Život a smrt v baroku

pátek 14. září 2001

Výstava Sláva barokní Čechie, která probíhá ve čtyřech výstavních prostorách Národní galerie, si klade za cíl představit umění, kulturu a společnost barokních Čech a poopravit hodnocení této epochy jako období "temna". V Paláci Kinských je umístěna nejobsáhlejší část projektu, oddíl Život a smrt v baroku. Dvě patra představují kulturu panovnického dvora, duchovenstva, šlechty a měšťanstva i svět barokní vesnice, dále osudy a dílo pobělohorských exulantů, ale i svébytnou kulturu židovské komunity.

Mezi exponáty najdeme přípravné modely pro sochy na Karlově mostě, grafiky Václava Hollara, dětskou pušku devítiletého Josefa II., orloj s pohyblivými figurkami ze zámku v Mnichově Hradišti, unikátní cyklus portrétů poddaných a služebnictva od Václava Dvořáka či sochu od anonymního vesnického umělce, zpodobňující Svatou trojici jako mužskou postavu s třemi tvářemi.

Panovník se svým dvorem sídlil trvale ve Vídni a do Čech zajížděl příležitostně a nakrátko. Úloha hlavních mecenášů kultury tak připadla šlechtě a církevním hodnostářům. Aristokraté věnovali značnou pozornost reprezentaci i kulturním a uměleckým aktivitám, k nimž patřilo divadlo, budování obrazáren a především přestavba rodových zámků a městských paláců. Vysocí preláti a církevní hodnostáři se postavením ani způsobem života od životního stylu špiček aristokracie příliš nelišili. Byli nezanedbatelnými vlastníky pozemků a výtěžek ze statků jim umožňoval vydávat prostředky na reprezentaci i vydržování služebnictva. I k jejich životnímu stylu náležela podpora umělců či zřizování a rozšiřování domácích knihoven.

Sláva barokní Čechie:
Život a smrt v baroku

Národní galerie v Praze, Palác Kinských, Staroměstské náměstí, Praha 1

Generální kurátor výstavy:
Vít Vlnas

Kurátorky: Eva Janáčková, Alena Volrábová, Markéta Seligová

Architekt: Atelier 6 s. r. o. - Čížek, Janšík, Moravec, Nekola, Šíma

Výstava trvá do 28. října 2001.

Informace o vstupném naleznete ZDE.

Ostatní díly seriálu článků o výstavě naleznete ZDE.

Města po Bílé hoře ztratila prakticky veškerou svou politickou moc, ovšem i v oblasti kultury se ocitla ve stínu aristokracie a církevních institucí. Tvář barokních měst tak neutvářejí ani tolik radnice či měšťanské domy, ale hlavně honosné šlechtické paláce a sídla a kostely nových církevních řádů, jako byli jezuité, kapucíni, piaristé či karmelitáni. Důležitou roli ve vlastním kulturním životě měst nicméně hrály řemeslnické cechy a laická náboženská bratrstva, podporující vznik uměleckých děl k oslavě vlastních patronů a oblíbených světců. O kultuře a myšlenkovém světě venkovského obyvatelstva toho víme nejméně.

Exponáty dokumentují jak vztahy poddaných a vrchnosti, tak i náboženský svět vesnice, ve kterém katolicismus namnoze splýval s předkřesťanskými rituály.

Jedním z nejpozoruhodnějších exponátů v této části výstavy je unikátní sousoší Strom života z paulánského kláštera u Nové Bystřice. Kristův kříž je zde pojat jako symbolický strom života, ze kterého raší úponky vinné révy, odkazující k zázraku eucharistie. Toto téměř dva metry vysoké dřevěné sousoší je provedeno s mimořádnou pečlivostí a smyslem pro detail. Stará zpráva k tomu dokonce sděluje, že "mnohem ještě více bývalo ozdůbek, ale poutníci si na památku kousky ulámali". Sousoší vzniklo po roce 1680 a jeho autorem byl patrně umělec vyškolený v některé významné jihoněmecké řezbářské dílně, který byl zároveň dobře obeznámen s italskou manýristickou plastikou. Podle tradice mělo jít o paulánského mnicha, který se takto snažil odčinit svá provinění.

Sláva barokní Čechie 1

Sláva barokní Čechie 2

Sláva barokní Čechie 3

Sláva barokní Čechie 4

Sláva barokní Čechie 5