Pražský rodák Pištěk byl dědicem několika uměleckých talentů. Jeho otcem byl ve své době velmi populární herec stejného jména, dědeček Pištěk byl hudebník a divadelník. Matkou Theodora Pištěka byla herečka Marie Ženíšková a pradědeček z matčiny strany byl malíř František Ženíšek, autor první (shořelé) opony Národního divadla.
Pištěk v letech 1948 až 1952 navštěvoval Vyšší školu uměleckého průmyslu v Praze. Poté vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Vratislava Nechleby (1952 až 1959), čestný rok pak strávil v ateliéru Antonína Pelce.
Na kostýmy z Popelky mám dvoje vzpomínky, i ty špatné, vyprávěl Theodor Pištěk |
První filmové kostýmy, džíny a trička, Pištěk navrhl pro film Františka Vláčila Holubice. Pak přišel druhý a třetí film a najednou prý chtěl na kostýmy každý Pištěka. Kostýmní mág „oblékl“ herce v Marketě Lazarové, Údolí včel, Postřižinách. Vytvořil kostýmy například i ke sci-fi komediím Pane, vy jste vdova!, Zabil jsem Einsteina, pánové! či Zítra vstanu a opařím se čajem.
Na kontě má i pohádky, mimo jiné Tři oříšky pro Popelku či Ať žijí duchové, nebo seriály Arabela, Návštěvníci a Pan Tau. Navrhl i řadu divadelních a muzikálových kostýmů (Dracula, Rusalka, Monte Cristo). Na Expo 1967 v Montrealu spolupracoval na výtvarném řešení výstavy Člověk a jeho svět.
„Tady Forman“
Světovou proslulost si Pištěk vydobyl v polovině 80. let. A začalo to nenápadně. Jednou v noci ho vzbudil telefon: „Tady Forman. Hele, troufnul by sis i na nějakej velkej film?“ A přitom s Milošem Formanem údajně tehdy Pištěk neměl skoro žádný kontakt. Pro důvěryhodné zachycení atmosféry doby Mozarta si ale Forman vyžádal právě jeho. Stal se tak Formanovým „dvorním krejčím“ a spolupráce s ním mu vynesla Oscara za Amadea (1984) a Césara za Valmonta (1990).
S Formanem natočil i film Lid versus Larry Flynt (1996). Proslulé byly i jejich cyklistické jízdy po Evropě. V roce 1990 například dorazili spolu z Paříže na kole na MFF do Karlových Varů, kam „přivezli“ představit svého Valmonta.
Za hlavní ve svém životě Pištěk vždy považoval malbu. Jako malíř začínal nejprve s módní strukturální a geometrickou abstrakcí, pak se naopak obrátil k realismu, který až imituje fotografii. „Když vidím obrovskou škodováckou turbínu s těmi lopatkami, je to stejně krásná věc jako dobrá socha,“ tvrdí Pištěk, který do svých prvních obrazů občas zamontoval i rozříznutý kus motoru. Některými jeho obrazy jakoby člověk nahlížel do neznámých bludišť či do útrob vesmírných raketoplánů.
S průřezem Pištěkovy tvorby se mohli například seznámit návštěvníci Veletržního paláce v Praze v roce 2012 na výstavě Ecce homo, kde Pištěk vytvořil i čtyři velké instalace přímo pro tamní prostor. Další velkou retrospektivu měl v roce 2019 v brněnském Domě umění. V roce 2022 se vrátil do Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou s výstavou Senzační realismus, a to po devětadvaceti letech - roce 1993 se zde uskutečnila jeho rozsáhlá výstava.
Po úspěchu Amadea se Pištěk dočkal i několika výstav v USA, například v roce 1985 vystavoval ve Washingtonu, rok na to v Indianopolis a v roce 1987 v New Yorku. V Americe byl tehdy Pištěk díky kostýmům k Amadeovi tak populární, že dostával i nabídky stát se módním návrhářem, což ho ale nezajímalo. Mohl však tehdy v USA zůstat, emigrovat ale nechtěl a vrátil se k ženě a dvěma synům, z nichž jeden, Jan, je též akademický malíř.
Které Pištěkovy filmové kostýmy vás zaujaly?
Otec a syn měli první společnou výstavu v pražské Galerii Villa Pellé od října 2022 do ledna 2023. Loni dílo Theodora Pištěka představila expozice v Galerii umění Karlovy Vary, která byla jedním z doprovodných programů tamního filmového festivalu.
Pištěk proslul také jako automobilový závodník. Již jako osmnáctiletý vstoupil roku 1950 do Autoklubu. Jezdil terénní soutěže, závody do vrchu i na okruzích a v roce 1972 byl dokonce nominován do československého reprezentačního družstva v automobilových soutěžích na okruzích.
Mistr hyperrealistického malířství Pištěk měl přes dvě desítky samostatných výstav a jeho dílo je zastoupeno v řadě galerií a dalších sbírek včetně soukromých v Česku i zahraničí. V listopadu 2020 byl na aukci v Praze vydražen jeho obraz Adieu, Guy Moll za více než 25 milionů korun včetně aukční přirážky. Zlomil tak rekord v aukčním prodeji díla žijícího autora z ČR, který platil pět let.
Filmový Salieri řešil, že v kostýmu nemůže máchat rukama, vzpomíná Pištěk |
V roce 2000 mu udělil prezident Václav Havel medaili Za zásluhy. Byl mimo jiné také držitelem Českého lva za dlouholetý umělecký přínos českému filmu (2004) a v roce 2013 získal na MFF v Karlových Varech Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Pištěk mimo jiné také stál u vzniku Ceny Jindřicha Chalupeckého, jejíž založení v roce 1990 inicioval spolu s Jiřím Kolářem a Václavem Havlem.
Ústředním tématem Pištěkovy tvorby je vztah člověka a technické civilizace. Největší slabost měl však výtvarník pro automobily, které považuje za jeden z nejkrásnějších artefaktů moderní techniky.
Jeho oblíbenou značkou bylo Porsche, svého času propadl i motocyklům. Už od začátku 50. let se Pištěk ostatně věnoval kromě výtvarna i automobilovým soutěžím a závodům na okruzích, v roce 1974 však se závoděním skončil.
Vlastní závodnickou zkušenost promítl do obrazu Adieu, Guy Moll, který pět let držel v ČR aukční rekord žijícího umělce.
