Nejhorší chvíle potkaly město Frýdlant nečekaně až na úplném konci války a přinesly desítky mrtvých.
„Frýdlantu se válka paradoxně nejvíce dotkla opravdu 8. května 1945, kdy tu došlo ke kobercovému náletu. Bylo to asi omylem, protože cílem bylo pravděpodobně vybombardovat Žitavu, nebo Liberec. Ruské bombardéry mimo nádraží vysypaly několik pum a zasáhly široké centrum města,“ vypráví smutnou část historie města jeho současný starosta Dan Ramzer.
Před 10 lety, tedy při 70. výročí konce války, vzpomínal na osudový den také frýdlantský rodák Horst Moudrý. „Všichni jsme cítili, že už má válka namále. Nikdo tenkrát nečekal, že ještě může přijít bombardování. Vlastně první u nás za celou válku. Já sám jsem bombám hned dvakrát unikl náhodou. Jiní takové štěstí neměli. Po zásazích se oběti počítaly na desítky,“ vybavoval si pamětník.
Většina slavila konec války, na Frýdlant padaly z letadel bomby![]() |
Bombardování zde dle jeho slov tenkrát začalo kolem poledne. On sám byl zrovna na cestě z práce domů, kam si jel na kole pro oběd.
„Bydleli jsme nad předměstím. Když jsem chtěl sednout na kolo a jet zpátky do města, uviděl jsem letadla a viděl, jak něco shazují. A tak jsem se nerozjel. Kdybych tenkrát na to kolo býval sedl, nemusel jsem tu už být. Jen 200 metrů od nás totiž jedna z bomb spadla na starou plovárnu v Purkyňově ulici. A já bych tam tudy jistojistě v tu dobu projížděl,“ věděl Moudrý.
„V důsledku bombardování tady vlastně zanikla kompletně celá jedna čtvrť, místo které se teď nachází městský park. To byla Rybářská ulice a část ulice Mezibranská. Dále došlo k totální destrukci církevní školy, která byla před kostelem, konkrétně v tom místě, kde máme dnes nástup na lávku na levý břeh Smědé,“ popisuje zasažená místa starosta.
„A největší neštěstí se stalo na křižovatce ulic U Potoka a Kodešova, kde byl masný krám a celá rodina toho řezníka plus vojenští uprchlíci, kteří tam byli zrovna na jídle, zemřeli. Jen na tom jednom místě bylo zhruba 11 obětí,“ pokračuje Ramzer. Celkem si bombardování města na konci války vyžádalo 65 obětí.
Výstava připomene klíčové okamžiky
Historické neštěstí už před lety zpracovali žáci zdejší základní školy, z čehož se čerpalo také nyní při přípravě vzpomínkových akcí k 80. výročí. „Cílem bylo připravit program, který bude důstojný, vzdělávací a zároveň citlivě přístupný všem generacím. Velmi si vážíme zapojení škol a mladých lidí, kteří se na vzpomínkových akcích nejen podílejí, ale sami se o historii aktivně zajímají,“ oceňuje Iva Beranová, vedoucí odboru kultury a cestovního ruchu města.
Oslavy odstartují výstavou k výročí osvobození, která bude k vidění ve vestibulu frýdlantské radnice po celý květen. Výstava připomene klíčové okamžiky konce války nejen ve Frýdlantu, ale i v širším regionálním kontextu. Další program nabídne například promítání snímku Musíme si pomáhat, tematickou přednášku žáků nebo tradiční pietní akt na hřbitově. Významné jubileum město pojalo nejen jako připomínku minulosti, ale i jako výzvu k odpovědnosti v současném světě.
„Je to příležitost k zamyšlení se nad tím, kam jsme se jako společnost posunuli. Míru si člověk často začne vážit až ve chvíli, kdy ho někdo nebo něco ohrožuje. Proto chceme mladším generacím co nejpřirozeněji přiblížit, co pro naše město znamenal konec války. Jaké důsledky si neseme dodnes, a že mír není samozřejmostí,“ zdůrazňuje starosta Dan Ramzer.
Program oslav ve Frýdlantu 2. – 31. května – Výstava k 80. výročí osvobození (vestibul radnice) 5. května – promítání pro školy, film Musíme si pomáhat (kino) 5. května v 17.00 – žákovská přednáška: Bombardování Frýdlantu 8. 5. 1945 (obřadní síň radnice) 7. května v 10.00 – pietní akt se základní školou (pomníček obětem bombardování) 8. května v 9.00 – pietní akt (městský hřbitov) Po celý měsíc květen – výstava na hřbitově |