Aleš Veselý se věnoval malbě, kresbě i instalaci, ale především pracoval s prostorem a velkými hmotami v podobě rozměrných objektů. Na českou výtvarnou scénu vstoupil na přelomu 50. a 60.let a patřil k nejvýraznějším osobnostem generace, která přinášela osobité podněty navazující na proudy evropského informelu.
Ve svém monumentálním díle se často obracel ke kořenům judaismu a zabýval se hledáním smyslu lidské existence. K jeho známým dílům z poslední doby patří Brána nenávratna v pražských Bubnech upomínající na židovské transporty. Socha stojí přímo na místě, kudy se k vlakům přicházelo.
Odhalena byla letos 9. března a událost měla pro autora i osobní rozměr. „Když mi bylo šest let, připíchli mi žlutou hvězdu. Transportům jsem se vyhnul, oproti tomu moje čtrnáctiletá sestra tudy procházela,“ řekl tehdy v rozhovoru pro MF DNES.
Poslední realizovanou prací Veselého byla socha Síla neodvratnosti, kterou odhalil také tento rok v Terezíně. Jeho nejznámější sochou je kovová plastika Kaddish odkazující k židovské modlitbě za zemřelé. Původně bezejmennou plastiku vytvářel po smrti svého otce a pracoval na ní celý rok - stejně jako má dle tradice syn povinnost se celý rok po smrti otce modlit denně kadiš. Jeho díla jsou vystavena v exteriérech v mnoha zemích a jsou ve sbírkách světových muzeí.
K jeho letošním osmdesátinám se v Praze uskutečnila série čtyř výstav, jež zmapovaly jeho obsáhlé dílo od 60. let až po současnost. Čtyři galerie vystavily i díla, která veřejnost ještě nespatřila.