TIP TÝDNE
Výstava nazvaná Lucas Cranach a české země je exkluzivním titulem, kterým vyvrcholí výstavní program Pražského hradu v závěru roku 2005. Malířské dílo Lucase Cranacha st. (1472 – 1553) patří k největším chloubám významných světových uměleckých sbírek.
Konání výstavy na Pražském hradě není nijak náhodné. Zdá se, že právě v českých zemích patří kolekce cranachovských obrazů mimo německy mluvící země dokonce k nejpočetnějším.
Dominantou výstavy se stává téma, které je s kulturněhistorickým prostředím Pražského hradu bytostně spjaté. Je jím tzv. Pražský oltář namalovaný Lucasem Cranachem st. a jeho wittemberskou dílnou pro katedrálu sv. Víta, Václava a Vojtěcha někdy kolem roku 1520.
V rámci výstavy proběhl pokus zrekonstruovat původní podobu tohoto oltáře na základě několika fragmentů rozptýlených v našich i zahraničních sbírkách poté, co bylo toto impozantní dílo v roce 1619 během bouřlivých událostí v katedrále zničeno luterány.
STOJÍ ZA NÁVŠTĚVU
V pražském Českém muzeu výtvarného umění probíhají souběžně dvě výstavy, které končí 27. listopadu.
Oldřich Smutný. Výstavu Oldřicha Smutného pořádá ČMVU u příležitosti letošních autorových 80. narozenin. Smutný patří ke generaci, která po druhé světové válce odmítla nabízející se ideologické požadavky metod socialistického realismu a hledala zpřetrhané souvislosti s evropskou výtvarnou tvorbou. Jeho tvorba se až do dnešních dnů odvíjí ve výrazné barevnosti s osobitým lyrickým akcentem.
Lubomír Jarcovják. Autor se věnuje práci s papírem, který se mu časem stal spíše než plochou pro grafický projev materiálem, v něž se rodí objekty jako by vynášené z hlubiny času či tajemného prostoru nepoznané civilizace. V posledních letech však nabývá v tvorbě Lubomíra Jarcovjáka vrchu práce s oproštěnými onumentalizovanými formami vytvářenými v betonu.
CO SE DĚJE
Změna! Sídliště Dědina v Praze 6 změní vzhled. Podle architektonického návrhu před místní základní školou a obchodním centrem vznikne náměstí, budou tam nové cesty, místa pro odpočinek a hru dětí, zeleň i vodní prvky. Plán také předpokládá výstavbu hromadných garáží, základní škola bude celkově opravena. Práce by měly skončit v roce 2007.
Krásný hmyz. Asi největší brouci v Čechách se rodí v dílně Petra Svobody z Křemže na Českokrumlovsku. Pětatřicetiletý muž vyřezává z lipového dřeva věrné napodobeniny těchto živočichů, některé mají délku až půl metru. "Já si je vlastně nenavrhuju, takoví doopravdy žijí. I to je důvod, proč je vyřezávám - aby si lidé všimli jejich krásy," řekl Svoboda, který je povoláním strojař a k neobvyklému hobby se dostal přes modelaření.
NA POSLEDNÍ CHVÍLI
Pražská galerie Futura vystavuje do 6. listopadu dva umělce.
Solid Painter. K příležitosti své výstavy ve FUTUŘE vytvořil Viktor Kopasz nové fotografické práce z jeho deníků, které se vyjadřují k tématu identity a vysídlení. Název Solid Painter zvolil autor záměrně, aby tím byl zamlžen fakt, že se jedná o výstavu fotografií. Solid Painter je pouze jednou z částí z rozsáhlého a unikátního cyklu deníků Kertelö, na kterém autor pracuje posledních pět let.
Ill Gotten Gains. Dílo česko-amerického umělce Jana J. Kotíka se stále více dotýka vztahů mezi penězi a silou, které se prolýnají celou historií. Soustředí se na ty, kteří mají finanční prospěch z válek, at’ už jsou to jednotlivci, podniky nebo celé státy. V posledních měsících se také věnoval vnitřním kulturním a politickým vztahům mezi Evropou a Spojenými státy.
MUZEJNÍ KOUTEK
Tajemný jednorožec. Výstava v Moravském zemském muzeu v Brně ukazuje, jak významnou úlohu sehrály zkameněliny v mytologii, filozofii, náboženství, umění i vědě a kolik významných osobností se jimi zabývalo. Pro pravěkého člověka byly zkameněliny amuletem, pro antického myslitele výsledkem působení hvězd, pro učeného jezuitu svědky biblické potopy, pro Darwina důkazem vývoje života na Zemi. Výstava končí 5. listopadu.
