Výjimečně strašná každodennost z Lodže

  1:00aktualizováno  1:00
Teprve šedesát let po svém vzniku jsou v odpovídající knižní i výstavní prezentaci ke spatření snímky, které v lodžském ghettu, jež během druhé světové války "zprovoznili" nacisté, vytvořil Henryk Ross. Jeho fotografie nešokují - až na výjimky - hrůzou ukazovaných výjevů.

Právě opakem: šokují obyčejností zachycených situací. Ale ta obyčejnost je pouze zdánlivá. A o to běží!

Nejprve základní fakta. 1. září 1939 hitlerovské Německo napadlo Polsko, o týden později byla obsazena Lodž. Stejně rychle to pak jde se Židy v tomto městě: v listopadu 1939 němečtí okupanti vypalují synagogy a nařizují Židům nosit žluté pásky na rukávech. Následující měsíc musí být pásky nahrazeny žlutými Davidovými hvězdami umístěnými na zádech a na prsou.

V únoru 1940 je zřízeno v severních předměstích Lodže, v níž ještě před několika měsíci pospolu žilo 700 tisíc lidí, z toho 233 tisíc Židů a 60 tisíc Němců, ghetto. Do něho je napěchováno zhruba 160 tisíc Židů, kterým se záhy zakazuje toto území opouštět.

Následují další a další omezení. Počet obyvatel ghetta se mění: další tisíce Židů jsou sem dopravovány z různých území, ale daleko více Židů je z ghetta postupně deportováno a likvidováno - hlavně ve vyhlazovacím táboře v Chelmnu a v Osvětimi. Ještě v červenci 1944 žije v ghettu 68 tisíc Židů, ale v srpnu je nařízena jeho likvidace. Když 19. ledna 1945 Lodž osvobozuje Rudá armáda, pohybuje se na území ghetta už jen 880 Židů, členů úklidové čety. Mezi nimi je i muž jménem Henryk Ross (1910-1991).

Předchozí válečný čas v ghettu přežil coby zaměstnanec Odboru statistiky židovské komunity. Měl za úkol fotografovat podobenky obyvatel do průkazů totožnosti a propagandistické snímky. Filmy šetřil a fotil si i pro "sebe", tajně, s rizikem odhalení a smrti. Tento materiál zakopal v ghettu do země a podařilo se z něj část zachránit (naproti tomu dokumentace pro Odbor statistiky nenávratně zmizela).

Potíže se selekcí
Po válce Henryk Ross odjel se svou ženou Stefanií, která ghetto rovněž přežila a manželovi při fotografování pomáhala, do Izraele. Jeho snímky byly jedním z důkazů v procesu s válečným zločincem Adolfem Eichmannem. Jenže Ross zveřejňoval jen ty záběry, které příkladně ilustrovaly hrůzné vzpomínky pamětníků: hlad, špínu, bídu, deportace, popravy, mrtvoly.

Tuto korektnost narušili až loni Britové Timothy Prus a slavný fotodokumentarista Martin Parr. Z londýnského Archivu moderních konfliktů, který v současnosti vlastní Rossovy negativy, vybrali soubor, jenž je tvořen nejen na první pohled svíravými výjevy z ghetta, nýbrž také fotografiemi, na nichž osazenstvo ghetta žije jaksi bezstarostně. To jsou žánrové obrázky ze života privilegovaných vrstev mezi židovským osazenstvem ghetta.

Prus a Parr sestavili knihu Łodź Ghetto Album a připravili výstavní kolekci. Premiéra se konala loni na věhlasném fotofestivalu v Arles. Praha je nyní jedním z prvních míst, kde probíhá repríza (souběžně je Rossův soubor do 15. února představen ve francouzském Centre de recherche et d'action culturelle). V Langhans Galerii Praha je instalována půlstovka zvětšenin, v prodeji je tam i publikace Łodź Ghetto Album, která obsahuje snímků o něco víc.

V předmluvě této knihy Robert Jan van Pelt uvažuje: "Jak tak přemýšlím o snímcích, které Henryk Ross pořídil a uchoval, rozdíly mezi zdánlivě privilegovanými a na pohled strádajícími blednou při vědomí, že téměř všichni lidé ocitnuvší se v hledáčku jeho fotoaparátu byli záhy zavražděni. Patos této skutečnosti brzdí mé přespříliš zjednodušující úvahy o významu a připomínce sociální a hospodářské nerovnosti v čekárně do Osvětimi. Mrazí mě při pomyšlení, že každý ze snímků v tomto albu je zřejmě posledním záznamem svébytného života každého z těchto lidí. Tváří v tvář této beznadějné skutečnosti nezbývá než zanechat řečí."

