Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Vpřed se pohybujeme díky pohybům nazpět

  14:13
Vynikajícímu sochaři, malíři a scénografovi Janu Koblasovi, jenž od konce 60. let žije ve Spolkové republice Německo a který svým dílem dalekosáhle přesahuje český horizont, vychází v pražském Karolinu velká monografie. Téměř třísetstránková kniha obsahuje 233 reprodukcí Koblasových děl a byla připravena v české a německé jazykové verzi.

Na dvou cyklech pracujete prakticky celý svůj tvůrčí život: Mýtus země a Hlavy. Přitom cyklus Hlavy nacházíme současně i u Nepraše a malířů Istlera i Medka. Jak se tyto cykly zrodily?
Přesně nevím. Začal jsem dělat kdysi portréty, jejichž náboj je v expresi. Jde o výraz a sdělení čehosi. Hlavou se dá možná sdělit víc, neboť uvnitř je komputer. Jen na akademii jsem vyvedl kolem stovky portrétů. Pracuji tak, že nějaký úkol dořeším jedním způsobem, pak se k němu po letech vrátím a jdu na tentýž úkol jinak. Protože každá situace a každá doba má jiné akcenty, a ještě k tomu se měním já, tak z toho nutně vyplývá diferencovaná výpověď. V každé situaci vystupují z nekonečné řady jiné akcenty, člověk je musí zahlédnout, a k tomu mu pomáhá intuice.

Když začínáte sochu, vycházíte spíš z vnitřních pocitů, nebo z materiálu, z hmoty, kterou budete zpracovávat?
První akcent vychází vždy z vnitřních pocitů, z potřeby to či ono říct. A když už jsem v tomto stadiu, tak si říkám, v jakém materiálu je to možné říci nejpřesněji. Na něco je lepší dřevo, na něco kámen, na jiné věci bronz. A pak samozřejmě materiál upřesňuje konečnou formu. Člověk musí jít s materiálem, v kterém pracuje, nikdy proti němu. Sochařství je dialog s hmotou. A je-li hotový základní rozvrh, pak už jen sloužím obrazu či soše. Socha si vlastně říká sama, co chce. Já musím jen dobře poslouchat a dívat se, co potřebuje.

Sochařka Magdalena Jetelová, která je o generaci mladší, mi říkala, že vy jste byli abstraktní, zatímco jim šlo o to být čitelnější, chtěli dokumentovat převrácenost totalitního světa. Cítíte to také tak?
Generace Magdy Jetelové měla nás za sebou a samozřejmě musela - jako každá nová generace - nás nějak negovat. Oni nemohli dál popotahovat to, co jsme dělali my. Museli pracovat jinak, aby projevili svůj názor. A samozřejmě měli jinou zkušenost s jiným světem, který jinak myslel.

Jetelová hovoří o dokumentaci převráceného světa: zatímco v normálním světě se sedí na židli, ona chtěla ukázat, že v totalitě židle sedí na lidech. Měli jste taky potřebu nějak si artikulovat podstatu svých sdělení?
Z mého hlediska to nešlo nikdy tak jednoduše. Základní otázka pro mne byla: Co je důležité v tuto chvíli? A když si na tu otázku odpovím, tak na tom problému pracuji třeba rok i déle a snažím se ho zpracovat ze všech stran. Nejsem spekulativní a pokouším se věci spíš zjednodušovat. Své pocity převádím do výtvarné řeči. Nemám rád bastardní záležitosti ani happeningy. Výtvarníci nejsou herci. Chápu, že se tím dá něco sdělit, ale já jsem pro čisté formy. Na druhé straně musím přiznat, že tento můj postoj souvisí i s tím, že jsem člověk z minulého, 20. století. Umění - podle mne - se pokouší svět vyložit a nějak pochopit. Nebo pomáhá pochopení světa. Proto musíme vytahovat ze světa takové díly, které jsme vůbec schopni pochopit. Jsme sice obklopeni technikou, užíváme ji, ale ve své podstatě se moc neměníme.

