-Pomyslným symbolem výstavy je osminohá kočka, kterou vygenerovala umělá inteligence. Více však nedávno otevřenou expozici vystihují všudypřítomné obrazovky, blikající ze šera místností, a odlesky videa.
První část Poetics of Encryption Černé místo „ohledává rysy nového podsvětí: mechanické planety, jejíž prvek je protkán kabely a vzduch naplněn elektromagnetickými signály, a kterou obklopují satelity a senzory“. Na tomto místě jsme uvěznění a zamčení bez klíče.
Na jednom z videí v této sekci expozice se řetězí výsledky vyhledávání podle obrázků na Googlu. Oblečení se vmžiku mění v boty a brýle v židle. Jiné video ukazuje, jak se italský umělec Nico Vascellari nechal uspat a jeho bezvládné tělo viselo nad zamlženým horským masivem, zatímco s ním létal vrtulník. Ve video kabince moderní Orfeus hledá svou Eurydiku. Tentokrát však nikoli v podsvětí, ale na Google Street View a Google Earth.
Noční můra dle AI
Druhá část Černá díra evokuje otázku, jaký je život ve stínu datové stopy? Co znamená smrt, když digitální tělo žije dál? Černá díra vtáhne vše dovnitř a věci se tam deformují. Nejasnou hranici mezi životem a smrtí znázorňuje například virtuální komunikace mezi matkou a jejím zesnulým dítětem. Tady se expozice dotýká už žité skutečnosti. V Číně údajně už něco takového nabízí pohřební služba.
Černá skříňka je na výstavě i ztělesněna v podobě pravidelného černého útvaru, do něhož se nedá dostat, ale při dotyku má vibrovat. S konceptem tzv. black boxu přišel už v polovině minulého století německý matematik Wilhelm Cauer.
Spočívá v tom, že technologie nejsme schopní pochopit, protože korporace, které je vyrábí, si střeží své know-how, i když se zaštiťují slovy o transparentnosti. I kdyby ho veřejnosti prozradily, laik by stejně nic nepochopil – například jak funguje umělá inteligence. „Nacházíme se v době technologických oligarchií. Nesouhlasím s tím, co dělá Elon Musk, Mark Zuckerberg a Jeff Bezos,“ poznamenal k tomu Samman.
Na výstavě Poetics of Encryption jsou k vidění zdravotnická křesla, sedačky z airbusu s obrazovkami, 24 metrů dlouhý diagram, archiv memů, klec pro pracovníky a pracovnice Amazonu nebo Noční můra dle AI: báseň ze sbírky Kvílení Allena Ginsberga, kterou recitují avataři a na pozadí běží například televizní zprávy.
Díla vytvořilo více než 30 umělců z celého světa – Evropy, ale i Brazílie, Spojených států, Austrálie, Kanady nebo Íránu. Některé jejich výtvory nejsou ani dva roky staré. „Když stavíte skupinovou výstavu, je to jako dávat dohromady kapelu,“ poznamenal kurátor.
Historický milník AI. První umělecké dílo robota se vydražilo za milion dolarů |
„Místo toho, abychom byli osvícenější, vstupujeme spíš do temné doby. Hledáme však obrazy a příběhy, které nám mají pomoci pochopit současnou situaci,“ řekl Samman. Výstavu inspirovala Sammanova kniha Poetika kódování: umění v technocénu, kterou dle svých slov začal psát na začátku pandemie covidu-19. Rozdělení výstavy kopíruje její kapitoly a titul dal expozici i jméno.
Teoretik umění Samman se v ní zabývá kořenem slova kódování (enkrypce), které odkazuje na záměrnou nebo nechtěnou skrytost. Titul je už přeložený do češtiny a galerie ho vydává ve spolupráci s Goethe-Institutem.
I samotná výstava má českou stopu. Pro její pražskou verzi vybral Samman několik tuzemských umělců – kolektiv BCAA system a sochaře Dušana Zahoranského. Rovněž zařadil společné dílo Daniela Burdy, Františka Feketeho a Anežky Horové.
Výstavu je možné zhlédnout od úterý do neděle od 10 do 18 hodin, ve čtvrtek až do 20. hodiny večer. Galerie Rudolfinum nabízí i edukační program pro žáky základních a středních škol i nedělní výtvarné dílny pro děti od 5 do 14 let. Konají se každých 14 dnů.
Expozice o moci technologií má svého technologického partnera, obrazovky dodala firma Samsung.
Kurátor Samman představuje výstavu Poetics of Encryption:
