Pátek 23. dubna 2021, svátek má Vojtěch
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 23. dubna 2021 Vojtěch

Natáhnout slepičku, malovat a nahrávat, to je recept výtvarníka Grygara

  7:32
V podkroví činžovního domu na pražském Smíchově se skrývá ateliér jednoho z nejvýznamnějších výtvarníků generace šedesátých let – osmaosmdesátiletého Milana Grygara. Světově proslulý umělec, který objevil vztah kresby, zvuku a prostoru, zde tvoří od roku 1974. Retrospektiva jeho díla se až do 5. dubna koná v pražské Městské knihovně.

Světoznámý výtvarník Milan Grygar | foto: Jiří Benák

Jak jste se dostal k výtvarnému umění?
Už v dětství mě zajímalo a bavilo školní kreslení a ve dvanácti letech jsem začal dělat akvarely. A tím to začalo.

Vaši rodiče byli z Moravy, ale vy jste se narodil ve slovenském Zvolenu.
Tatínek šel po první světové válce do Zvolenu hledat práci. Žili jsme tam až do Slovenského štátu a pak jsme se přestěhovali na Moravu.

Milan Grygar

Narodil se 24. října 1926 ve slovenském Zvolenu. Po válce studoval na VŠUP u profesora Emila Filly. Po období abstrakce objevil vztah kresby a zvuku, který při tvorbě nahrával. Od konce šedesátých let tvořil grafické partitury, později cyklus „hmatových kreseb“.

V polovině 90. let se vrátil ke geometrické malbě takzvaných Antifon. Pracuje především s černou, bílou a červenou barvou. Od šedesátých do osmdesátých let pracoval na mnoha filmových plakátech. Je zastoupen ve významných galeriích a sbírkách po celém světě.

Jeho manželkou je výtvarnice Květa Pacovská (1928). Mají dva syny, dvě vnoučata a jedno pravnouče.

Co tam rodiče dělali?
Oba dva pracovali u dráhy. Když přišla krize v devětadvacátém roce a nemohli být oba dva zaměstnaní, tak maminka ze služeb drah odešla.

Byl to tatínek, kdo vedl vás a vaše bratry ke kultuře?
Přímo ne, ale rodinné prostředí nás samozřejmě formovalo. Otec byl velký čtenář a měl dobře vybavenou knihovnu. Byl členem Družstevní práce, kde vycházela skvělá řada knih, krásně upravených třeba Ladislavem Sutnarem. A myslím, že ta knihovna nám částečně dala základ.

Po válce jste studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Proč ne na Akademii výtvarných umění?
Ještě za války mě přijali na Školu uměleckých řemesel. Ale po půl roce jsem byl na Moravě totálně nasazený v německém válečném průmyslu. Po válce jsem udělal zkoušky na UMPRUM. O Akademii jsem neuvažoval, v té době to byla zastaralá škola.

Už takhle mladý jste myslel moderně?
Tak jsem byl směrovaný od rodičů i z té Školy uměleckých řemesel. Tam jsem poznal akademického architekta Kalivodu, který v roce 1936 udělal velkou výstavu maďarskému malíři Lászlovi Moholy-Nagyovi. Vydal dvojčíslo časopisu Telehor. Ten jsme si všichni za šedesát protektorátních korun koupili a pak ho studovali jako školní předmět. V šestnácti letech jsem tak zevrubně znal dílo tohoto významného maďarského malíře a avantgardního fotografa.

Fotogalerie

Byl jste žákem Emila Filly, jaký byl profesor?
On byl velká osobnost. Člověk ho ani nemusel brát jako nějakého vychovatele umění. Stačilo, když se s ním stýkal.

Jak jste v polovině šedesátých let objevil vztah kresby a zvuku?
Dospěl jsem k tomu jakýmsi vývojem, protože začátky byly poznamenány abstrakcí. Vývoj v umění byl v té době rychlý a mě to také zasáhlo. Hledal jsem další rozměr kresby v prostoru. Zajímala mě prostorovost zvuku ve vztahu ke kresbě.

