První rekapituluje dějiny galerie, druhá představuje to nejlepší z galerijních sbírek. Výstavy v bratislavském Esterházyho paláci jsou nazvané 60 let otevřeno a 111 děl SNG a trvají do 5. října.
Co nikdo nechtěl
Výstavu 60 let otevřeno kurátorka Alexandra Kusá umístila do prvního a druhého patra paláce. Mezi více než 300 exponáty nechybí nejdůležitější dokumenty, počínaje zakládací listinou a konče plány a vizuální dokumentací plánované rekonstrukce budovy.
Návštěvníci mohou vidět mimo jiné díla nakupovaná za normalizace - portréty Lenina nebo Gottwalda v beranici. Místo suchopárných popisků se návštěvník dozví, že podobná díla se vedení galerie po revoluci pokusilo prodat na aukci. Marně. Nikdo je nechtěl.
Nejsou tu však jen propagandistické obrazy, ale i díla, která byla kdysi na nátlak ÚV KSČ a Svazu výtvarných umělců sundána. Jde například o pět obrazů Imricha Weinera Krála, kterému bylo dopisem přikázáno, aby je ze stěn galerie odstranil.
Nynější přehlídka ukazuje nejen tyto obrazy, ale i "inkriminovaný" dopis a malířův deník, kam si celou událost zaznamenal. Poučný je i příběh abstraktní krajiny Františka Kupky Studie motivu z roku 1920. Cenný obraz byl z galerie kvůli jeho špatnému umístění odcizen. A tak tu dnes visí alespoň kopie.
Expozice nezapomíná na největší osobnost galerie - prvního ředitele Karola Vaculíka, který přešel do Bratislavy v roce 1962 z Národní galerie v Praze a za jehož éry se SNG těšila vzmachu mezinárodní spolupráce. Inscenované příběhy vypovídají o jeho zásluhách i šlápnutí vedle - například když byl přesvědčen o tom, že slovenská galerie vlastní neznámého Tiziana.
Nechtělo se mu však radit se s dalšími odborníky, a tak zpráva o neznámém obrazu slavného italského malíře ve slovenské státní sbírce proletěla Evropou. Nakonec však badatelské studie ukázaly, že autorem obrazu je španělský malíř z devatenáctého století.
Čím se galerie chlubí
Za zvýšenou pozornost pak stojí také obskurní část expozice, u které se baví mnoho návštěvníků. Představuje dvanáct párů odlitků posmrtných rukou a tváří zasloužilých umělců z padesátých let. Úplný hollywoodský chodník slávy!
Ve třetím poschodí se galerie pyšní svými nejlepšími exponáty. Výstava 111 diel zo Slovenskej národnej galérie v koncepci kurátorů Dušana Burana a Kataríny Mullerové přináší na světlo díla považovaná za nejznámější, nejhezčí a nejlepší ze sbírek SNG od 13. století až po moderní a současné umění a architekturu.
Klenoty tu představují díla, která mohou konkurovat sbírkám zahraničních muzeí: od Simona Voueta, Albrechta Dürera, Hanse von Aachena či Andyho Warhola. Mezi ikonickými díly slovenské moderny nechybějí obrazy Fully, Galandy, Benky. Výběr reflektuje i současné umění třeba objekty a instalacemi Romana Ondáka a Vladimíra Havrilly.
Na podzim připravuje SNG také velkou výstavu v Praze, s podtitulem 20. století ve slovenském výtvarném umění. V rámci oslav 90. výročí založení Československa bude slavnostně zahájena 27. října v Jízdárně Pražského hradu.
