Devět děl, jež galerie získala, patří k nejvýznamnějším přírůstkům starého umění v instituci od roku 1989.
NOVÉ PŘÍRŮSTKY VE SBÍRKÁCHDíla, která nyní získala NG, pocházejí ze sbírky Antonína Isidora Lobkowicze (1775 až 1819). Galerie koupila ze stejného zdroje už v roce 2007 dva významné obrazy od italských a nizozemských umělců. Nové akvizice již je možné vidět ve stálé expozici. |
Výjimečný je objem akvizice i ve srovnání s ostatními státními nákupy či výkupy uměleckých děl. Největší akvizicí v novodobé historii NG byl nákup děl ze známé Waldesovy sbírky, za něž na přelomu tisíciletí stát zaplatil přes 100 milionů korun.
Další nákupy pro NG související s restituovanými díly byly v řádech statisíců či milionů korun, například dvě díla starého umění za 3,6 milionu (Cornelis Pietersz Bega) a 14,7 milionu korun (Camillo Boccacino).
Auto místo Dalimilovy kroniky
FinancováníMezi další cesty, jak Národní galerie získává nová díla, patří dary či nákupy - i ty se často skládají i z jiných zdrojů než ze státní dotace. Dary se pohybují v řádech jednoho až šesti milionů korun ročně. |
Kritiku před časem sklízel nákup díla Josepha Beyuse. Objekt s názvem Auto stál 15 milionů korun, dnes je součástí expozice moderního a současného umění ve Veletržním paláci.
V tomto případě celou sumu uhradil stát - na splátky - a doplatil ji právě v době, kdy se debatovalo o tom, zda má Česká republika zaplatit deset milionů korun za unikátní fragment latinského rukopisu Dalimilovy kroniky vydražený v zahraničí.
Na nákup díla Josepha Beyuse, jednoho z nejvýznamnějších představitelů německého umění 60. let, získala NG peníze prostřednictvím ministerského programu podpory akviziční činnosti českých muzeí a galerií.
Knížákův poslední nákup
Zmíněné významné akvizice, včetně výkupu Waldesovy sbírky, se uskutečnily za působení Milana Knížáka v čele galerie. Letos ji vede již desátým rokem a není zřejmé, jak dlouho tomu tak ještě bude. Ministr kultury Václav Jehlička (KDU-ČSL) se před časem rozhodl vypsat konkurzy na místa ředitelů příspěvkových organizace ve svém resortu, kteří slouží déle než šest let.
Nic osobního za tím není, řekl ministr kultury o změně, KVŮLI níž skončí KnížákKnížákův konec. I tak by se s nadsázkou dala označit systémová změna v délce úřadování ředitelů příspěvkových organizací ministerstva kultury, s níž přišel ministr kultury Václav Jehlička. "Rozhodnutí o změně bylo ryze věcné, změny se budou týkat všech. Nic osobního za tím nehledejte," řekl v rozhovoru pro iDNES.cz. |
Proti Knížákovi v čele NG opakovaně vystoupili někteří odborníci i umělci. Naposledy před rokem iniciovali petici Čas na změnu, ve které požadovali právě vypsání konkurzu na jeho místo. Ministerstvo tehdy uvádělo, že je s působením Knížáka v čele NG spokojené - odkazovalo ale především na účetní uzávěrky organizace.