František Foltýn: Přívoz

František Foltýn: Přívoz | foto: Otto Palán

Polámaný svět malíře Foltýna

Spolu s Františkem Kupkou a Josefem Šímou nejvýznamnější český abstrakcionista – tak by se dal ve zkratce představit František Foltýn (1891–1976), malíř, jehož rozsáhlou retrospektivu nyní hostí sály Moravské galerie v Brně.

Výstava má podtitul Košice–Paříž–Brno: jde o tři města, v nichž Foltýn strávil podstatnou část svého života a která formovala jeho výtvarný rukopis.

Než se propracoval k bezpředmětné malbě, jež nynější expozici jednoznačně dominuje, pobýval na Slovensku a Podkarpatské Rusi, kde maloval krajinné a figurativní scény v kuboexpresionistickém stylu.

Těmto plátnům dominují ostře lomené tvary a těžká plná barevnost; autor tu zhodnocuje zkušenost s díly Henriho Matisse (Ženy u vody, 1923), Emila Filly (Dostojevskij, 1922), ale přijímá též vlivy strohého konstruktivismu, nebo naopak robustního výrazu Fernanda Légera.

Náboj jeho prací je často sociální – motivy budování a názvy jako Imperialismus nebo Nezaměstnaní odrážejí Foltýnovy sympatie ke komunistické straně, do níž vstoupil v roce 1923.

O rok později odchází malíř do Paříže, kde během deseti let vytvoří svá vrcholná díla. Ačkoliv se záhy seznamuje s Františkem Kupkou, jenž patřil k průkopníkům světové nefigurativní malby, a navštěvuje jeho přednášky – první abstraktní kresby, akvarely a oleje, které vytvoří, jsou jiné povahy.

Ladné, nevýbojné, skoro uzavřené tvary. Foltýnova plátna si, byť nemají žádnou realistickou předlohu, stále drží jakési těžiště, střed, k němuž se upíná divákova pozornost.

Malíř své obrazy nechával bez názvů, což v galerijních sálech umocňuje dojem, jako by se motivy přelévaly z jednoho plátna do druhého.

Hornické zátiší
Ve čtyřiatřicátém roce se Foltýn usazuje v Brně. Malířova deziluze z minimálního zájmu, který zdejší umělecké kruhy jevily o abstrakci, jej dovedla k rozhodnutí znovu oživit své kořeny.

Zpočátku maluje přízračně temné a pusté výseky venkovských krajin. Později se jeho paleta prosvětluje a Foltýn přestupuje na pozice socialistického realismu. Vznikají plátna Studie k Únoru (1950) či Hornické zátiší (1964) – a malíř získává titul Národního umělce a Řád práce.

Dílo Františka Foltýna sice svébytně zazářilo jen na ploše jednoho desetiletí, a k tomu v cizině – ale jeho výrazová magie platí i po sedmdesáti osmdesáti letech. A naštěstí je brána v potaz už i v jeho domovině.

František Foltýn: Košice–Paříž–Brno
Pražákův palác, Brno. Výstava trvá do 15. února 2008, vstupné 80 korun.
Hodnocení MF DNES: 80 %