S Jelínkovými ilustracemi se setkávali čtenáři mnoha knižních i novinových a časopiseckých titulů, jako bylo ABC mladých techniků a přírodovědců, Dikobraz nebo Pionýr. Jeho grafiky s úspěchem reprezentovaly české výtvarné umění v domácích i zahraničních galeriích. Především v 60. a 70. letech minulého století patřil Jelínek ke špičce mezi českými výtvarníky.
Jelínek byl spolužákem Adolfa Borna, se kterým se v době studií mimo jiné seznámili i se surrealistickou skupinou kolem Egona Bondyho a Ivo Vodseďálka, do jejichž samizdatové edice Půlnoc přispívali ilustracemi. V 50. letech 20. století se Jelínek seznámil s Ludvíkem Švábem, který spolupracoval na jazzovém zájezdovém pořadu Opravdu blues pro Pražský dixieland. Jelínek se stal výtvarníkem a účinkujícím této revue.
Po emigraci uznávaného výtvarníka režim vyhrožoval německým galeriím |
V roce 1981 opustil Jelínek tehdejší Československo a začal pracovat v Mnichově. Tam se těžištěm jeho tvorby stala reklama, později se věnoval i volné tvorbě. Po roce 1989 se pravidelně vracel domů a rozsáhlou kolekci svých obrazů a grafik daroval Galerii umění v Havlíčkově Brodě. Trvale se v roce 2021 usadil v Praze, když mu bylo navráceno české občanství a přestal být vázán pracovními vztahy k Německu.
Stačil ještě uspořádat sérii výstav. Poslední, společná s mladými výtvarníky Michalem Škapou a Martinem Raudenským, měla vernisáž letos 9. října v Hale 40 v Holešovické tržnici. Nakladatelství Albatros Media před třemi lety vydalo výpravnou monografii Známý/Neznámý Oldřich Jelínek, na níž se aktivně podílel.
K řadě významných ocenění, která Jelínek získal, patří Zlatá stuha za celoživotní přínos literatuře pro děti a mládež na desátém ročníku knižního festivalu menších nakladatelů Knihex a cena Muriel, s níž vstoupil do Síně slávy českého komiksu.
