Vladimír Boudník se jejím prostřednictvím vrátí na Kladno do industriálního prostředí, ze kterého vycházela podstatná část jeho tvorby. K vidění bude přes třicet tisků z padesátých a šedesátých let 20. století zahrnujících aktivní, strukturální a magnetickou grafiku i monotyp.
Výstava prostřednictvím fotografií připomene také Boudníkovu pracovní brigádu v kladenských hutích Poldi a jeho přátelství s Bohumilem Hrabalem, s nímž se seznámil při cestě autobusem právě z Prahy do Kladna. Spisovatel výtvarníka zachytil v několika svých prózách, podle nichž vznikl i film Něžný barbar a povídka ve snímku Perličky na dně. Ty se budou promítat v rámci doprovodného programu výstavy.
Kladno pro Vladimíra Boudníka (1924–1968) bylo velkým zdrojem inspirace. Při práci s odpadovým materiálem, se kterým se setkával v hutích, si ověřoval své výtvarné teorie a vlastní způsob vnímání reality. Brigáda v kladenských hutích Poldi ho motivovala k tomu, aby opustil práci propagačního grafika v n. p. Kovoslužba Praha a nadále pracoval jako dělník, což mu umožnilo volnou tvorbu.
"Jediný dobrý čas z mého pracovního času v posledních dvou letech bylo oněch půl roku v hutích. S dělníky jsem nejlépe vycházel, neboť jsem s nimi mohl mluvit jak o pěstování holubů, tak i o divadle, malířství, a neměli onu posměšnou grimasu jako sterilní úředníci," zaznamenal grafik, který patří k nejuznávanějším českým výtvarníkům 2. poloviny 20. století.
Areál bývalého dolu Mayrau je poslední zachovanou ukázkou dolování černého uhlí na Kladensku, ukončeného roku 2002 a zároveň i poslední zde přístupnou industriální památkou. Záměrně udržovaný model posledního pracovního dne nabízí návštěvníkům prohlídku dolu v takovém stavu, jako by jej právě opustila směna. Výstava grafik bude součástí prohlídky areálu.
