Desné, Smržovce, Albrechticích či Novém Městě pod Smrkem.
Druhý jablonecký rodák Josef Zasche spolupracoval s významnými českými architekty, jako byl Jan Kotěra nebo Pavel Janák. Dle jeho návrhů vznikly v Jablonci kostely Povýšení sv. Kříže na náměstí Boženy Němcové a kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na Horním náměstí. V Liberci zase postavil například výstavní pavilon.
Známější je ale ovšem v Praze. Oceňované jsou především stavby – vila Karla Wilferta, palác Adria, dům U Tří jezdců či palác Všeobecného penzijního ústavu, jehož spoluautorem byl již zmíněný Kotěra. Stavba paláce Vídeňské bankovní jednoty pak získala cenu pro nejlepší stavbu Rakouska-Uherska.
Výstava porovnává současnost s historií
Podle Strnada setkání se stavbami dvou architektů, bez nichž by měl Jablonec jinou podobu, než dnes má, může vést k zamyšlení nad budoucností jejich dědictví.
„Měli bychom přemýšlet, jak využít bohaté architektonické dědictví v současné době. Zda nepřišel čas chránit a podporovat oblast kolem starokatolického kostela i kostela římskokatolického jako jedinečný doklad stavebního rozvoje horského města, který se nebude opakovat,“ upozornil galerista.
Výstava v galerii potrvá do 30. září a nedávno ji doplnila další, a to přímo v ulicích města.
„Výstavní panely budou stát v místech, kde se nachází některá ze staveb obou architektů. Bude tak možné porovnat historickou a současnou podobu budov. Srovnání se bude týkat starokatolického a nového římskokatolického kostela, městských lázní, obytných domů a vil v někdejším zahradním městě, což jsou zástavby kolem ulic Korejská a 28. října, i dalších historických staveb,“ pozval Strnad.
