Lze tu sumu brát vážně?
Správa českých center je příspěvkovou organizací ministerstva zahraničí; odtud dostává na chod nejvíc peněz. "Šedesát milionů je zcela virtuální částka! Vždyť ještě není schválený rozpočet ministerstva," oponuje Alena Prouzová, ředitelka odboru kulturních a krajanských vztahů na zmíněném ministerstvu. Jak se tedy na částku přišlo? "Ministerstvo bylo požádáno o navýšení naprosto nehoráznými argumenty. Částka byla reakcí na ně," vysvětluje Prouzová.
Ta jen tak do vzduchu hozená částka je teď ovšem sumou, již ředitelé center i správa považují za bernou minci. "Ano, víme - ta částka sice není oficiálně schválená, ale byla nám předložena a ozývat se až někdy později by nemělo smysl," vysvětluje svůj postoj Matějka.
Šedesát milionů podle odhadů stačí na provoz maximálně šesti největších center: newyorského, pařížského, berlínského, londýnského, moskevského a bruselského. Jenže v cizině je jich dalších jedenáct. Navíc správa plánovala brzké otevření pobočky v Madridu, které Jan Kavan také v červenci slíbil svému španělskému protějšku Josepovi Piquému.
O snaze Ministerstva zahraničí ČR rušit některá centra se v kuloárech mluví už od dob bývalého Kavanova sekretáře Karla Srby. Evidentní krok k redukci však ministerstvo udělalo až nyní: bez peněz totiž třeba méně exponovaná místa nemají šanci na přežití. Už letos úředníci zkoumali, jak by se dala výhodně prodat budova v Sofii.
Kultura není prioritou
"Letošní rozpočet nám umožňuje krytí pouze základních výdajů a organizování malých projektů. Další škrt by znamenal zastavení činnosti, případně omezení na pouhé setrvání v teritoriu," říká ředitel českého centra v Berlíně Jan Bondy. Za tři roky,kdy jej vede, museli z centra kvůli nedostatku peněz odejít čtyři kolegové, klesal i počet pořádaných akcí. V Berlíně přestali doplňovat knihovnu, odhlašovali předplatné na periodika.
I ředitelka centra v Bukurešti Vilma Anýžová říká: "Musím propouštět zkušené zaměstnance a rušit připravované akce, nebo je nahradit akcemi levnějšími. Místo plánovaného týdnu českých filmů, na který jsme chtěli dovést českého delegáta, uděláme jen retrospektivu filmů z našeho filmového archivu. Je to partyzánština, ale ušetříme tak přes třicet tisíc korun."
Vedení Správy českých center odhaduje částku nutnou pro chod stávajících center na 130 milionů korun. Plánovaný rozpočet by se tedy musel dvakrát zvýšit a ještě k němu deset milionů přihodit. S tím ministerstvo zahraničí nesouhlasí. Jeho rozpočet je prý také nízký, a navíc kvůli událostem v USA hodně financí spolknou chystaná bezpečnostní opatření sítě zastupitelských úřadů. "Kultura teď opravdu není prioritou," říká Prouzová. Ministerstvo proto navrhuje česká centra včlenit přímo do ambasád, čímž by se podle něj ušetřilo.
"V případě takového začlenění by centra sloužila spíše jako servisní jednotky, například při zajišťování státních recepcí. Na samostatný a do určité míry nezávislý program by už nebyl prostor," tvrdí Jan Bondy. Ambasády totiž mají prezentovat "oficiální" obraz republiky, nemohou se angažovat v alternativních programech, které naplňují právě centra.
Tvrzení proti tvrzení
Jaký význam mají také centra, může přiblížit následující příklad z Berlína. Jan Bondy zde loni v prosinci vystavil fotografický projekt dvojice Jasanský - Polák s názvem Vesnice. Ministr zemědělství Jan Fencl poté výstavu zkritizoval jako "nepravdivý" obraz našeho venkova. Centrum jeho stížnost nemuselo brát na vědomí. Pokud by bylo součástí ambasády, podobný "experiment" by si pravděpodobně nemohlo dovolit.
"To je čistá konstrukce. Na ministerstvu také připravujeme alternativní programy," namítá Prouzová. Tvrdí, že začlenění center pod ministerstvo většina jejich ředitelů podporuje; zásadní podporu mu prý vyslovilo i včera svolané kolegium.
Ředitelé se však začlenění až na výjimky obávají. Nejde pouze o program. Jako součást rozpočtové organizace by si totiž centra nesměla na činnost přivydělávat dnes hojně praktikovanými překlady či obchodními prezentacemi. A co se týče kolegia: "Je to lež. Většina jeho členů vyslovila plánu paní Prouzové nedůvěru," říká Matějka.
"Dovedli nás do stavu, kdy nevíme, co bude, a nemůžeme nic plánovat," řekl včera ČTK ředitel českého centra v Bruselu Petr Bažant. Definitivní rozhodnutí o případném začlenění center by mělo padnout 11. října.
