náhledy
Roku 1910 se Alfons Mucha vrací do rodné země a pronajímá si část zámku na Zbirohu, kde započíná práce na Slovanské epopeji. Na snímku Smrt Komenského v Naardenu (1670), (1918, vaječná tempera, olej, plátno, 405 x 620 cm).
Autor: Národní galerie v Praze
Muchovým cílem bylo vytvořit dílo, které národu pozvedne sebevědomí a probudí hrdost. Zároveň chtěl celému světu ukázat kvality českého národa a Slovanů obecně. Na snímku Bratrská škola v Ivančicích (1578), (1914, vaječná tempera, olej, plátno, 610 x 810 cm).
Autor: Národní galerie v Praze
Odborníci často píší, že chtěl dát Čechům to, co dal Alois Jirásek literatuře a Bedřich Smetana hudbě. Na snímku Hájení Sigetu Mikuláčem Zrinským (1566), (1914, vaječná tempera, olej, plátno, 610 x 810 cm).
Autor: Národní galerie v Praze
„Účelem mého díla nikdy nebylo bořit, ale stavět, klást mosty, neboť nás všechny musí živit naděje, že celé lidstvo se sblíží, a to tím snáze, dobře-li se pozná navzájem,” říkával Mucha. Na snímku Husitský král Jiří z Poděbrad (1462), (1923, vaječná tempera, olej, plátno, 405 x 480 cm).
Autor: Národní galerie v Praze
Historická rešerše stála mimo jiné na dílech Františka Palackého nebo J. L. Píče. Na snímku Petr Chelčický u Vodňan (1420), (1918, vaječná tempera, olej, plátno, 405 x 610 cm).
Autor: Národní galerie v Praze
Dvacet vyobrazení mimo jiné zahrnuje kusy věnované králi Přemyslu Otakarovi II., husitskému králi Jiřímu z Poděbrad, Husovu kázání v kapli Betlémské nebo také zrušení nevolnictví na Rusi (na snímku).
Autor: Národní galerie v Praze
V Praze se Slovanská epopej představila poprvé v roce 1928. Některé první části cyklu však mohli Pražané vidět již o devět let dříve v Klementinu. Na snímku Po bitvě na Vítkově (1420), (1923, vaječná tempera, olej, plátno, 405 x 480 cm).
Autor: Národní galerie v Praze
Na začátku druhé světové války se Slovanská epopej nacházela v bývalé kapli holešovické školy U studánky, kde chtěl Mucha pracovat na jejích opravách. V červenci 1939 však umřel. Na snímku Schůzka na Křížkách (1419), (pravé křídlo triptychu Kouzlo slova – Podobojí, 1916, vaječná tempera, olej, plátno, 620 x 405 cm)
Autor: Národní galerie v Praze
Bezpečně byl cyklus před nacisty schován až v roce 1943, kdy jej umístili na zámek Slatiňany u Chrudimi. Některé zdroje však dodnes mylně uvádí, že válku epopej přečkala v Zemském archivu. Na snímku Husovo kázání v kapli Betlémské (1412), (střed triptychu Kouzlo slova – Pravda vítězí, 1916, vaječná tempera, olej, plátno, 610 x 810 cm).
Autor: Národní galerie v Praze
Padesátá léta obrazy strávily v Moravském Krumlově, kde tamní obyvatelé pracovali na jejich restaurování. Na snímku Po bitvě u Grunwaldu (1410), (1924, vaječná tempera, olej, plátno, 405 x 610 cm)
Autor: Národní galerie v Praze
V srpnu 1963 práce na jejich obnově ustaly a Slovanská epopej zamířila na zdejší zámek. Na snímku Milíč z Kroměříže (1372), (levé křídlo triptychu Kouzlo slova – Klášter z nevěstince, 1916, vaječná tempera, olej, plátno, 620 x 405 cm).
Autor: Národní galerie v Praze
Obrazy Alfons Mucha původně daroval Praze pod podmínkou, že je město vystaví na vlastní náklady v budově výslovně vystavěné k tomuto účelu. To se však doposud nepovedlo. Na snímku Korunovace cara srbského Štěpána Dušana na cara východořímského (1346), (1923, vaječná tempera, olej, plátno, 405 x 480 cm).
Autor: Národní galerie v Praze
Podle nejnovějšího plánu by celá Slovanská epopej měla zamířit do nově postavené přístavby Lapidária Národního muzea na pražském Výstavišti. Na snímku Král český Přemysl Otakar II. (1261), (1924, vaječná tempera, olej, plátno, 405 x 480 cm).
Autor: Národní galerie v Praze
Do zahraničí se cyklus poprvé vydal loni. K vidění byl v Tokiu, kde si jej prohlédlo za pouhé tři měsíce 650 tisíc diváků. Na snímku Car bulharský Symeon (1923, vaječná tempera, olej, plátno, 405 x 480 cm).
Autor: Národní galerie v Praze
Výstava se tak stala celosvětově nejnavštěvovanější výstavou umělce z devatenáctého století za rok 2017. Na snímku Zavedení slovanské liturgie (1912, vaječná tempera, olej, plátno, 610 x 810 cm).
Autor: Národní galerie v Praze
Expozice v Obecním domě, kde Alfons Mucha navrhl také Primátorský salonek, představuje především obrazy menších rozměrů, které vznikly během první světové války a po ní. Na snímku Slavnost Svantovitova na Rujaně (1912, vaječná tempera, olej, plátno, 610 x 810 cm).
Autor: Národní galerie v Praze
Tehdy totiž musel kvůli omezeným dodávkám plátna z Belgie pozměnit rozměry díla. Na snímku Slované v pravlasti (1912, vaječná tempera, olej, plátno, 610 x 810 cm).
Autor: Národní galerie v Praze
Slovanská epopej je od minulého týdne znovu k vidění v Praze. Galerie hlavního města Prahy tentokrát jedenáct obrazů ze slavného cyklu Alfonse Muchy umístila do Obecního domu. Naposled bylo dílo v tuzemsku k vidění ve Veletržním paláci. Výstava potrvá do 13. ledna 2019.
Autor: Národní galerie v Praze
Práce na Slovanské epopeji trvaly Afonsu Muchovi dlouhých osmnáct let. To však nezahrnuje roky, kdy o svém velkolepém díle pouze uvažoval. Na snímku Přísaha "omladiny" pod slovanskou lípou (1926 (nedokončeno), vaječná tempera, olej, plátno, 405 x 480 cm)
Autor: Národní galerie v Praze
Osudným se Muchovi stalo setkání s americkým podnikatelem a mecenášem Charlesem R. Cranem, který se nabídl, že jeho umělecký sen zafinancuje. Na snímku Mont Athos (1926, vaječná tempera, olej, plátno, 405 x 480 cm).
Autor: Národní galerie v Praze