Pavlíkovy tvůrčí začátky souvisejí s umělecky silnou generací 70. let. Později, v roce 1985, se podílel na Volném seskupení 12/15 - Pozdě, ale přece. Ve skupině byli například Michal Rittstein, Vladimír Novák, Kurt Gebauer nebo Jiří Načeradský.
Různým ztvárněním poutnic Pavlík, jeden čas využívající také pseudonym Pavel Petřík, pod nímž psal teoretické práce, zachycuje proměny civilizace.
Do dob před vznikem civilizace návštěvníka podle Pavlíka zavede obraz levitujících kamenů. Motiv poutnice pak provází až k soumraku civilizace a jejího konce. Následuje apokalypsa. „A potom je tam obraz Nový začátek,“ řekl v pondělí Pavlík, který nyní cítí úzkost z chaosu.
Únik od těžkého osudu v obrazech. Dílo Kodovské vystavují v Severočeské galerii |
Podle kurátora Jiřího Machalického nelze o výstavě mluvit jako o umělcově retrospektivě. „Minulost je tady jen v náznaku, nejvíce jsou zastoupena poslední dvě desetiletí,“ řekl Machalický. Poslední Pavlíkovy obrazy podle něho ovlivnilo dění ve světě. Promítá se do nich, že nevíme, jakým směrem se bude svět vyvíjet. Motiv poutnice také souvisí s osobností umělcovy matky, dodal Machalický.
„Poutnice definuje pohled na svět z prostředí dítěte, které se musí najednou, mezi sedmým a jedenáctým rokem věku, vypořádat s realitou normovaného světa. Cosi se tím v člověku zabíjí,“ doplnil Tomáš Vlček, který organizoval dřívější Pavlíkovy výstavy a radil s tou novou.
Autor v 50. letech nemohl studovat kvůli diskriminaci svých rodičů, kteří měli před rokem 1948 na Vinohradech obchod se zeleninou. V roce 1968 Pavlík odjel do Londýna, ale neemigroval kvůli svému vztahu k vlasti. V roce 1973 dokončil pražskou Akademii výtvarných umění.
Zpívající květiny i myši ve skle. Výstava Předjaří ukáže kromě rostlin i umělecká díla |
V první polovině 90. let jeho práci poznamenala tvůrčí krize a snaha o reflexi probíhajících změn ve společnosti. Kritizoval například působení Milana Knížáka v čele Národní galerie. K tvorbě se vrátil, od roku 2004 je pedagogem DAMU pro scénografii.
Jeho díla jsou zastoupena jak v pražské Národní galerii, tak v českých krajských a oblastních galeriích, ale také v Musée national d’art moderne Centre Georges Pompidou v Paříži nebo v Puškinově muzeu v Moskvě. Obrazy pro Clam-Gallasův palác podle kurátora zapůjčili různí sběratelé a také autor.
Clam-Gallasův palác, který Praha nechala nedávno nákladně opravit, zatím slouží hlavně jednorázovým akcím. Náměstek pražského primátora Jiří Pospíšil (TOP 09), který Pavlíkovu výstavu zaštítil, loni přišel s nápadem na trvalou sklářskou expozici, rozhodnuto o něm zatím nebylo.
