Velká výstava představuje Jožu Uprku jako umělce evropského formátu

  13:06aktualizováno  13:06
Od pátku 23. září je v pražské Valdštejnské jízdárně otevřena výstava významného českého malíře Joži Uprky. Rozsáhlá retrospektiva nese název Evropan slováckého venkova a potrvá do 22. ledna příštího roku.

Joža Uprka: Poslední velká pouť u sv. Antoníčka (1925) | foto: Národní galerie

Bezprostředním impulsem pro Národní galerii, která výstavu ve spolupráci s Nadací Moravské Slovácko uspořádala, je letošní 150. výročí narození Joži Uprky (1861-1940). Zároveň také tvůrci výstavy, kurátorka Helena Musilová a její spoluautor Tomáš Vlček spolu s dalšími spolupracovníky, mezi nimiž byl i bývalý ředitel NG Milan Knížák, chtěli představit tohoto umělce v novém světle.

"Uprka nebyl pouhý folklorní malíř, chtěli jsme ho vrátit do světa umění. Představit jej jako velkého malíře evropského rozměru, jehož nejlepší díla jsou srovnatelná s francouzskými postimpresionisty," uvedl Milan Knížák a připomněl, že když v roce 1902 navštívil moravu slavný francouzský sochař Auguste Rodin, jako nejvýznamnější tamní umělec mu byl představen právě Uprka.

Joža Uprka: Žudro (nedatováno, začátek 90. let 19. stol.)

Joža Uprka: Žudro (nedatováno, začátek 90. let 19. stol.)

Joža Uprka: Teplanky na hřbitově (1937)

Joža Uprka: Teplanky na hřbitově (1937)

Na začátku 20. století byl ostatně Uprka vnímán nejen jako velký, ale i drahý český malíř. "Jeho obrazy si mohli kupovat jen velmi bohatí lidé. Prodávaly se za ceny, za které si bylo možno koupit dům," řekl Petr Vašát z Nadace Moravské Slovácko.

Do pozice pouhého "dokumentarisky Moravského Slovácka" Jožu Uprku uvedl až další vývoj výtvarného umění 20. století, který se prostřednictvím avantgardy odvíjel jiným směrem. Podstatný prvek jeho tvorby, reflexi náboženského rozměru venkovského života na Slovácku, zase zamlčoval komunistický režim, jak zdůraznila kurátorka Helena Musilová.

Joža Uprka: Dušičky (1897)

Joža Uprka: Dušičky (1897)

Ta považuje za vrcholné období Uprkovy tvorby 90. léta 19. a začátek 20. století. "Na přelomu let 1892–1893 pobýval v Paříži, což výrazně proměnilo jeho malířské uvažování. Řešil v malbě otázky světla a účinky čisté barvy. V rozporu s dobovým trendem v umění čerpal barevnost svých obrazů přímo z rodného Slovácka. Od poloviny devadesátých let se jeho hlavním výrazovým prostředkem stala prosvětlená paleta a zejména barevná skvrna, dávající obrazu lehkost a průzračnost."

Uprka od začátku 20. století spolupracoval a přátelil se s celou řadou moravských umělců, například s bratry Mrštíky nebo s architektem Dušanem Jurkovičem. Neuvěřitelné pracovní nasazení je znát i v dílech z tohoto období: maloval plátna se "sociální" tematikou, studie jednotlivých typů místních obyvatel při práci (sekáči, štěrkaři, plečky, hudci) nebo o svátcích, i velké figurální kompozice (poutě, hody).

Joža Uprka: Úvodnice z Velké - Z kostela (1896)

Joža Uprka: Úvodnice z Velké - Z kostela (1896)

Joža Uprka: Štěrkař (1895)

Joža Uprka: Štěrkař (1895)

Výstava ve Valdštejnské jízdárně je členěna podle témat, charakteristických pro celou Uprkovu tvorbu. Základ poskytl sám umělec, když jako nosné prvky života regionu (a tím i svého vlastního díla) uvedl "prácu, radosť, zbožnosť". Tato témata jsou rozšířena o Portrét, Kroje a Alba.

Výstavu doprovází kritická monografie, která analyzuje Uprkovu tvorbu z různých úhlů pohledu: zasazuje jeho dílo do kontextu středoevropského umění, věnuje se možnostem využití jeho díla jako pramene poznání slováckého národopisu apod. Návštěvníci výstavy navíc mohou využít bohatě ilustrovaného tištěného průvodce, shrnujícího nejdůležitější informace o životě a díle Joži Uprky.

Autor:

Mohlo by vás zajímat

24. 2. se uskuteční 91. ročník předávání filmových cen v Los Angeles
23. 3. proběhne předávání filmových cen (Praha, Rudolfinum)
17. 3. bude mít premiéru pořad Za oponou na iDNES KINO


Nejčtenější

Českou stopu v Teorii velkého třesku podporuje představitelka Amy

Mayim Bialik jako Amy Farrah Fowler v seriálu Teorie velkého třesku

V americkém seriálu Teorie velkého třesku, jehož závěrečnou řadu nyní vysílá Prima Cool, se občas objevují odkazy k...

Boris Rösner mi radil, ať Ulici beru, vzpomíná Martin Hofmann z Mostu!

Martin Hofmann v seriálu Most! (2019)

Zatímco se všude mluví o seriálu Most!, sedáme si spolu v šatně pražského Divadla v Celetné. Před pěti minutami...

KOMENTÁŘ: Záhadná postava. Velice spokojený televizní divák

Ze seriálu Most!

Patří do rodiny nadpřirozených bytostí z novodobých pohádek. Na rozdíl od početné armády reptalů ho nikdy nikdo...

RECENZE: Jaromír Hanzlík si napsal telenovelu Léto s gentlemanem

Trailer k filmu Léto s gentlemanem

Na svatého Valentýna utrpěla kina srážku s telenovelou. Kdyby v titulcích filmu stálo Rosamunde Pilcherová a běžel na...

Filmový Freddie Mercury je hit „zbytku světa“, rekordy neláme

Záběr z filmu Bohemian Rhapsody

V Česku i na Slovensku ovládl loni návštěvnost kin. Jak si Bohemian Rhapsody, životopis Freddieho Mercuryho ze skupiny...

Další z rubriky

OBRAZEM: To nejlepší z Czech Press Photo. Prohlédněte si vítězné snímky

2003. Sedlák Jan Rajter s malým Vašíkem na pastvině. (Ibra Ibrahimovič)

Do konce února si návštěvníci pražského Karolina mohou prohlédnout to nejlepší z prestižní fotografické soutěže Czech...

Vítězný snímek Czech Press Photo nemusí ukazovat mrtvé mládě

PŘÍRODA A VĚDA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (single) Lukáš Zeman, volný fotograf –...

Vítězná fotografie ze soutěže Czech Press Photo nemusí podle odborníka na primáty Stanislava Lhoty znázorňovat to, co...

Nerad říkám, že mým tématem jsou černoši. Arthur Jafa poprvé u nás

Motiv z díla amerického umělce Arthura Jafy

Představu o tom, jak zní černošská hudba, má téměř každý. Jak ale vypadá současná černošská vizuální estetika a kde...

Najdete na iDNES.cz