A Thomas Weber - autor textu, který v knize následuje - píše: "Rozhodnutí, která Henryk Ross učinil během holokaustu - jako Žid, manžel a fotograf - jsou poznamenána protichůdnými zájmy a téměř nevyhnutelným spojením hrdinství a kompromisu, kolaborace a odporu. To jej nečiní výjimečným. Podrobný pohled, kterému je zde vystaven, je možná přesně to, čemu se chtěl vyhnout během života svým selektivním výběrem fotografií.

Ale nechtěl se vyhýbat věčně; uchoval a ochraňoval svůj archiv a před svou smrtí ho připravil a zkatalogizoval pro budoucí generace, ať ho posoudí ony. Toto rozhodnutí se může jevit nepatrným v porovnání s jeho činy za války, ale je přesto statečné. To, co je výjimečné, je archiv, který nám zanechal."

Konkrétní tváře
Snímky z Rossova souboru jsou jako magnety - nelze se od nich odtrhnout, a zejména ne právě od těch "bezstarostných": rodiče s dětmi, milenci, přátelé, smích, legrácky, předvádění se, sešlosti a hodování za stoly… Dojem zpravodajství ze zlomyslného pekla podtrhuje podoba zvětšenin: technicky "přiznávají" martyrium, jímž negativy v ghettu prošly - poškozená emulze někdy až se surreálnou imaginací posiluje přízračnost záběru.

Světoznámý sociolog polského původu Zygmunt Bauman ve své knize Modernita a holocaust (česky vyšla předloni v nakladatelství SLON) připomíná, že jednou "z hlavních schopností moderního myšlení" je abstrakce. "Uplatňuje-li se tato schopnost v souvislosti s lidmi, znamená smazávání tváře."

"Celkovým účinkem abstrakce je, že pravidla obvykle dodržovaná v osobní interakci, v prvé řadě pravidla etická, neplatí tam, kde jde o zacházení s kategorií, takže ani u žádného jedince, který do této kategorie patří jen proto, že byl do ní zařazen." Sugestivnost a důležitost svědectví Henryka Rosse tkví v tom, že jeho fotografie, a především ty "nejobyčejnější", jdou proti abstrakci, působí proti "odtvářněnému" vnímání člověka.

Autoři: ,

Nejčtenější

Poprvé v bondovce bude agentem 007 žena, černošská herečka Lashana Lynchová

Britská herečka Lashana Lynchová ve filmu Captain Marvel

Novým tajným agentem s označením 007 bude po Danielu Craigovi poprvé v dějinách bondovek žena a černoška, britská...

Hudební kalendář 2019: Koncerty světových hvězd, které nesmíte prošvihnout

Z filmu Metallica: Francie na jednu noc

Rok 2019 zpříjemní hudebním fanouškům vystoupení řady hvězd. Přijedou Ed Sheera, Metallica nebo Billie Eilish, na...

Oldřich Kaiser prodělal infarkt. Skončil na jednotce intenzivní péče

Oldřich Kaiser (1. března 2017)

Herec Oldřich Kaiser (64) skončil po prodělaném infarktu myokardu na jednotce intenzivní péče v jedné z pražských...

Norská dvojčata Marcus & Martinus sobotním koncertem pobláznila Slavkov

Koncert norských dvojčat Marcuse & Martinuse v Slavkově u Brna vzbudil davové...

Kdekoliv se dvojčata Marcus & Martinus objeví, vzbudí davové šílenství. Nejinak tomu bylo i ve Slavkově u Brna na...

Hudební kalendář 2019: Největší letní festivaly v Česku

Rock for People 2018

Festivalová sezona začala letos brzy. Po celé republice od května do září probíhají desítky hudebních přehlídek, které...

Další z rubriky

OBRAZEM: Helmut Newton proměnil pohled na ženskou nahotu i módní fotku

HELMUT NEWTON (1920-2004), Self Portrait with Wife and Models, Paris 1981

Sebevědomé, tajemné, provokativní, krásné. Tak dodnes působí ženy na snímcích Helmuta Newtona. Umělce, který jednou...

Nevím, jaký jsem psychopat, říká Joe Davis. Bakterii E. coli pouštěl jazz

Vědec a umělec, bioartista Joe Davis

V dobách renesance, kdy bylo běžné, aby byl umělec vědcem a vědec umělcem, by Američan Joe Davis příliš nevyčníval. V...

Znovuobjeveného Kupku vydražili za 65 milionů, je to český aukční rekord

Obraz průkopníka abstraktní malby Františka Kupky Plochy příčné II se na aukci...

Obraz průkopníka abstraktní malby Františka Kupky Plochy příčné II se na aukci v Praze prodal za 65 milionů korun....

Najdete na iDNES.cz