Sláva barokní Čechie: války

7. září 2001 0:38

Výstava Sláva barokní Čechie, která probíhá v pěti výstavních prostorách Národní galerie v Praze, si klade za cíl představit umění, kulturu a společnost barokních Čech a poopravit hodnocení této epochy jako období "temna". Postupně představujeme jednotlivé expozice.

Druhá část výstavy se nachází v Klášteře sv. Jiří a nese název Barokní velmoc. Věnuje se vztahům českých stavů s habsburskou dynastií a válkám, které podunajská monarchie vedla v 17. a 18. století. Vedle portrétů příslušníků vládnoucí dynastie a vlivných šlechticů, vyobrazení významných bitev a politických událostí je tu k vidění množství archivních dokumentů, zbraně, vyznamenání a medaile, ale také třeba standardy českých pluků ukořistěné Švédy během třicetileté války, které na výstavu zapůjčilo vojenské muzeum ve Stockholmu.

Pobělohorské Obnovené zřízení zemské znamenalo konec politické moci stavů a nástup absolutismu. Šlechta přestala být politickým protihráčem panovníka a napříště mohla získat moc a hodnosti jen v jeho službách. Když utichly boje a zmatky třicetileté války, uměřené příslušníky nové aristokracie už ani nenapadlo, že by tomu mohlo být jinak. Panovníkova nedůvěra k Čechům opadla a čeští šlechtici se od půle 17. století začali výrazně uplatňovat ve státnických a diplomatických funkcích. Mezi významné osobnosti té doby, které jsou na výstavě připomenuty, patřili uměnímilovný Humprecht Jan Černín z Chudenic, nejvyšší purkrabí Bernard Ignác z Martinic a vynikající diplomat Jan Václav hrabě Vratislav z Mitrovic.

Sláva barokní Čechie:
Barokní velmoc

Národní galerie, Klášter sv. Jiří, Pražský hrad - Jiřské náměstí.

Koncepce a výběr exponátů: generální kurátor výstavy Vít Vlnas.

Kurátorka: Marcela Vondráčková.

Výstava trvá do 28. října 2001.

Informace o vstupném naleznete ZDE.

V druhé části expozice jsou vystaveny obrazy a předměty vztahující se k válkám - od stavovského odboje v letech 1618-20 přes třicetiletou válku, boje s Turky až po zápas o dědictví Marie Terezie. Bezmála sto let, od Vestfálského míru z roku 1648 po obsazení Prahy francouzsko-bavorským vojskem v listopadu 1741, se sice přímo v Čechách nebojovalo, ale habsburská monarchie jako celek byla ve válce prakticky po celou tuto dobu. Na západě Habsburky ohrožovala rozpínavost bourbonské Francie a od jihovýchodu na říši opakovaně útočili osmanští Turci. Ještě v roce 1683 byla málem dobyta i sama Vídeň. K záchraně města tehdy přispěl i český šlechtic Kašpar Zdeněk Kaplíř ze Sulevic, vnuk jednoho ze sedmadvaceti českých pánů popravených v roce 1621 na Staroměstském náměstí, který je na výstavě představen reprezentativním portrétem a několika osobními věcmi.

Boje s Turky na výstavě připomíná i pravý turecký stan; nejde však o válečnou trofej jako v případě tureckých stanů dochovaných ve Vídni a v Budapešti. Z Turecka jej roku 1616 přivezl Heřman Černín z Chudenic, který byl císařem Matyášem vyslán do Istanbulu, aby tam jednal o prodloužení původně desetileté smlouvy o příměří s osmanskou říší. Jednání bylo úspěšné a klid zbraní byl sjednán na dalších dvacet let. Na důkaz přízně zahrnul sultán Ahmed I. Černína množstvím darů, mimo jiné i tím vystaveným stanem.

Sláva barokní Čechie 1

Sláva barokní Čechie 2

Sláva barokní Čechie 3