A zároveň z vašich děl zmizela barva.
Přestal jsem malovat a věnoval se kresbě. Přišel jsem na princip, že to, co kreslím, budu nahrávat. Ale nebylo to tak jednoduché, protože trvalo rok a půl, než jsem k tomu dospěl. Každý sice může slyšet, že to zní, když se kreslí. Ale já jsem vypozoroval, že důležitý je rytmus. Až pak jsem to začal nahrávat na magnetofon.

Víte dopředu, jaký zvuk chcete zaznamenat svou kresbou, nebo je to dílo náhody?
To se také vyvíjelo. První nahrávky byly dělané úderem dřívka. Pozvolna jsem to obohacoval o další zvuky. Třeba jsem ke dřívku přidal zvoneček máčený do tuše, plechovou krabičku nebo skleničky. Všechno bylo kreslené jednou rukou, jako jeden hlas. Měl jsem ale snahu udělat více hlasů, proto jsem začal používat mechanické předměty, které po nastartování kreslí určitou dobu samy. Například hracího vlčka, roztočená ozubená kolečka z velkých hodin nebo mechanickou slepičku se žabičkou. Nahrávání dostalo jiný rozměr, protože jsem musel začít počítat víc s časem.

Je důležité, aby zvuk i obraz vznikly v krátkém čase? Třeba kvůli dynamice?
Přesně tak. Jako má hudba začátek a konec, i já jsem byl nucen tomu dávat vývoj a program, kde to má houstnout a kde řídnout. Akce té ruky, která to roztáčela, byla velmi důležitá.

Jak vznikaly vaše partitury?
To bylo zase něco jiného. Akustické kresby byly celek, kdežto partitura je předloha pro interpreta. A tam je široká škála možností, jak k tomu přistupovat.

Partitury zhudebňují celé orchestry. Jak hudebníkům vysvětlujete, jak je interpretovat?
Moje partitury nejsou partitury hudebníka, ale výtvarníka. Pro mě je to v první řadě výtvarné dílo. Nechávám hudebníky vybrat si partituru a pak diskutujeme o tom, jaké pojetí to může mít. Já mám představu a interpret ji musí mít také. Já jim mohu nanejvýš říct, jak to bylo myšleno, ale tu volbu nechávám na nich. Nárok na interpreta je jiný, než když hraje partitury z definitivních not.

Milan Grygar: Černá partitura pro 3 aristony a 1 malý ariston (1968)

Milan Grygar: Černá partitura pro 3 aristony a 1 malý ariston (1968)

Dalo se takovým netradičním uměním v 60. a 70. letech uživit?
To se nedalo. To se možná nedá ani dnes.

Takže vás živila tvorba knižní grafiky a filmových plakátů?
Ano. Vytvořil jsem plakát asi ke sto osmdesáti filmům.

Viděl jste všechny ty filmy?
Neviděl. Byly to zakázky limitované krátkým termínem. Dozvěděl jsem se obsah a maximálně jsem viděl i fotografie. Abych byl upřímný, ani jsem po těch filmech nepátral. Obyčejně nebyly nijak zvlášť kvalitní.

V devadesátých letech jste opustil kresbu a vrátil se k malbě a především k barvě. Dá se vůbec u vašich Antifon zaznamenat zvuk tahů štětce po plátně?
Zde už o princip nahrávání nešlo. Antifony jsou jakási odezva na hudbu. Hudba, zvuk a barva jsou hodně příbuzné. Co vyzařuje barva, už nemůžete chytit, stejně jako ten tón. Dokonce je zde i příbuzné názvosloví – tón barvy a tón zvuku. A z tohoto hlediska já vycházím.

Autor:
  • Nejčtenější

Je to podraz, říká organizátor koncertů Cesta ze tmy. S projektem končí

Už za týden měl prostory pražské Lucerny rozeznít první koncert ze série Cesta ze tmy. Ministr zdravotnictví Petr...

Britská herečka Helen McCroryová podlehla rakovině, bylo jí 52 let

V 52 letech zemřela na rakovinu britská herečka Helen McCroryová. Diváci ji mohli znát jako představitelku Narcisy ve...

