Vizualizace. Vnější pohled na vilu Platýz podle návrhu Jana Kaplického

Vizualizace. Vnější pohled na vilu Platýz podle návrhu Jana Kaplického | foto: Living Resort

Výstava vizionáře Kaplického ukáže jeho slavné stavby

  • 55
Poprvé bude v Česku souhrnně představeno dílo architekta Jana Kaplického, k vidění budou modely šperků i mrakodrapů i jeho smutně proslulá chobotnice.

Všichni ho znají jako autora návrhu budovy Národní knihovny – blobu na pražské Letné, a muže, který zemřel v den, kdy se stal otcem. Centrum současného umění DOX představí architekta Jana Kaplického výstavou zaměřenou na jeho tvorbu, která začíná zítra. A dokáže, jak fenomenálním architektem-vizionářem Kaplický byl.

Život Jana Kaplického

z filmu Oko nad Prahou (Jan Kaplický)Narodil se v roce 1937 v Praze. Oba rodiče byli umělci. Otec Josef byl sochař, malíř, architekt a grafik, jeho matka Jiřina ilustrovala botanické knihy. Roku 1968, po okupaci Československa, Kaplický emigroval do Anglie. Tam získal zaměstnání u několika prestižních architektonických studií. V kanceláři Piano & Rogers se například podílel na projektu Centre Georges Pompidou v Paříži. V roce 1979 založil Future System. Do něj později nastoupila i jeho partnerka Amanda Levete, s níž má syna Josefa. V roce 2004 poznal Elišku Fuchsovou, s níž se později oženil. V den, kdy se manželům narodila dcera, 14. ledna 2009, architekt zemřel.

"Jeho práce byly vystavené na osmdesáti expozicích po celém světě, vzniklo o něm třináct knih," říká Kaplického bývalá partnerka, světoznámá architektka a kurátorka výstavy Eva Jiřičná. Během posledních pětadvaceti let obdržel Kaplický čtyřicet sedm ocenění včetně druhé ceny za Národní knihovnu v Paříži, první ceny Royal Academy of Arts za Stonehenge Visitors Centre a první ceny v mezinárodní soutěži za Národní knihovnu v Praze.

Doma není nikdo prorokem

"Odborníci Kaplického považují za jednoho z vizionářů moderní architektury," tvrdí o něm Jiřičná. Přitom v architektově rodné zemi byl podle jeho návrhu postaven pouze soukromý rodinný dům v pražském Braníku a rampa k vile Jaroslava Dietla, které vytvořil ještě před svou emigrací. V Českých Budějovicích by mohla být zrealizována Kaplického stavba koncertní síně, nejblíže stavbě jsou pravděpodobně dva jeho návrhy v projektu Konopiště – rodinná vila a klub.

Kaplického nový projekt - Rejnok

Beze zbytku tak platí, že doma není nikdo prorokem. Výstava v DOX představí nejslavnější Kaplického realizace na ploše více než sedmi set metrů čtverečních. Ty vytvořil se svým studiem Future System, které jako neznámý emigrant v roce 1979 založil ve Velké Británii společně s architektem Davidem Nixonem.

Od šperků až po mrakodrapy

Většinu exponátů tvoří dokumentace a grafické instalace, DOX vystaví i šedesát architektonických a vývojových modelů na stolech speciálně navržených pro tuto výstavu. Mezi těmi nejslavnějšími nebude chybět ani projekt mediálního centra, tedy jakési novinářské kukaně na stadionu Lord’s Cricket Ground, za něž dostalo studio Future System prestižní Stirlingovu cenu.

Mediální centrum na kriketovém hřišti Nel Lord´s v Londýně (stavba Jana Kaplického)

Mezi další Kaplického významné stavby patří pontonový most pro pěší ve West India Quay v londýnských Docklands či budova obchodního domu Selfridges v Birminghamu, kterou časopis The Independent zařadil na seznam nejvýznamnějších moderních staveb světa.

"Měřítko modelů jde od malých designérských návrhů, například šperků ve velikosti deseti centimetrů, až po architekturu mrakodrapů, u nichž je model přes metr a půl vysoký," popisuje mluvčí DOX Terezie Kaslová.

Koncepce výstavy je založená na využití pro Kaplického typických tvarových a barevných schémat. Organické tvary, barevné přechody vnitřní fasády výstavního prostoru a podlahy připomínají prostředí Kaplického vizuálního světa. Expozice neopomene zdůraznit ani Kaplického přednáškovou činnost – měl mnoho čestných doktorátů a přednášel v pětadvaceti zemích po celém světě.

Obchodní centrum Selfridges v Birminghamu (stavba Jana Kaplického)

V říjnu 2008 Kaplický získal cenu ministerstva kultury za přínos v oblasti výtvarného umění a architektury "za mimořádné architektonické dílo, kterým proslavil českou architekturu doma i v zahraničí".

Odmítl ji převzít, protože čeští zákonodárci znemožnili stavbu nové budovy Národní knihovny podle jeho vítězného návrhu.

Jaká měla být Národní knihovna

Nejlepší robotický systém pro knihovny na světě, kapacita deset milionů knih, nehlučná podlaha. Taková měla být knihovna na Letné.