Podle kurátora výstavy Jana Mlčocha byl Alois Zych (1874–1943) jednou z nepřehlédnutelných osobností při prosazování moderní fotografie v českých zemích. Vystudoval Vysoké učení technické v Praze a jeho první fotografické pokusy spadají již do roku 1904.
V roce 1908 se stal jedním ze zakladatelů Klubu fotografů amatérů (KFA) na Královských Vinohradech. V následujících desetiletích patřili k nejaktivnějším členům klubu Robert A. Šimon, Jan Srp, Augustin Myška, Josef Stanislav Krofta, Přemysl Koblic, Josef Pelech, Josef Voříšek a z mladších Ladislav Sitenský.
Významnou akcí KFA byla v roce 1911 klubová výstava, kde Zych vystoupil v domácích poměrech s dosud nevídaným tématem, ženským aktem. V té době snímky znamenaly velice odvážnou sondu do intimní autorovy sféry – na fotografiích je zachycena Zychova manželka Hedvika a na některých i její sestra. Autorova tvorba ale byla přijata kladně, kritika uváděla, že Zych podává krásu lidského těla decentně a dávala jeho fotografie za příklad.
Po vzniku Československa Zych působil jako vrchní technický rada na ministerstvu veřejných prací a mohl se věnovat svému koníčku s ještě větší intenzitou. Ve 20. letech se stal jedním z prvních stoupenců nemanipulované fotografie podle příkladu Drahomíra Josefa Růžičky, který byl čestným členem KFA.
Postojem se tak zařadil mezi mladší kolegy Jaromíra Funkeho či Josefa Sudka. Avantgardní experimenty Zycha nezaujaly, věnoval se krajinářské tvorbě i dalším žánrům v duchu aktuální fotografie propagované klubovým kolegou Jiřím Jeníčkem.