Kapela Kelly Family přišla o členku, zpěvačka Barby zemřela v 45 letech

Rodinná kapela Kelly Family přišla o svoji bývalou členku. Zpěvačka Barby Kelly zemřela ve věku 45 let. Irská skupina...

Seriál Hra o trůny slaví desáté narozeniny. Dostane jiné finále?

Před deseti lety, 17. dubna 2011, měl premiéru první díl seriálu Hra o trůny. Připsal si řadu rekordů včetně obřích...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Můj úkol byl nezabít Lábuse, říká Vincent Navrátil o natáčení seriálu

Rozstřel S herectvím chtěl před časem Vincent Navrátil skončit. „Potřebuju být víc svým pánem,“ vysvětlil v pořadu Rozstřel na...

Jsme inspektoři, ohlásili se agenti do Vrbětic. Později se ozval výbuch

Premium Přijeli do muničních skladů ve Vrběticích a prokázali se jako zaměstnanci ostravské firmy Imex Group. Jednalo se však o...

Muž z Imex Group: Do beden k odeslání by se ve Vrběticích nikdo nedostal

Premium Sklady ve Vrběticích na Zlínsku, které podle českých tajných služeb vyhodili do povětří ruští tajní agenti, měla...

Války budoucnosti mohou probíhat v lidské mysli, říká bezpečnostní analytička

Premium Její znalosti sice využívají vojáci a jeden kolega ji prý s nadsázkou navrhl jmenovat čestnou generálkou britské...

  • Další z rubriky

Obraz Cirkus od Toyen se prodal v autorském rekordu za téměř 80 milionů

Obraz Cirkus malířky Toyen se v neděli v aukci v pražském Mánesu prodal za 65,75 milionu korun. I s aukční přirážkou,...

Nominace na World Press Photo odráží pandemii i nepokoje. Podívejte se

O hlavní ocenění ve fotografické soutěži World Press Photo se letos utkají snímky připomínající nejen rok poznamenaný...

Maluje se i tukem z liposukce. Hranice umění se stále posouvají, říká galeristka

Premium Nejdřív se všem líbí akty, až časem se prý sběratelé dopracují k složitějším dílům, před kterými by možná ze začátku...

Maroldův Vaječný trh. Obraz, který vznikl díky strachu z profesora

Premium Malíř a ilustrátor Luděk Marold uspěl kromě pražských salonů i v Paříži, rád maloval postavy z okraje společnosti a...

Příprava na léto: Otestujte opalovací mléko WoodenSpoon, které si oblíbili i Harry s Meghan
Příprava na léto: Otestujte opalovací mléko WoodenSpoon, které si oblíbili i Harry s Meghan

Dopřejte svému dítěti královskou ochranu před slunečními paprsky. 80 maminek otestuje minerální opalovací mléko Baby & Family SPF 30 od...

Zlom 3. května. Otevřou se obchody a služby, další žáci se vrátí do škol

Systém PES nahradí šest vln rozvolnění, oznámil ve středu premiér Andrej Babiš. Od 3. května by se mohl vrátit druhý...

Hráče vyloučili z turnaje, protože měl příliš vysoko nastavený jas obrazu

Známý streamer Tfue přišel o vítězství v turnaji o dvanáct tisíc dolarů kvůli tomu, že měl příliš vysoko nastavený jas...

Královna se rozloučila s Philipem bílými květinami a vlastnoručním vzkazem

Královna Alžběta II. se rozloučila s mužem, který stál po jejím boku celých 73 let. Posledními vzkazy pro prince...

Bojím se, že papírové peníze v Česku skončí do pěti let, říká ekonom

Premium Mezinárodní měnový fond již před pár lety poukázal na to, že by papírové bankovky či kovové mince mohly z ekonomiky...

Z Philipova pohřbu odcházeli bratři William a Harry v důvěrném hovoru

Na hradu Windsor byl v sobotu pohřben princ Philip, manžel královny Alžběty II. Velká pozornost se upírala také na...