Václav Cigler byl zakladatelem konceptuálního vnímání skla jako výtvarného objektu a do dějin světového výtvarného umění se zapsal tím, že jako první začal pracovat s optickým sklem. S jeho tvorbou se lidé mohou setkat na různých místech ve veřejném prostoru, třeba i v pražském metru.
Cigler se narodil 21. dubna 1929 ve Vsetíně a po gymnáziu studoval na sklářské průmyslové škole v Novém Boru a Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u Josefa Kaplického. V polovině 60. let minulého století založil na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě ateliér nazvaný Oddelenie skla v architektúre, který vedl. Ve své tvorbě se zaměřoval na plastické objekty z broušeného optického skla, návrhy a realizace světelných struktur a šperků, kresby, projekty do krajiny a kompozice pro architekturu a během svého dlouhého působení ovlivnil charakter českého a slovenského uměleckého skla hned několika posledních generací.
STAŘÍ MISTŘI: Cigler „hledá člověka“, navrhoval však i obložení metra |
„Sklo je materiál magický a v jistém smyslu duchovní. Optické vlastnosti skla jsou pro mne výtvarnými a estetickými prostředky, pomocí kterých mohu divákovi představit svět ozvláštněný o nové tvarové, světelné a barevné podoby,“ říkal Cigler, který za svou tvorbu byl oceněn doma i v cizině.
V březnu 2018 byl například uveden do Síně slávy českého designu, o rok později dostal od ministra kultury za celoživotní výtvarné dílo a pedagogickou činnost Státní cenu.
Ciglerova díla jsou zastoupena v mnoha českých i světových galeriích. Podle jeho návrhů vznikly také interiéry stanic pražského metra, světelné systémy a osvětlovadla v bratislavském Slovenském národním divadle či v Domě kultury v Banské Bystrici a podílel se i na současné podobě Sovových mlýnů v Praze. K jeho realizacím patří i sloup nazvaný Trikolora, který byl odhalený v Litomyšli ke stému výročí vzniku Československa.