To mi nedávno říkal neuropatolog František Koukolík, že jsme ještě postaveni tak, že plně jsme schopni vnímat věci jen při rychlosti, která odpovídá koňskému cvalu...
Ano, to se říká; je-li člověk ve tmě a je ozářen reflektory, má pocit, že vidí vlky. Světlo evokuje v podvědomí něco živého. Naše nevědomí si překládá i svítící tanky do vlků. Najednou se stanete jeskynním člověkem. Stačí si přečíst Ovidia Nasa Listy heroin, Epistulae ex Ponto nebo Metamorfózy, a hned zjistíte, jak je to "up to day". Mě velice zajímají pochody nazpátek, protože právě díky nim se můžeme pohybovat dopředu. Já jsem se poslední dva roky zabýval Gilgamešem, to máte tisíce let starý text, a také tam najdete vše: potopu, pohled na Zemi z velké výšky. Mě vlastně zajímá to, co v člověku existuje před psaním, před kreslením, co se v nás odehrává před tím, než uděláme čáru, než první člověk udělal rysku do kosti jako sdělení.

Co byste si sám o sobě napsal do encyklopedie, kdyby vám dali k dispozici tři řádky?
Narozen 5. října 1932, otec muzikant, matka novinářka a po roce 1948 dentistka. Jan Koblasa, slušný sochař.

JAN KOBLASA
Narodil se v Táboře, studoval AVU a DAMU. Počátkem 60. let pořádal neveřejné výstavy Konfrontace. Společně s Mikulášem Medkem se stal hlavním představitelem nonkonformní nastupující výtvarné generace. Scénograficky spolupracoval s Divadlem Za branou Otomara Krejči. Od roku 1966 podnikal studijní cesty po západní Evropě, srpen 1968 jej zastihl v Itálii, v roce 1969 založil v německém Kielu na Muthesius Fachhochschule obor volné plastiky, který vedl až do roku 1998. V Evropě měl dosud asi sto výstav.



Sochař Jan Koblasa.

Sochař Jan Koblasa.

Autoři:
  • Nejčtenější

Byl to lynč, ale rány už se zahojily, vzpomíná Rusevová na neúspěch Elišky a Damiána

21. března 2024,  aktualizováno  13:48

Vysíláme Rok začala herečka Anežka Rusevová hekticky: třemi divadelními premiérami, ve Studiu DVA a...

Podvod za půl milionu. Knihobot odhalil padělky knih tajemného autora

21. března 2024  13:30

Nepadělají se jen obrazy nebo bankovky, ale i knihy. Konkrétně vzácné, obtížně dostupné svazy...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KVÍZ: Lovec přichází! Otestuje si znalosti zákulisí soutěže Na lovu

22. března 2024

V sobotu 23. března startuje na TV Nova další série Superlovu, speciální verze pořadu Na lovu....

Simply the best! Ewa Farna podruhé nadchla vyprodanou O2 arenu

23. března 2024  9:40

Zpěvačka Ewa Farna zazpívala 22. března podruhé v po střechu našlapané O2 areně. Na přidaném...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Leštiči klik hráli řediteli za dveřmi, já o protekci nestál, říká jubilant Spálený

21. března 2024

Premium Petr Spálený právě dnes slaví osmdesátiny. Jak říká, svoje roky nikdy moc neprožíval, a tak stále...

RECENZE: Způsob, jak umrtvit oživlé Kroky a skoky české animace

28. března 2024  16:15

Je to smutný paradox. V cyklu Kroky a skoky české animace sice mnohokrát zazní, že animovaná tvorba...

TRENDY V KLIPECH: Miss Kalousová demoluje auto, Boone láká na pražský koncert

28. března 2024  15:01

Bývalá Miss Andrea Kalousová přichází s novým klipem Sorry. Stál ji hodně sil a padlo na něj jedno...

Chceme podchytit tu jeho svobodu. Marek Adamczyk ztvární Miloše Formana

28. března 2024

Premium V chystaném letním představení Forman, které na červen chystá Letní scéna Musea Kampa k připomenutí...

Zemřel maďarský skladatel Deák. Titulní skladbu k Jen počkej! mu ukradli Sověti

28. března 2024  11:39

Ve věku 96 let zemřel maďarský hudební skladatel a trumpetista Tamás Deák. Proslavila ho zejména...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...