Správa českých center je příspěvkovou organizací ministerstva zahraničí; odtud dostává na chod nejvíc peněz. "Šedesát milionů je zcela virtuální částka! Vždyť ještě není schválený rozpočet ministerstva," oponuje Alena Prouzová, ředitelka odboru kulturních a krajanských vztahů na zmíněném ministerstvu. Jak se tedy na částku přišlo? "Ministerstvo bylo požádáno o navýšení naprosto nehoráznými argumenty. Částka byla reakcí na ně," vysvětluje Prouzová.
Ta jen tak do vzduchu hozená částka je teď ovšem sumou, již ředitelé center i správa považují za bernou minci. "Ano, víme - ta částka sice není oficiálně schválená, ale byla nám předložena a ozývat se až někdy později by nemělo smysl," vysvětluje svůj postoj Matějka.
Šedesát milionů podle odhadů stačí na provoz maximálně šesti největších center: newyorského, pařížského, berlínského, londýnského, moskevského a bruselského. Jenže v cizině je jich dalších jedenáct. Navíc správa plánovala brzké otevření pobočky v Madridu, které Jan Kavan také v červenci slíbil svému španělskému protějšku Josepovi Piquému.
O snaze Ministerstva zahraničí ČR rušit některá centra se v kuloárech mluví už od dob bývalého Kavanova sekretáře Karla Srby. Evidentní krok k redukci však ministerstvo udělalo až nyní: bez peněz totiž třeba méně exponovaná místa nemají šanci na přežití. Už letos úředníci zkoumali, jak by se dala výhodně prodat budova v Sofii.
Kultura není prioritou
"Letošní rozpočet nám umožňuje krytí pouze základních výdajů a organizování malých projektů. Další škrt by znamenal zastavení činnosti, případně omezení na pouhé setrvání v teritoriu," říká ředitel českého centra v Berlíně Jan Bondy. Za tři roky,kdy jej vede, museli z centra kvůli nedostatku peněz odejít čtyři kolegové, klesal i počet pořádaných akcí. V Berlíně přestali doplňovat knihovnu, odhlašovali předplatné na periodika.
I ředitelka centra v Bukurešti Vilma Anýžová říká: "Musím propouštět zkušené zaměstnance a rušit připravované akce, nebo je nahradit akcemi levnějšími. Místo plánovaného týdnu českých filmů, na který jsme chtěli dovést českého delegáta, uděláme jen retrospektivu filmů z našeho filmového archivu. Je to partyzánština, ale ušetříme tak přes třicet tisíc korun."
Vedení Správy českých center odhaduje částku nutnou pro chod stávajících center na 130 milionů korun. Plánovaný rozpočet by se tedy musel dvakrát zvýšit a ještě k němu deset milionů přihodit. S tím ministerstvo zahraničí nesouhlasí. Jeho rozpočet je prý také nízký, a navíc kvůli událostem v USA hodně financí spolknou chystaná bezpečnostní opatření sítě zastupitelských úřadů. "Kultura teď opravdu není prioritou," říká Prouzová. Ministerstvo proto navrhuje česká centra včlenit přímo do ambasád, čímž by se podle něj ušetřilo.
"V případě takového začlenění by centra sloužila spíše jako servisní jednotky, například při zajišťování státních recepcí. Na samostatný a do určité míry nezávislý program by už nebyl prostor," tvrdí Jan Bondy. Ambasády totiž mají prezentovat "oficiální" obraz republiky, nemohou se angažovat v alternativních programech, které naplňují právě centra.
Tvrzení proti tvrzení
Jaký význam mají také centra, může přiblížit následující příklad z Berlína. Jan Bondy zde loni v prosinci vystavil fotografický projekt dvojice Jasanský - Polák s názvem Vesnice. Ministr zemědělství Jan Fencl poté výstavu zkritizoval jako "nepravdivý" obraz našeho venkova. Centrum jeho stížnost nemuselo brát na vědomí. Pokud by bylo součástí ambasády, podobný "experiment" by si pravděpodobně nemohlo dovolit.
"To je čistá konstrukce. Na ministerstvu také připravujeme alternativní programy," namítá Prouzová. Tvrdí, že začlenění center pod ministerstvo většina jejich ředitelů podporuje; zásadní podporu mu prý vyslovilo i včera svolané kolegium.
Ředitelé se však začlenění až na výjimky obávají. Nejde pouze o program. Jako součást rozpočtové organizace by si totiž centra nesměla na činnost přivydělávat dnes hojně praktikovanými překlady či obchodními prezentacemi. A co se týče kolegia: "Je to lež. Většina jeho členů vyslovila plánu paní Prouzové nedůvěru," říká Matějka.
"Dovedli nás do stavu, kdy nevíme, co bude, a nemůžeme nic plánovat," řekl včera ČTK ředitel českého centra v Bruselu Petr Bažant. Definitivní rozhodnutí o případném začlenění center by mělo padnout 11. října.
 Výloha Českého centra v Londýně s vystavenými "nehrajícími kytarami" výtvarníka Františka Skály. |
 Nové prostory českého centra v Berlíně |
 České centrum na Checkpoint Charlie |
 Interiér Českého centra 1 |
 Interiér Českého centra 2 |
