Jednadevadesátiletý sochař Karel Malich se svými "dráty" v pražském ateliéru

Jednadevadesátiletý sochař Karel Malich se svými "dráty" v pražském ateliéru | foto: Jiří Benák

STAŘÍ MISTŘI: Karel Malich použil na plastiky i pletivo z králíkárny

  • 6
Novátor abstraktního umění Karel Malich se narodil 18. října 1924 v Holicích na Pardubicku. Jeho dědeček byl kamenosochařem, výtvarnému umění se okrajově věnoval i jeho tatínek. A tak měl Malich o svém budoucím povolání jasno už od mládí.

Přesto existovala šance, že se výtvarníkem nestane - coby dospívající chlapec byl velmi šikovným všestranným sportovcem. Úspěchy sbíral jako hokejista, fotbalista a házenkář, věnoval se také atletice.

SERIÁL Staří mistři

Hned po válce ho přijali na pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (1945–1950), poté přestoupil na Akademii výtvarných umění, kde studoval grafiku u profesora Václava Silovského.

V počátcích umělecké kariéry se Malich věnoval malbě. Jasnými temperovými barvami maloval krajinu v okolí rodných Holic. Jako motiv tehdy často posloužil nedaleký kopec Kamenec, místo výtvarníkových dětských her. Zpočátku byly jeho obrazy pojaty kubisticky až expresionisticky. Následovaly malby a kresby, u kterých postupně došlo jak ke tvarovému zjednodušení, tak i k přechodu k čisté abstrakci.

Bolest ze ztráty otce v roce 1962 přinesla do Malichovy tvorby změnu. Výtvarný projev se minimalizoval na co nejjednodušší geometrii. Od konce šedesátých let začal vedle kresby tvořit také reliéfy a plastiky, ve kterých se zabýval otázkou světla a neustávajícího toku energie.

Drát jako materiál pro plastiku Světlo - vzduch (později přejmenováno na Kosmické vejce) objevil v roce 1974. Právě drátěné plastiky Karla Malicha světově proslavily. „Hlínu jsem od začátku neměl rád, a tak jsem později začal dělat z drátů,“ vysvětluje zvolený materiál Malich.

Sochař Karel Malich

Ve druhé polovině 70. let jich vzniklo asi čtyřicet a kromě drátu k nim použil třeba i část pletiva ze strýcovy staré králíkárny. Zohýbané pozinkované a hliníkové dráty k sobě přivazoval provázky a výsledné objekty zavěšoval do prostoru (později je také upevňoval k pevné základně). Od poloviny osmdesátých let se soustředil především na pastely, zabýval se v nich nejčastěji světelnými vizemi. V poslední době se vrátil ke kovu v sérii tvarově jednoduchých nástěnných a závěsných plastik, které vznikly podle jeho starších kreseb.

Malichovy práce v minulosti vystavila jak česká, tak světová muzea a galerie. Mezi mnoha jinými například Centre Georges Pompidou v Paříži (1989), Martin-Gropius-Bau v Berlíně (1994), Národní muzeum umění Číny v Pekingu (2010) nebo Muzeum moderního umění v New Yorku (2011). V roce 2013 mu uspořádala Galerie Zdeněk Sklenář velkou retrospektivní výstavu v Jízdárně Pražského hradu.

Karel Malich žije i tvoří v pražské Uhříněvsi. Navzdory pokročilému věku se s manželkou Hanou pustili do stavby nového domu.

(Doplnění: Výtvarník Karel Malich zemřel 24. října 2019. Jen pár dnů po svých pětadevadesátých narozeninách.)