Starý fotograf a nové technologie

  1:00aktualizováno  1:00
Pozoruhodný tvůrce Alois Nožička chválí digitální fotografii. Prý mu otevřela nové světy.

Alois Nožička - fotografie z cyklu Komplementární svědectví (2003 - 2006) | foto: Alois Nožička

Nožička v letech 1959 až 1994 stával za nezpravodajskými kamerami Československé, na konci své kariéry České televize. Dle vlastních slov je podepsán pod asi čtyřmi a půl stovkami převážně dramatických pořadů.

Po celou tu dobu, respektive již od dob kameramanských studií na FAMU fotografoval. Zatímco v televizi si vydělával na chleba, pro fotografickou tvorbu si vyhradil naprostou nepragmatičnost.

Na konci padesátých let Nožička začal snímat v různých zašlých a ztichlých zákoutích opuštěné předměty a struktury povrchů přírodních i uměle vytvořených materiálů a šel s tehdy aktuálním, takzvaným informelním proudem v českém výtvarném umění, jehož součástí byla i abstraktní a surrealistická fotografie.

Zhodnocení této fáze přinesla v roce 2003 publikace Komplementární svědectví, kterou z Nožičkových záběrů exponovaných v období 1958–1965 připravil v Německu působící kunsthistorik Zdenek Primus.

Naproti tomu nynější výstava v čítárně pražského Unijazzu, kulturní organizace alternativnějšího charakteru, představuje Nožičkovy fotografie z posledních pěti let.

Čtenář, který nebude mít možnost vyšplhat se do prostor Unijazzu, sídlícího pod střechou jednoho z činžáků u Václavského náměstí, si může na internetu naklikat stránky www.nozicka.org.

Na nich je dostupný průřez celým fotografovým dílem: od černobílých Komplementárních svědectví přes barevné surrealistické fotokoláže z první poloviny sedmdesátých let a černobílé fotomontáže ženských aktů a snímků struktur z let 1978–1985 až k barevným záběrům z období 2004–2006, přičemž tato aktuální sestava se v nemalé míře kryje s tou, která je instalována v Unijazzu.

Pravda, Nožičkovy internetové stránky nabízejí díla v nevalném rozlišení a s nepřehlédnutelným vsazením autorova jména do každého obrazu; snad to má být obrana proti stažení, jenže tohle se dá ošetřit jinak a lépe.

Nejnovější tvorbu Aloise Nožičky je možné označit za spirálovitý návrat do výchozích pozic (což automaticky neznamená na vyšší úroveň), za cestu jinudy tamtéž, do krajin "komplementárních svědectví".

O tom se právě na internetu může dobře přesvědčit i ten, kdo nevlastní autorovu publikaci z roku 2003. Podobnost motivů se blíží shodě – tenkrát i dnes se u Nožičky vyskytují jakési hmotné nakupeniny zmaru, proměny anorganických předmětů v "organické" tvory.

Poněkud přibarveno
V textu, který tvůrce připojil do výstavně ne zrovna ideálních prostor Unijazzu (i tak za ně díky), opěvuje zobrazovací možnosti nových technologií: digitálního záznamu a jeho následné úpravy v počítači, které mu prý umožňují mít na výsledné fotografii přesně to, co tam mít chce. Téměř to vyhlíží, jako kdyby Alois Nožička teprve teď držel v rukách to, po čem celý život toužil.

V obsáhlém rozhovoru, který fotograf poskytl únorovému číslu časopisu UNI, je poněkud střízlivější: "Počítačová grafika nebo digitální fotoaparát jsou bez poezie, dávají vám sice větší možnost manipulace, ne smyslu, ale podtržení formy nebo tvaru – ale musíte je dokázat ovládnout ke své vůli."

Nicméně ono "podtrhávání" formy či tvaru si Nožička nyní evidentně užívá, vypadá to, že dostal novou chuť do focení. Není zdaleka sám: digitální fotografii "řeší" mnozí současní fotografové včetně těch, do nichž by to ani znalec takzvaně neřekl, a probouzejí své zemdlévající oči k novým pohledům.

Osvěžení zraku novými technologiemi je však jedna věc a tvorba, která přináší nové vidění skutečnosti, věc druhá.

Nahlédnuto v souvislostech: zatímco čtyřicet a více let stará Nožičkova "komplementární svědectví" byla už v době svého vzniku na špici "abstraktizující" linie tuzemské fotografie a nutno je poměřovat s díly takových tvůrců, jakými byla Emila Medková či Vilém Reichmann, nynější soubor je inovací již nalezeného.

Samozřejmě, tato formulace může být dneska ve fotografii aplikována téměř na vše, ale i tak – je navýsost sympatické, že Alois Nožička zkouší nové postupy záznamu, ovšem jeho vlastní nadšení z "digi" zatím není úměrné výsledku.

Ten je totiž technologicky nový, ovšem roli, kterou před bezmála půlstoletím sehrávala "komplementární svědectví", dnes sehrávají práce zcela jiného druhu, než jsou Nožičkovy diptychy a triptychy představené v Unijazzu.

Autoři: ,

Nejčtenější

TELEVIZIONÁŘ: Herecký král filmu Schmitke objevuje Babylon Berlín

Ze seriálu Babylon Berlín

I když osobně zůstal u nominace, před čtyřmi lety německý herec Peter Kurth s kolegy nadšeně slavil ceny české filmové...

Zemřela Marie Kyselková, představitelka Princezny se zlatou hvězdou

Marie Kyselková a Josef Zíma v pohádce Princezna se zlatou hvězdou (1959)

Ve věku 83 let zemřela Marie Kyselková, kterou proslavila role princezny Lady v pohádce Princezna se zlatou hvězdou....

KOMENTÁŘ: Takže opět boduje Ordinace, Všechnopárty... A co novinky?

Ze seriálu Strážmistr Topinka

Televizní svět by občas potřeboval tlumočníka do prozaické řeči smrtelníků. Například již začalo vysílání podle...

TELEVIZNÍ CENY: Máte poslední možnost volit nejlepší seriál či film

TELEVIZNÍ CENY iDNES.cz

Na portálu iDNES.cz máte v pondělí poslední možnost hlasovat ve čtvrtém ročníku televizních cen. Čtenáři mohou vybrat...

VIDEO: Hra o trůny naposledy. Osmá řada bude mít premiéru v dubnu

John, Aria a Sansa se v teaseru na GoT sešli v hrobce Starků

Dlouhé čekání je u konce. Televize HBO odhalila datum premiéry poslední řady seriálu Hra o trůny. Arya Starková, Jon...

Další z rubriky

Czech Press Photo zná vítěze. Zaujala orangutanice i Babišův polibek

PŘÍRODA A VĚDA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (single) Lukáš Zeman, volný fotograf –...

Fotografií roku se v prestižní soutěži Czech Press Photo stal snímek orangutaní matky s umírajícím potomkem. Jeho...

Tata Bojs na výstavě ke třiceti letům kapely ukážou i starou zkušebnu

Tátomam I, 2006

Výstavy věnované hudebním kapelám nejsou ničím výjimečným. Většinou jejich tvůrci poskládají memorabilie od nástrojů a...

Nerad říkám, že mým tématem jsou černoši. Arthur Jafa poprvé u nás

Motiv z díla amerického umělce Arthura Jafy

Představu o tom, jak zní černošská hudba, má téměř každý. Jak ale vypadá současná černošská vizuální estetika a kde...

Najdete na iDNES.cz