Podle badatelů biografie Stevena Naifeha a Gregoryho Whitea Smithe ho ve francouzském Auvers-sur-Oise v roce 1890 postřelili dva mladíci a není tedy pravda, že by proti sobě obrátil zbraň na poli, kam chodil malovat.
Autoři knihy nazvané prostě Van Gogh: The Life (Van Gogh: Život) ale po více než deseti letech výzkumů považují za reálnější úplně jiný scénář. Podle nich je víc než jasné, že malíř se onoho osudného dne na pole nevydal s úmyslem se zabít. Poté, co prostudovali záznamy se vzpomínkami pamětníků a další dokumenty, se prý jeví jako pravděpodobnější verze, že van Gogha omylem postřelili dva chlapci, kteří ho při práci navštěvovali, a malíř se je pak historkou o sebevraždě snažil chránit před potrestáním.
Fotogalerie |
"O těch dvou klucích, z nichž jeden chodil v kovbojském převleku a měl u sebe kvůli tomu poškozenou pušku, se vědělo, že chodí s Vincentem popíjet. Máme tu tedy pár teenagerů se špatně fungující zbraní, kluka, který si rád hraje na kovboje, a tři lidi, kteří toho nejspíš hodně vypili," shrnul pro BBC argumenty Steven Naifeh.
Potvrzení verze o neúmyslném zabití autoři našli i v lékařských záznamech. Z nich vyplývá, že kulka do malířova hrudníku pronikla šikmo, tedy v úhlu, který vůbec neodpovídá sebevraždě. V kapitole, kterou v knize věnují spekulacím o van Goghově smrti, došli vědci k závěru, že malíř zemřel rukou šestnáctiletého Reného Secretana. Mladíka, který ho obtěžoval a kterého vůbec neměl v lásce.
Když v životopise vysvětlují, proč by van Gogh kryl čin někoho, koho nesnášel, tvrdí, že van Goghovi přišla smrt vhod. Prý cítil, že je břemenem pro svého bratra Thea, který ho živil, a tak smrtelné zranění bral jako osud.
Vincent van Gogh je jedním z nejznámějších moderních malířů, úspěchu se však během svého života nedočkal. Ačkoli žil v nouzi a musel spoléhat na pomoc svého bratra, jeho obrazy se dnes prodávají za stamiliony.
