Při pohledu na jeho kresby se vnucuje myšlenka, že by je zvládlo i pětileté dítě. Ve skutečnosti jsou Perjovschiho kresby výsledkem dlouholetého úsilí, jež vyústilo do kresebné zkratky trefně vyjadřující popisované situace.
Když se tak vedle sebe sejdou primitivním způsobem namalovaný velký dům, obří auto i bazén plus hubená manželka, víte, že Perjovschiho předobrazem byl bohatý muž – zástupce současné konzumní společnosti.
Perjovschiho um dosvědčují i četné výstavy v prestižních galeriích či jeho nedávná účast na benátském bienále. Ve svých sedmačtyřiceti letech má za sebou i výstavu v newyorském MoMA (Muzeum moderního umění), které znamená pro řadu umělců vrchol kariéry.
V Česku Perjovschiho uvedl loni galerista Jiří Švestka, který tomuto "bardovi" rumunského umění uspořádal výstavu nazvanou Napodruhé (je to lepší). Perjovschi v galerii maloval na zdi a okna či školní tabule a po skončení výstavy jeho trefné a vtipné kresby nenávratně zmizely, podobně jako ze všech ostatních muzeí a galerií.
"Normálně maluji ve velkých plochách, ale po skončení přehlídky se stěna přemaluje. Má díla se totiž často týkají politiky či aktuálního dění, které se mění," vysvětlil svou filozofii umělec.
Pražský projekt však v Národní technické knihovně zůstane natrvalo. Výzdobu ochozů čtyř pater tvoří výběr toho nejlepšího z umělcovy tvorby. "Je to skvělé, že doposud největší stálá realizace mé práce bude v Praze, je to město, k němuž mám vztah," přiznává umělec a dodává: "Vycházel jsem z názvu výstavy What Happened To US? Kresby nekomentují tolik aktuality, jsou to spíše obecná prohlášení a zamyšlení nad tématy lokální/globální, rasismus/tolerance," tvrdí Perjovschi.
"Snažím se přinést do prostoru přísné technické knihovny trochu humoru i humanismu. Vyjadřuji se k věcem, které se týkají stejně studentů biochemie či architektury, protože i tito lidé jsou součástí politického života," míní Perjovschi.
Až se knihovna příští rok otevře, chtěl by se autor ještě vrátit a zachytit reakce návštěvníků. Jak přiznává, setkává se často s překvapením. "Naše kulturní vzdělání nám často nedovolí vnímat malbu jinak než v její klasické a nudné podobě. Já se to snažím narušit. Graffiti, karton, jednoduchá ilustrace jsou pro mě stejné umění jako akademická malba," říká výtvarník, který získal klasickou uměleckou průpravu na akademii v Bukurešti.
V současné době žije Perjovschi v Bukurešti, od revoluce v roce 1989 patří k první vlně tamního avantgardního hnutí. Pracuje také jako novinář a ilustrátor rumunského Magazínu 22, který ostře komentuje situaci v zemi.
